Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
"DOBRÉ SVĚTLO" / A GOOD LAMP (I)
Provedli jsme důkladnou a nebojácnou mravní inventuru sebe samých (Krok 4)
Made a searching and fearless moral inventory of ourselves. (Step 4)
Mravní kontrola tu není od toho, abychom objevili jak dobrý nebo špatný jsem a znovuzískali nějaký morální kredit, ale je to počátek upřímného zkoumání a přijetí svých stinných stránek / stínů, které je srdcem každého duchovního probuzení. Ano, „pravda vás osvobodí“, jak Ježíš říká (J 8:32), ale nejdříve má schopnost vás učinit ubohými / bezútěšnými. Středověcí duchovní spisovatelé to nazývali výčitky, nutný smutek a ponížení, které přichází s tím, jak vidíme svá vlastní selhání a slabosti. Bez víry ve Velkou Lásku, by nikdo z nás neměl odvahu se zabývat vnitřním životem, a ani bychom to dělat neměli. | Moral scrutiny is not to discover how good or bad I am and regain some moral high ground, but it is to begin some honest “shadow boxing” which is at the heart of all spiritual awakening. Yes, “the truth will set you free” as Jesus says (John 8:32), but first it tends to make you miserable. The medieval spiritual writers called it compunction, the necessary sadness and humiliation that comes from seeing one’s own failures and weaknesses. Without confidence in a Greater Love, none of us will have the courage to go inside, nor should we. (A Good Lamp / page 30-31) |
Poznámka: Richard dodává, že mnoho lidí, kteří prožili své dětství v rodinách s vysokými morálními nároky a přísnou výchovou, už je unaveno se stále „hrabat“ ve svých nedokonalostech, selháních a posuzování sebe sama. Je přesvědčen, že mnoho lidí spadlo do závislostí právě proto, aby utišilo svou neustálou vnitřní kritiku… Na druhou stranu se každý z nás setkáváme s dost lidmi, kteří si myslí, že žádné chyby nedělají, resp. je nechtějí přiznat… Jiní hází všechny na ostatní. Tady si dovolím úryvek z knihy od AA: „Můžeme se uchylovat také k další báječné výmluvě, jež nám umožní vyhnout se bilancování vlastního nitra. Zapřísaháme se, že naši současnou tíseň a problémy způsobují ostatní lidé – jsou to oni, kdo skutečně potřebují mravní inventuru. Pevně věříme, že kdyby se k nám jen chovali lépe, byli bychom v pořádku. Domníváme se proto, že je naše pobouření oprávněné a lze je rozumně zdůvodnit – naše rozmrzelost je „toho pravého druhu“. My jsme se ničím neprovinili. Byli to oni!“
Otázky: Jakou část našeho vlastního já nechceme vidět? Pokud bychom k sobě byli naprosto upřímní a hledali své stíny, čeho se nejvíce obáváme, že by se mohlo stát? Zkusme s představit, že jsme tohoto strachu zbaveni. / Umíme si přiznat svou chybu, své selhání – před sebou, před druhými?
Hlubšího vědomí se lidem dostane pouze skrze úmyslné zápasy s protiklady, konflikty, nesrovnalostmi, vnitřními zmatky, a s tím, co biblická tradice nazývá „hřích“ nebo morální selhání. …Cílem ve skutečnosti není se dokonale vyhnout jakémukoli hříchu, což stejně není možné, ale zápas jako takový, utkání se a moudrost, která z toho plyne. … | People only come to deeper consciousness by intentional struggles with contradictions, conflicts, inconsistencies, inner confusions, and what the biblical tradition calls “sin” or moral failure. …The goal is actually not perfect avoidance of all sin, which is not possible anyway, but the struggle itself, and the encounter and wisdom that comes from it. (A Good Lamp / page 31) |
Poznámka: Myslím, že důležité je hlavně ono zaměření se na víru v Lásku / Boha, který nás neodsoudí. Richard říká, že naše selhání, náš hřích je velkým učitelem. A pokud chceme být upřímní ve vtahu k sobě, musíme mít určité přesvědčení o Vyšší Síle, která nám kryje záda… Ježíš se nikdy nehněvá na hříšníka, ale je naštvaný na lidi, kteří si o sobě myslí, že hříšní nejsou… Richard říká, že jsme vložili příliš mnoho energie do vylučování a trestání hříšníků…
Otázky / pozvání: Kdy jsme zápasili s tím, že musíme čelit pravdě o nás samých? Co se stalo? Naučilo nás to něčemu, přivedlo k větší moudrosti?
-jn-
