Výsledkem těchto kroků bylo, že jsme se duchovně probudili, snažili se předat toto poselství ostatním alkoholikům a uplatňovat tyto zásady ve všech svých záležitostech. (Krok 12)
Having had a spiritual awakening as a result of these steps, we tried to carry this message to alcoholics, and to practice these principles in all our affairs. (Step 12)
…Musíme sloužit druhým. To není jen nějaká možnost, nic, k čemu bychom nakonec mohli být „povoláni“ po 35 duchovních cvičeních a padesáti letech chození do kostela. Ne, opravdu nepochopíme žádnou duchovní věc, dokud ji sami nebudeme předávat dál. Duchovní dary rostou jejich „používáním“, zatímco hmotné dary se jejich užíváním většinou zmenšují. To je karmický zákon „dovnitř“ a „ven“, a to, na co Ježíš skutečně myslel, když poslal jeho učedníky „vyhánět zlé duchy, a uzdravovat všechny druhy chorob a nemocí“ (Mt 10:1) nebo když řekl „Běžte do celého světa a hlásejte evangelium celému stvoření“ (Mk 16:16). On věděl, že musíme poselství předávat dál ještě předtím, než ho doopravdy pochopíme nebo doceníme pro nás samé. | …We must serve others. It is not an option, not something we might eventually be “called” to after thirty-five religious retreats and fifty years of church services. No, we do not truly comprehend any spiritual thing until we ourselves give it away. Spiritual gifts increase only by “using” them, whereas material gifts normally decrease by usage. It is a karmic law of in and out, and what Jesus really meant when he sent the disciples out “to cast out devils, and to cure all kinds of diseases and sickness” (Mathew 10:1) or to “Go out to the world and proclaim the Gospel to all creation” (Mark 16:16). He knew we had to hand the message over before we really understood it or could appreciate it ourselves. (What Comes Around Must Go Around / page 107) |
Poznámka: S tímto Krokem souvisí například tyto citace s Písma – „Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte“ (Mt 10:8) nebo „Co jsme slýchali a o čem víme, to, co nám otcové vyprávěli, nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových chvályhodných činech, o mocných skutcích a divech, jež konal.“ (Ž 78:3-4). / Richard říká, že nepochybuje o tom, že za těch 40 let svého působení to byly právě jeho snahy o kázání, učení a poradenství, které ho znovu přesvědčili a částečně mu pomohly k osobní konverzi. Tolik poznámka k tomu, že nemůžeme čekat až všechno pochopíme, až se všechno naučíme, až získáme moudrost… S tím mi vlastně nějak rezonuje to, co tady právě provádím, když posílám tyhle překlady a poznámky (taky jsem na žádnou moudrost a úplné pochopení tématu nečekal, protože bez těchto úryvků a promýšlení a meditací by nebyla ani maličká šance, že se to pochopení někdy dostaví…takhle ta šance aspoň nějaká je…to jen tak na odlehčení). / Na úvod Kroku 12 si dovolím opět citovat z knihy AA Dvanáct kroků a dvanáct tradic: „Obsahem dvanáctého kroku programu AA je radost ze života, a klíčovým slovem je v něm čin. Obracíme se zde na ostatní alkoholiky, kteří jsou dosud v nouzi. Setkáváme se zde s dáváním, které nevyžaduje odměnu. Začínáme také uskutečňovat všech dvanáct kroků programu ve svém každodenním životě, takže společně s lidmi, kteří nás obklopují, získáváme možnost nalézt vnitřní střízlivost. Nahlížíme-li na těchto dvanáct kroků se všemi jejich souvislostmi a důsledky, nacházíme skutečnou a bezezbytku nezištnou lásku…Dosáhne-li někdo duchovního probuzení, spočívá největší význam jeho nového stavu ve skutečnosti, že nyní dokáže jednat, cítit a věřit způsobem, kterého by nebyl schopen v době, kdy byl odkázán na svoji vlastní sílu a možnosti. Byl mu dán dar, který přináší nový stav vědomí a bytí. Byl uveden na cestu, která mu říká, že skutečně někam směřuje, že život nekončí ve slepé uličce a není událostí, kterou by bylo nutno přetrpět nebo si ji podrobit… Téměř každý člen AA potvrdí, že neexistuje hlubší uspokojení a větší radost než uspokojení a radost z dobře odvedené práce na dvanáctém kroku. Vidět úžas lidí, kteří přecházejí ze tmy do světla, vidět, jak se jejich životy naplňují novým smyslem a obsahem, vidět opětovně stmelené rodiny…a především vidět, jak si tito lidé začínají nově uvědomovat přítomnost milujícího Boha ve svém životě…“
Otázky / pozvání: Stalo se vám, že jste někoho něco učili a výsledkem bylo, že jste přitom naučili víc sami sebe než toho druhého?
Jak říká Tradice jedenáctá Anonymních alkoholiků – „Naše vztahy s veřejností jsou založeny na přitažlivosti naší činnosti, nikoli na propagaci“. Anonymním alkoholici věří, že pokud to opravdu funguje a dochází k uzdravení, lidé přijdou; zatímco většina organizovaného náboženství ve skutečnosti říká, „Přidejte se k nám a jednou se možná dočkáme skutečného uzdravení“. Ačkoli Ježíš strávil celou svou službu kázáním a uzdravováním, kdy uzdravování potvrzovalo jeho kázání, většina církevní historie přinesla spoustu kázání a jen velmi málo uzdravování. Bohoslovecké semináře jsou nastaveny na vychovávání učitelů a kazatelů, ne „léčitelů“. | As Tradition Eleven of A.A. will say, “Our public relations policy is based on attraction rather than promotion.” If it really heals, they will come, A.A. believes; whereas much of organized religion says in effect, “Come to join our group, and maybe we will get to some actual healing some day.” Although Jesus spent all of his ministry moving between preaching and healing, with the healing validating the preaching, most of church history has done loads of preaching and very little healing. Seminaries are set up to train teachers and preachers, not healers. (What Comes Around Must Go Around / page 108) |
Otázky / pozvání: Jak je to u nás ve farnostech? Čím jsme jako křesťané přitažliví nebo naopak? Jakým způsobem my sami přispíváme k tomu, aby se ve farnosti lidé cítili dobře, aby se cítili přijatí a mohlo tak docházet i k uzdravování? Co děláme špatně? A proč tomu tak je? Chce se nám s tím vůbec něco dělat? / Přátelé, nezapomínejme na chvíle ticha, které učí a léčí zároveň…Bůh v nás tam totiž většinou dostává o dost více prostoru.
-jn-