Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr

CC BY-NC-SA 4.0

Richard Rohr: Breathing Under Water (komentáře Jarda Novotný)

ČAS VYROVNÁNÍ / PAYBACK TIME (I)

Sepsali jsme si seznam všech lidí, kterým jsme ublížili a kterým to chceme nahradit. (Krok 8)

Made a list of all persons we had harmed, and became willing to make amends to them all. (Step 8)

Když pokročíte k vyšším stupňům lásky a transformace, neznamená to, že přeskakujete dřívější fáze, ale musíte se vrátit a napravit své dřívější chyby, nebo nedojde k žádnému uzdravení nebo otevřené budoucnosti – a to jak pro vás, tak pro ty, které jste zranili. Bůh nám cele odpustí, ale „karma“ našich provinění zůstává a my se proto ještě musíme vrátit a napravit vazby / pouta, která jsme zpřetrhali / porušili. Obvykle potřebujeme „odškodnit“ i sami sebe, abychom si vůbec odpustili.

When you move to higher states of love and transformation, you do not jump over the earlier stages but must go back and rectify the earlier wrongs, or there will be no healing or open future for you – or for those you have hurt. God fully forgives us, but the “karma” of our mistakes remains, and we must still go back and repair the bonds that we have broken. We usually need to make amends to forgive even ourselves. .. (Payback time / page 68)

Poznámka: Krátká citace z knihy AA: „Osmý krok se stejně jako ten následující zabývá mezilidskými vztahy. Především hledíme do minulosti a snažíme se zjistit, kde jsme se dopustili chyb; dále se snažíme sjednat ráznou nápravu škod, které jsme napáchali; a konečně poté, co odstraníme trosky dřívějšího ničení, se zamyslíme nad tím, jak můžeme s nově nabytými znalostmi o sobě samých začít vytvářet ty nejlepší možné vztahy se všemi lidmi, které známe.“ V online kurzu se pracovalo s citací od Thomase Mertona: „Nemohu zacházet s druhými jako s lidmi, dokud s nimi nesoucítím. Musím mít alespoň tolik soucitu, abych si uvědomil, že když trpí, cítí něco podobného, jako cítím já, když trpím…“ Richard vysvětluje, že naše soucítění s druhými vychází z naší propojenosti; že si musíme přiznat, že naše jednání ovlivňují druhé – ať co se týká naší uhlíkové stopy, přes spotřební chování a mezilidské vztahy. Takže se soucitem v jedné ruce a odpovědností v druhé, se posouváme k vytvoření seznamu a začínáme chtít uskutečňovat „nápravu“. ….A ještě ohledně odpuštění nám samotných Richard píše, že např. jedním z nejefektivnějších způsobů uzdravování post-traumatické stresové poruchy u některých vojáků bylo, že se vrátili do Vietnamu a tam pracovali pro sirotky a hendikepované. Jinak se nikdy nemohli osvobodit…

Otázky / pozvání:  Z doplňkové knížky – zamyslete se a napište si nějakou událost z minulosti, kdy jste někoho zranili nebo zklamali. Poté přemýšlejte, jak by šla újma plynoucí z vašeho jednání napravit.

 

„Úžasná milost“ není způsobem jak se vyhnout poctivým mezilidským vztahům, ale způsobem, jak je „předělat“ – ale nyní kultivovaně – aby došlo k osvobození obou stran. V duchovním světě nic jen tak nezmizí samo od sebe: vše musí být usmířeno a objasněno / vysvětleno. Všichni léčitelé jsou ranění, jak dobře poznamenal Henri Nouwen. Není zde jiná cesta. Ve skutečnosti, máte nejvíce obdarování k uzdravení druhých v těch věcech, kde jste byli zraněni vy sami nebo kde jste vy zranili druhé.

“Amazing grace” is not a way to avoid honest human relationships, but to redo them – but now gracefully – for the liberation of both sides. Nothing just goes away in the spiritual world: all must be reconciled and accounted for. All healers are wounded healers, as Henri Nouwen said so well. There is no other kind. In fact, you are often most gifted to heal others precisely where you yourself were wounded, or wounded others.  (Payback time / page 69)

Poznámka: Ta poslední věta o obdarování k uzdravení druhých právě úžasně zapadá do hnutí Anonymních alkoholiků – tam dochází k uzdravení díky sdílení obdobných zkušeností a sdílení, že uzdravení je opravdu možné! Přemýšlím i nad větou, že v duchovním světě nic nezmizí samo od sebe – jak často mám pocit, že není třeba nic udělat, že to nějak dopadne, že to vyšumí, že jsem se vlastně toho druhého moc nedotkl, že už na to zapomněl,…takovou blbost snad neřeší…atd.

Otázky / pozvání: Opět z doplňkové knihy – který vztah byste chtěli „předělat“? Napište si, co jste udělali špatně a co byste mohli udělat jinak? Jakou změnu dnes můžete uskutečnit? Napadá mne ještě další otázka k zamyšlení – stalo se vám, že jste byli v něčem zranění a právě díky tomuto zranění jste mohli pomoci druhému (je jedno jestli s tím samým problémem nebo prostě díky tomu, že jste byli soucitnější a vnímavější k bolesti druhého)?

-jn-

Konec knihy Richard Rohr: Breathing Under Water (komentáře Jarda Novotný)