Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr
Richard Rohr: Breathing Under Water (komentáře Jarda Novotný)

ALTERNATIVNÍ (JINÁ) MYSL? / AN ALTERNATIVE MIND? (I)

Pomocí modliteb a meditace jsme zdokonalovali svůj vědomý vztah k Bohu, tak jak Ho my sami chápeme, a modlili jsme se jen za to, abychom poznali Jeho vůli a našli sílu ji uskutečnit. (Krok 11)

Sought through prayer and meditation to improve our conscious contact with God, as we understood (God), praying only for knowledge of (God’s) will for us and the power to carry that out. (Step 11)

Když se „modlíte“, posouváte se z perspektivy sebestřednosti k perspektivě zaměřené na duši (ego-centric versus soul-centric). První perspektivu nazývám „kalkulativní mysl“ a druhou „kontemplativní“… Když se nenaučíte jak se modlit, budete se snažit vyřešit pět velkých lidských témat (láska, smrt, utrpení, Bůh a věčnost) pomocí naprosto neadekvátního / nedostatečného software. Tak se nedostanete příliš daleko… První způsob myšlení vidí vše optikou vlastních potřeb a zranění, hněvu a vzpomínek. To je příliš úzká optika, než abychom viděli pravdivě, moudře nebo do hloubky. Jsem si jistý, že víte, že většina lidí nevidí věci tak jak jsou, ale vidí věci skrze to jací jsou oni… A tak většina duchovních tradic a náboženství učí v nějaké formě modlitbě; ale v pravdě řečeno to vždy byl určitý alternativní systém zpracovávání životních situací. Pro mnoho, jestli ne většinu, věřících křesťanů se ale modlitba stala zbožnou praxí nebo cvičením, které uskutečňují stejným starým smýšlením z pozice sobeckosti. Tato praxe měla nějak „potěšit“ Boha. Modlitba byla něčím, co jste dělali, když jste se jinak cítili bezmocní, ale v pravdě to nebylo pozitivní rozšíření objektivu pro vaše lepší vidění, což je to, o co tu jde.

When you “pray”, it will move you from an egocentric perspective to a soul-centric perspective… I call the first perspective “the calculative mind” and I call the second perspective “the contemplative mind”… If you do not learn how to pray, you will try to process the big five human issues (love, death, suffering, God, and infinity) with utterly inadequate software. It won’t get you very far… The first mind sees everything through the lens of it own private needs and hurts, angers, and memories. It is too small a lens to see truthfully or wisely or deeply. I am sure you know that most people do not see things as they are, they see things as they are! …So most spiritual traditions and religions taught prayer in some form; but at its truest, it was always an alternative processing system. For many, if not most, Christian believers, however, it became a pious practice or exercise that you carried out with the same old mind from your usual self-centered position. This practice was supposed to “please” God somehow. Prayer was something you did when you otherwise felt helpless, but it was not actually a positive widening of your lens for a better picture, which is the whole point. (An Alternative Mind / page 94-95)

Poznámka: krátký úryvek od Anonymních alkoholiků – „Cítili jsme značnou úctu k Anonymním alkoholikům a neváhali bychom říci, že dokázali učinit pravé zázraky. Avšak od meditace a modlitby jsme se odvraceli se stejnou neústupností jako vědec, který odmítá provést nějaký experiment, protože by mohl vyvrátit jeho hýčkanou teorii. Ovšemže jsme nakonec tento pokus podstoupili, a když přinášel neočekávané výsledky, začali jsme vše vnímat jinak; ve skutečnosti jsme již věděli, že je vše jinak, a tak jsme se stali přívrženci meditace a modlitby. Poznali jsme, že stejně se povede každému, kdo se o to pokusí. Bylo velmi správně řečeno, že „modlitbě se posmívají téměř vždy jen ti, kdo se o ni nikdy skutečně nepokusili.“. Ti z nás, pro něž se modlitba stala pravidelným návykem, ji považují za stejně nezbytnou součást svého života jako ostatní lidé vzduch, potravu nebo sluneční paprsky. Důvod je tentýž. Odmítáme-li vzduch, světlo nebo potravu, naše tělo strádá. Odvrátíme-li se od meditace a modlitby, ochuzujeme podobným způsobem svoji duši, své city a tušení živé potřeby podpory…“

Otázky / pozvání: Mnozí z vás tuto modlitbu, kterou nás Richard naučil, znáte. Je to jedna věta ze žalmu číslo 46 – Buď klidný a věz, že já jsem Bůh (Be still and know that I am God). Pomalu, vědomě a v souladu s dechem vyslovujeme:

Buď klidný a věz, že já jsem Bůh

Buď klidný a věz, že já jsem

Buď klidný a věz, že já

Buď klidný a věz,

Buď klidný

Buď

Můžete si také poslechnout písničku, kde se stejný motiv několikrát opakuje, Prince of Peace – od australské skupiny Hillsong United. Je tam i velmi zajímavý klip, protože celé album se točilo v Izraeli. https://www.youtube.com/watch?v=rIqUTMHl9Cs&list=RDrIqUTMHl9Cs&start_radio=1 

 

Bůh vám může dát co chcete, což je stále sebestředná touha, namísto o mnoho lepší Boží role, kterou je, že vám pomůže objevit, po čem doopravdy toužíte… Naučit se modlit je práce, převážně práce vyprazdňování mysli a naplňování srdce… V raném stádiu modlitby obvykle není žádné opravdové „zřeknutí se“ malého a pomíjivého já…, které se snaží vyhrát, uspět a přebrat kontrolu – a to s malou pomocí od Přítele. Bůh nemůže přímo odpovídat na tyto modlitby protože, upřímně, obvykle se týkají nesprávných věcí a vychází z nesprávného „já“, ačkoli to nyní ještě nemůžeme vědět.

God can help you get what you want, which is still a self-centered desire, instead of God’s much better role – which is to help you know what you really desire… It is work to learn how to pray, largely the work of emptying the mind and filling the heart... At early-stage praying, there has usually been no real “renouncing” of the small and passing self…that is trying to win, succeed, and take control – with a little help from a Friend. God cannot directly answer such prayers, because frankly, they are usually for the wrong thing and from the wrong self, although we do not know that yet. (An Alternative Mind / Being Willing to Leg God Change You, page 96)

Poznámka: Myslím, že si stále musíme dávat pozor na to, jak modlitbu chápeme. Že to není něco za něco – já se pomodlím, ty Bože splníš. Ale jde právě o to „rozšiřování objektivu pro lepší vidění“, o rozšiřování našich srdcí, o to, aby se naše kamenná srdce stala srdci z masa… aby se naše modlitba nesnažila „měnit“ a přesvědčovat Boha, ale abychom nechali Boha změnit nás, a proto Krok 11 hovoří pouze o modlitbě za poznání Jeho vůle. Ježíš jde dokonce tak daleko, že říká, každá skutečná modlitba je vždy vyslyšena.

Otázky / pozvání: Zamysleme se každý nad svým chápáním modlitby, nad svou modlitební praxí, nad tím, kde si nejsme jistí a svěřme to celé do náruče našeho Přítele. Poté se nechte pozvat do ticha, snažte se utišit myšlenky, každou myšlenku, která vás napadne, nechte s klidem a láskou odejít… / Dovolím si ještě osobní poznámku – jsem v modlitbě a meditaci stále na začátku, někdy se mi daří věnovat času více, někdy totálně zanedbávám,… neberte tedy mé poznámky z pozice toho, kdo už je na této cestě „daleko“, jsem začátečník… Snažím se ve velké míře představovat ty přístupy k modlitbě a meditaci, které jsem načerpal v kurzu, které jsem třeba prošel, které se snažím praktikovat…ale i ty, které jsem nikdy nevyzkoušel, ale vám mohou pomoci a budou to „ty vaše“.

-jn-

Konec knihy Richard Rohr: Breathing Under Water (komentáře Jarda Novotný)