"ZODPOVĚDNOST JE UDRŽITELNÁ" / ACCOUNTABILITY IS SUSTAINABILITY (VI)

Krok 5 je daleko od jakékoli známky retributivní / trestající spravedlnosti, kterou se svátost „pokání“ často stala, a vrací se k vice biblickému pojetí restorativní spravedlnosti – obnovení / uzdravení vztahů s ostatními, obnovení vlastní integrity a obnovení smyslu pro společenství s Bohem. „Pomodlete se pětkrát Otčenáš a pětkrát Zdrávas Maria jako pokání“ de facto zachovává pojetí právní výměny namísto hluboké zkušenosti uzdravujícího odpuštění nebo nezasloužené milosti. Příliš často sedíme na soudcovské lavici namísto lavice milosrdenství.

Step 5 is far from any notion of retributive justice, which the sacrament of “penance” too often became, and returned to the much more biblical notion of restorative justice – to restore relationships themselves, to restore integrity with myself, and to restore a sense of communion with God. “Say five Our Fathers and five Hail Marys as penance” still perpetuated a de facto notion of a juridical exchange instead of any deep experience of healing forgiveness or unearned grace. Too often we sat on judges’ benches instead of the mercy seat... (Accountability IS Sustainability / Restore Relationships, Integrity with Myself, and Communion with God, page 47)

Co lidstvo potřebuje, je upřímné odhalení pravdy, a skutečné přijetí zodpovědnosti za to, co se stalo. Pouze tehdy se lidé mohou s důstojností rozvíjet. Tato metoda „restorativní spravedlnosti“ se nyní používá při různých jednáních, konfliktech, a vězeních na celém světě a mohla by změnit naši samotnou představu o spravedlnosti a přiblížit ji mnohem blíže božské spravedlnosti. Studie nyní ukazují, že hrozba a trest jsou nejméně účinným prostředkem společenské změny nebo dlouhotrvajícího zlepšení. …Chceme opravdu, aby lidé rozvíjeli, nebo pouze chceme mít věci pod kontrolou a být pány situace? Nemluvím pouze k biskupům a kněžím, ale stejně tak k rodičům a civilním autoritám. Pouze vzájemná omluva, uzdravování, a odpuštění nabízí udržitelnou budoucnosti pro lidstvo. Jinak jsme ovládáni minulostí, ať jako jednotlivci nebo jako společnost. Všichni se potřebujeme omluvit, a všichni potřebujeme odpustit, protože jinak lidský „projekt“ povede k sebedestrukci. Není divu, že téměř dvě třetiny Ježíšova učení se buď přímo, nebo nepřímo týkají odpuštění. Jak se říká: „Odpuštění znamená vzdát se naděje na jinou a lepší minulost“.

What humanity needs is an honest exposure of the truth, and true accountability and responsibility for what has happened. Only then can human beings move ahead with dignity. This method of “restorative justice” is now being used in some negotiations, conflicts, and prisons around the world, and could well change our very notion of justice, and bring it much closer to divine justice. Studies now show that threat and punishment are the least effective forms of social change or long-lasting improvement. …Do we really want people to grow, or do we just want to be in control of the moment? I am not speaking just of bishops or priests, but of parents and civil authorities too. Only mutual apology, healing, and forgiveness offer a sustainable future for humanity. Otherwise we are controlled by the past, individually or corporately. We all need to apologize, and we all need to forgive or this human project will surely self-destruct. No wonder that almost two-thirds of Jesus’ teaching is directly or indirectly about forgiveness. As others have said, “Forgiveness is to let go of our hope for a different or better past.” (Accountability IS Sustainability / Restore Relationships, Integrity with Myself, and Communion with God, page 47-49)