Příkladem ekonomie milosti byla Komise pro pravdu a usmíření Desmonda Tutu v Jižní Africe po pádu apartheidu, kde každý musel vzít veřejnou odpovědnost za své chyby, ne kvůli potrestání, ale v zájmu pravdy a uzdravení. | The economy of grace was exemplified in Desmond Tutu’s “Truth and Reconciliation Commission” in South Africa after the fall of apartheid, where all had to take proper and public responsibility for their mistakes, not for the sake of punishment but for the sake of truth and healing. (Accountability IS Sustainability / A Direct Encounter with God’s Love, page 40) |
Poznámka: Už jsem vám posílal výpisky z Knihy odpuštění právě od Desmonda Tutu, můžete se k nim vrátit (bylo to v kapitole č. 19). Komise pro pravdu a usmíření byla cestou restorativní justice – jak jsme si už psali v jednom z minulých úryvků. Pachatelé žádali o odpuštění, oběti mohli říci své pocity, svůj vlastní přiběh… Přidávám úryvek z Úvodu knihy: „Na těle měl spoustu ran, jen v horní části břicha jich bylo pět. Vypadalo to, že útočník použil pět různých zbraní nebo to provedlo víc pachatelů.“ Paní Mhlawuli popisovala svou traumatickou zkušenost před Komisí pro pravdu a smír (Truth and Reconciliation Commission, TRC) s přesností soudního lékaře. Mluvila o únosu a vraždě svého manžela Sicela. „Zranění měl i ve spodní části těla. Celkem jich bylo čtyřicet tři. Obličej mu polili kyselinou a pravou ruku těsně pod zápěstím uťali. Co s ní provedli, nevím.“ Zmocnila se mě hrůza a udělalo se mi zle. Pak přišla na řadu devatenáctiletá Babalwa. Když otec zemřel, bylo jí osm a jejímu bratrovi teprve tři. Hovořila o smutku, policejní šikaně a strázních, které museli v příštích letech snášet. Nakonec řekla: „Bratr i já bychom rádi zjistili, kdo otce zabil.“ Její další slova mě ohromila a vyrazila mi dech. „Chceme odpustit, ale nevíme komu.“…
Otázky / pozvání: Můžeme se dnes v tichu spojit se všemi, kdo na celém světě trpí útlakem lidí. Kdo nerozumí, proč jim to ti druzí dělají, kdo jsou oběti násilí, šikany, psychického vydírání, nedostatku lásky. Možná někoho takového známe v našem okolí, možná to jsme i my sami. Zkusme se v mysli, srdci i duši spojit se všemi a být s nimi účastni, projevit jim náš soucit a skrze nekonečnou Lásku být s nimi a obejmout je. …Víme-li o někom z blízkého okolí, zkusme odhodit ostych a řekněme jim o tom, že na ně myslíme, že s nimi cítíme, že se za ně modlíme, obejměme je….projevme jim lásku…
Zažili jste někdy rozpačitý a „zrudlý“ pohled hanby a sebe-přiznání na obličeji někoho, kdo se setkal se štědrou / bezdůvodnou láskou, když udělal něco zjevně špatného? To je způsob, jakým nás všechny Bůh svádí do ekonomie milosti – tím, že nás miluje navzdory nám samým, a to i v těch případech, kdy my se milovat nemůžeme, nebudeme nebo se milovat ani neodvažujeme. Bůh odolává našemu zlu a přemáhá ho dobrem, jak jinak by po nás Bůh mohl žádat to samé?! Přemýšlejte o tom. Bůh nás šokuje a omračuje svou láskou. Bůh nás nebude milovat, až jestli se změníme, Bůh nás miluje, abychom se mohli změnit. Pouze láska zapříčiňuje pravou vnitřní proměnu, ne vězení, pocit viny, vyhýbání se nebo sociální nátlak. Láska není láskou, pokud není naprosto svobodná. | Have you ever experienced the embarrassed and red-faced look of shame and self-recognition on the face of anyone who has been loved gratuitously after they have clearly done wrong? This is the way that God seduces us all into the economy of grace – by loving us in spite of ourselves in the very places where we cannot or will not or dare not love ourselves. God resists our evil and conquers it with good, or how could God ask the same of us?! Think about that. God shocks and stuns us into love. God does not love us if we change, God loves us so that we can change. Only love effects true inner transformation, not duress, guilt, shunning, or social pressure. Love is not love, unless it is totally free. Grace is not grace unless it is totally free. (Accountability IS Sustainability / A Direct Encounter with God’s Love, page 40-41) |
Poznámka: Jedna z nejdůležitějších a nejkrásnějších vět – Bůh nás miluje, abychom se mohli změnit. Abychom měli odvahu, abychom se nebáli, On dělá první krok, ukazuje cestu, způsob.
Otázky / pozvání: Stalo se vám někdy, že se vám dostalo lásky i přes vaše zlé jednání? Jak jste se cítili? Pomohlo vám to stát se lepším člověkem?
-jn-