Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
ALTERNATIVNÍ (JINÁ) MYSL? / AN ALTERNATIVE MIND? (III)
Pouze kontemplativní modlitba nebo meditace zaplavuje naše nevědomí, dotýká se ho a uzdravuje ho! To je místo, kde leží veškeré odpadky – ale také místo, kde se Bůh skrývá a odhaluje. Ježíš říká: „Nevíte, že království Boží je ve vás!“… Ve většině ze dvou kapitol z Matouše (6 a 7) nás Ježíš varuje před nevědomým společenským přínosem plynoucím z veškerých veřejných setkání: modlitba, půst, almužna, oblečení, peníze, třídní systém, společenské / sociální soudy a vlastnictví. To vše brání lidem jít na jakoukoli hlubokou úroveň a čelit jejich skutečným problémům… Ano, existuje něco jako závislost na náboženství. Náboženství může být také svým způsobem démonem. Našli byste lepší místo, kde by se schoval? Společná modlitba je schopná udržet skupinu pohromadě, ale nutně to nevede k uzdravování srdce nebo duše této skupiny – často je to naopak, sjednocuje je proti nějakému společnému nepříteli nebo herezi. | Only contemplative prayer or meditation invades, touches, and heals the unconscious! This is where all the garbage lies – but also where God hides and reveals “in that secret place” (Matthew 6:6). “Do you not know,” Jesus says, “the Kingdom of God is within you’” (Luke 17:21)… For most of two chapters in Mathew (6 and 7), Jesus warns us against the unconscious social payoffs in all public encounters: prayer, fasting, almsgiving, clothing, money, class systems, social judgements, and possession. These all keep people from going to any deep level and facing their real issues… Yes, there is such a thing as addiction to religion. Religion can also be its own kind of demon. What better place to hide? Social prayer can hold the group together, but it does not necessarily heal the heart or soul of the group – often the opposite, as it unites them against a common foe or heresy. (An Alternative Mind / Being Willing to Leg God Change You, page 99-101) |
Poznámka: Ještě několik ukázek z již citované knihy Křesťanská meditace od Laurence Freemana: „Mezi minulostí a budoucností, což jsou konstrukty naší mysli, se nachází přítomný okamžik, který je ryzí skutečnost. Přítomný okamžik – do něhož vstupujeme při meditaci – je nekonečně malý, a proto nekonečně prostorný. Žít v přítomnosti je umění, které praktikujeme v každodenním životě. Běžný život je proto nejlepší školou meditace. Učí nás, že je omyl ztotožňovat Boha s náboženstvím, chrámem, se synagogou, mešitou či kostelem, se zbožným jazykem nebo rituály. Bůh je všude v každém okamžiku. Meditace je každodenní disciplína, která nás učí vidět Boha tady a teď… Co se „děje“ během vlastní meditace, není příliš důležité. Často, vlastně většinou, se neděje nic… Smyslem meditace není dosáhnout změněných stavů vědomí nebo vidět či zažívat něco mimořádného. Smyslem meditace je plněji vstoupit do toho, co nám připadá obyčejné, a právě tak objevit skutečný zázrak, Boží přítomnost; objevit, že obyčejným probleskuje neobyčejné… Modlitba je cesta sebepoznání. Jak se postupně odpoutáváme od své sobecké sebestřednosti a egoismu, poznáváme, kdo skutečně jsme. „Pravé já“ je to nejcennější v životě, protože je to naše místo setkání s Bohem, v něm jsme s Bohem sjednoceni, a tudíž sjednoceni se všemi a se vším.“
Otázky / pozvání: Pokuste se setrvat nějaký čas v meditaci, např. za opakování jednoho nebo několik mála slov z Písma. Poté se zamyslete, a můžete si zapsat, co jste si uvědomili, co vás oslovilo…
Program Dvanácti kroků výrazně předběhl dobu v uvědomění si potřebnosti formy modlitby a meditace, která by vedla k „vědomému kontaktu s Bohem“, nad rámec pouhého opakování správných názvů, jmen a formulek. Tak nás Krok 11 může dovést ke skutečnému vnitřnímu „poznání jeho vůle pro nás“ (místo pouhých vnějších přikázání pro všechny) and k „síle tuto vůli uskutečnit“… Thomas Merton řekl: „Boží vůle není nějaký ‚osud‘, kterému se musíme podvolit, ale tvůrčí akt v našem životě, který vytváří něco naprosto nového, něco, co dosud zákony a zavedené vzorce neočekávaly. Naše spolupráce nespočívá pouze v dodržování vnějších zákonů, ale v otevírání naší vůle tomuto vzájemně tvořivému aktu.“ | The Twelve Step Program was quite ahead of its time in recognizing that we need forms of prayer and meditation that would lead us to “conscious contact with God,” beyond mere repetition of correct titles and names and formulas. Such a Step 11 can lead us to real inner “knowledge of his will for us” (instead of just external commandments for all) and for the “power to carry it out”… Thomas Merton said: “The will of God is not a ‘fate’ to which we must submit, but a creative act in our life that produces something absolutely new, something hitherto unforeseen by the laws and established patterns. Our cooperation consists not solely in conforming to the external laws, but in opening our wills to this mutually creative act.” (An Alternative Mind / Conscious Contact with God, page 101-103) |
Poznámka: Richard dále říká, že doufá, že tato kapitola nás vyšle na cestu toho „vědomého kontaktu“, kde už není místo pro bojování s něčím ale jen prostor pro radost a uspokojení. A klade nám na srdce, že „upřímná touha uskutečňovat Boží vůli, je ve skutečnosti nejpravdivější Boží vůlí. V tomto okamžiku Bůh vyhrál, ego prohrálo a naše modlitba již byla vyslyšena. Kapitola končí citátem z neznámého zdroje: „Sleduj své myšlenky; stávají se slovy / sleduj svá slova; stávají se činy / sleduj své činy; stávají se zvyky / sleduj své zvyky; stávajíc se charakterem / sleduj svůj charakter; stane se tvým osudem.“… Mě osobně velmi zaujala slova Thomase Mertona o Boží vůli. Potřeboval bych si na to vždy vzpomenout, když to slovní spojení – Boží vůle – slyším. Vidím, jak zploštělý, zavádějící a velmi svazující názor jsem na Boží vůli měl. Možná jsem se jí i určitým způsobem bál. Ale když Boží vůli pochopím jako „tvůrčí / tvořivý akt“, který vytváří něco nového, je to úžasné prozření a naplňuje mne to radostí.
Otázky / pozvání: Dokončili jsme další kapitolu – Krok 11. Richard v doplňkové knize nabádá, abychom zkusili během několika následujících týdnů / měsíců několik forem modlitby / meditace. Každou dostatečně dlouhou dobu, abychom zjistili, zda nám v současné životní situaci nějak rezonuje. Poté si máme vybrat jednu, dvě formy a ty se snažit praktikovat… jak se náš duchovní život bude vyvíjet, čas od času se k tomuto „zkoušení“ vracet. / Budu rád, když se podělíte o své zkušenosti s meditací.
-jn-
