Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
DOVEDNÉ PROSTŘEDKY / SKILLFUL MEANS (I)
Nápravu jsme provedli v případech všech lidí, u nichž to bylo možné, s výjimkou těch, kde bychom ublížili jim samým anebo jiným lidem. (Krok 9)
Made direct amends to such people wherever possible, except when to do so would injure them or others. (Step 9)
To, co západní náboženství někdy nazývají „moudrost“, východní náboženství často nazývají „dovedné prostředky“. Moudrost nebyla pouhý aforismus v mysli, ale praktický, nejlepší a efektivní způsob, jak něco udělat! Buď toho je možné dosáhnout vyučováním od mistra či rodičů nebo to bude dlouhá a namáhavá škola pokusu a omylu, což se jeví jako nešťastný vzorec v současnosti. Jsme kulturou se spoustou starších lidí, ale ne mnoho z nich předává moudrost. | What Western religions sometimes called “wisdom”, the Eastern religions often called “skillful means.” Wisdom was not a mere aphorism in the head, but a practical, best, and effective way to get the job done! One was either trained in skillful means by a master or parent, or it would be the long laborious school of trial and error, which seems to be the unfortunate pattern today. We are a culture with many elderly people but not so many elders passing on wisdom. (Skillful Means / page 76) |
Poznámka: Úryvek z knihy od Desmonda a Mpho Tutu – Odpuštění: Možná jste ranili někoho blízkého a neudělal jste to úmyslně. Máte se vydat na cestu odpuštění i v tomto případě? Ubuntu (zuluská filozofie, přeloženo jako „lidskost směrem k druhým“ nebo „Já jsem, protože my jsme“) odpovídá kladně, protože největší hodnotu přikládá zdravému a celistvému vztahu. Jestliže má někdo pocit, že jsme mu ublížili, ubuntu nás nabádá, abychom se snažili ho pochopit a podívali se na celou záležitost jeho očima. Snad všichni jsme slyšeli otázku: „Chcete být v právu, nebo chcete být šťastný?“ Všichni chceme žít spokojeně a to často vyžaduje, abychom druhou stranu vyslechli a omluvili se, ačkoli si myslíme, že jsme se jí ničím dotknout nemohli. Pokud jde o záležitost srdce, nesmíme váhat. Jestliže se někdo kvůli vám trápí, ať už jste ho ranili vědomě, nebo ne, musíte udělat, co je ve vašich silách, abyste to napravili, i kdyby šlo jen o drobnou roztržku.
Otázky / pozvání: Máte / měli jste k sobě někoho, kdo by vám předával svou životní moudrost – rodiče, prarodiče, učitel ve škole, kmotr(a), kolega v práci, kněz. Od koho jste se učili způsoby omluvy, „poskytování náhrady“? Žijí ještě ti lidé? Poděkovali jste jim někdy za jejich vedení, podpořili jste je v jejich předávání moudrosti dál?
Ježíš byl mistrem ve výuce dovedných způsobů, zvláště v jeho Kázání na hoře, a jeho mnohých podobenstvích a krátkých hláškách. Ale my se soustředili výhradně na potřebu dokázat a chválit Ježíšovo božství, že jsme selhali v jeho přijetí jako mudrce, moudrého muže, učitele duchovní moudrosti založené na zdravém rozumu… A tak můžete říct, že Krok 9 nám říká, jak použít dovedné prostředky k ochránění naší vlastní lidskosti a stejně tak osvobození lidskosti druhých. Říká také, že naše odškodnění druhých by mělo být „přímé“, což znamená, jedinečné, osobní a konkrétní, jinými slovy, pravděpodobně ne email nebo tweet. Ježíš, když uzdravoval lidi, tak se jich vždy fyzicky dotýkal a setkával se s nimi. Jsou to setkání tváří v tvář, ačkoli obvykle těžká, pokud někoho zraníte; ale právě tato setkání přinášejí dlouhodobě nejvíce dobrého, i když vás druhá strana napoprvé třeba rázně odmítne. Znamená to, že jste otevřeli dveře a zůstanou otevřené, dokud je opět nezavřete. | Jesus was a master of teaching skillful means, especially in his Sermont on the Mount, and in many parables and one-liners. But we got so preoccupied with needing to prove and worship Jesus’ divinity that we failed to let him also be a sage, a wise man, a teacher of commonsense spiritual wisdom. …So you might say that Step 9 is telling us how to use skillful means to both protect our own humanity and to liberate the humanity of others. It also says that our amends to others should be “direct”, that is, specific, personal, and concrete, in other words, probably not an email or tweet. Jesus invariably physically touched people and met people when he healed them. It is face-to-face encounters, although usually difficult after a hurt, that do the most good in the long run, even if the other party rebuffs you at the first attempt. You opened the door from your side, and thus remains open, unless you reclose it. (Skilfull Means / page 77-78) |
Poznámka: Ještě jeden úryvek z knihy Odpuštění (vhodný k promyšlení, meditaci, modlitbě): „Omlouvám se. – Kolikrát mi ta slova odumřela na rtech? – Uvízla mi v hrdle, rozplynula se na jazyku, zmizela, než jsem je vypustil z úst. – Omlouvám se. – Ta slova mi leží na srdci a váží celou tunu. – Nemohl bych je rychle říct a mít to za sebou? – Omlouvám se a nemám to za sebou. – Omlouvám se za bolest, kterou jsem způsobil, za pochybnosti, jež jsem vzbudil, za tvůj smutek, za hněv, zoufalství, utrpení a žal. – Omlouvám se. – Není na světě nic, co by mělo cenu tvých slz, ale nabízím nápravu a myslím to z celého srdce. – Omlouvám se.“
Otázky / pozvání: Jaké používáte způsoby omluvy a vynahrazení bolesti, ztrát,…? Odbydete to emailem, SMS nebo si dáte záležet, aby to mělo opravdu význam.? Jakou roli při vašich usmířeních a uzdravování vztahů hraje fyzický kontakt (samozřejmě pouze do té míry, kdy je možný)?
-jn-
