Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr
Richard Rohr: Breathing Under Water (komentáře Jarda Novotný)

PROČ POTŘEBUJEME PROSIT? / WHY DO WE NEED TO ASK? (II)

 

Smrtí každého vztahu je pocit nároku. Jakákoli představa, že „Já si to zasloužím“, „Jsem dlužen“, „Mám na to právo“, „Jsem důležitější než ty“ naprosto podkopává jakýkoli pojem o víře, naději a lásce mezi zúčastněnými stranami… Zrušit a přetnout tento arogantní a pro duši destruktivní přístup, Ježíš říká, abychom zůstali v pozici žebráka, žadatele, totálně závislého, což je vždy duchovní pravdou, pokud jsme upřímní. Vědět, že nevíte, vědět, že jste stále v nouzi, vědět, že jste „přistěhovalci a cizinci na této zemi“ (Žid 11:13).

The death of any relationship with anybody is to have a sense of entitlement. Any notion that “I deserve”, “I am owed”, “I have a right to”, “I am higher than you” absolutely undermines any notion of faith, hope, or love between the involved parties….To undo and overcut this arrogant and soul-destructive attitude, Jesus told us all to stay in the position of a beggar, a petitioner, a radical dependent, which is always spiritually true, if we are honest. To know that you don’t know, to know that you are always in need, to know you are a “nomad and stranger on this earth” (Hebrews 11:14)…  (Why Do We Need to Ask / Keeps Us from Entitlement, page 61-62)

Poznámka: Pokora, to je slovo, které je v kroku 7 naprosto zásadní. Cituji z knihy od AA (omlouvám se za délku, oslovilo mne to): „Pokud jsme se důkladně zabývali některými svými chybami, hovořili o nich s druhými lidmi a začali toužit po jejich odstranění, naše pojetí pokory začíná mít širší význam. Se vší pravděpodobností jsme již dosáhli určitého stupně úlevy od těch nejzhoubnějších nedostatků. V některých okamžicích prožíváme něco jako skutečný mír v duši. Pro ty z nás, kteří až dosud znali jen podráždění, sklíčenost nebo úzkost – jinými slovy pro nás pro všechny – je tento nově nalezený mír neocenitelným darem… Tato vyšší kvalita vnímání pokory zahajuje další převratnou změnu v našem vidění světa. Začínáme být otevřeni nesmírným hodnotám, kterých se nám dostalo pouze díky tomu, že jsme nalezli trhlinu ve svém dosavadním sobectví… Ve společenství Anonymních alkoholiků jsme se dívali kolem sebe a naslouchali. Všude jsme spatřovali, jak pokora přetváří neúspěchy a utrpení v hodnoty, jež lze stěží docenit. Slyšeli jsme řadu příběhů o tom, jak pokora přinesla sílu lidem, kteří doposud byli slabí… V průběhu tohoto procesu poznávání pokory jsme jako nejhlubší změnu přijímali svůj nový vztah k Bohu. Nijak přitom nezáleželo na tom, zda jsme byli věřící či nikoli… Důležitý bod zvratu v našem životě nastal v okamžiku, kdy jsme začali hledat pokoru jako něco, čeho skutečně chceme a nikoli musíme dosáhnout… Právě v sedmém kroku uskutečňujeme změnu ve svém postoji, která nám umožňuje obrátit pozornost od sebe samých k ostatním a k Bohu, přičemž vodítkem při této snaze se nám stává pokora. Veškerý důkaz sedmého kroku je kladen na pokoru.“…

Otázky / pozvání: Co pro vás znamená ono „být totálně závislý“ v tom významu z předchozího úryvku? Jak je pro vás těžké si říci o pomoc? Jsou ve vašem životě nějaké oblasti, kde cítíte pocit nároku (na cokoli)? Co by se stalo, kdybyste tento přístup změnili?

 

Čím déle žiji, tím vice věřím tomu, že pravda není abstrakce nebo idea, která může být dána do vzorců nebo pouhých slov. Naše skutečná pravda má co dočinění s tím, jak se vztahujeme / situujeme k tomuto světu. Naše životní situace a náš způsob vztahování se k druhým je „pravda“, kterou si ve skutečnosti vezmeme s sebou do hrobu. To je to, kdo jsme, a je to víc než všechny teorie.

The longer I live the more I believe that truth is not an abstraction or an idea that can be put into formulas or mere words. Our real truth has to do with how we situate ourselves in this world. Our life situation and our style of relating to others is “the truth” that we actually take with us to the grave. It is who we are, more than our theories about this or that. (Why Do We Need to Ask / Beggars before God and the Universe, page 62)

Poznámka: Richard píše, že hluboký osobní příklad žití pravdy jako stavu bytí může změnit způsob našeho života, navždy. Jako příklady dává Matku Terezu, Gándhího, Dalai Lamu. S Dalai Lamou je také vide, které přikládám (a bylo i součástí online kurzu v CAC). Omlouvám se, že je to jenom pro angličtinou vládnoucí: https://www.youtube.com/watch?v=P-FSnIkIBKc&feature=emb_logo (přednáška začíná přibližně v čase 6:04).

Otázky / pozvání: Dnes se můžeme každý sám zamyslet, zda jsme potkali nějakého člověka, který nám opravdu změnil život, změnil způsob našeho myšlení (myšleno v dobrém). Přijdeme na někoho takového? Zkusme se s touto otázkou ponořit do ticha a pojďme lidem, kteří nám přijdou na mysl, požehnat (tzn. dobrořečit) – ať už jsou stále mezi námi nebo nás již předešli k Otci. V našem srdci tak dostane zase o trochu větší prostor vděčnost, radost ze života a to může proměňovat nejen nás, ale i další okolo.

-jn-

Konec knihy Richard Rohr: Breathing Under Water (komentáře Jarda Novotný)