Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr
Richard Rohr: Breathing Under Water (komentáře Jarda Novotný)

ČAS VYROVNÁNÍ / PAYBACK TIME (IV)

 

Druhý moment duchovní geniality Kroku 8 je, že si uvědomuje délku, kterou může trvat, než budeme opravdu „chtít“. Dokonce se používá činné / aktivní sloveso – „stávat se ochotnými to všem nahradit“, aby nám pomohlo uvidět, že je to vždy proces a ve výsledku musí zahrnovat všechny. /Snad je to srozumitelné, nevěděl jsem přesně, jak to přeložit/. Nabídnout omluvu způsobem, který může skutečně uzdravovat, si žádá moudrost a respekt k druhému. Stalo se vám, že když se vám někdo omlouval, bylo cítit, že ona osoba vám chce spíše ukázat, jak báječná je a jak dobrým je křesťanem?

The second bit of spiritual genius in Step 8 is that it recognizes how long it might take to be truly “willing”. It even uses the active verb “became willing to make amends to them all” to help us see that it is always a process and must finally include all. To offer an apology in a way that can actually heal the other takes wisdom and respect for the other. Did you ever have someone apologize to you and it felt much more like the person just wanted to let you know how wonderful and Christian they were? (Payback time / The Geometry of the Cross, page 72)

Poznámka: Mluví se zde o respektu k druhému. Richard v knize však upozorňuje, že respekt musí být nejen k druhému, ale i k sobě samému. Nesmíme své chyby ani zlehčovat, ani zveličovat. Musíme mít na vědomí svá skutečná práva, abychom respektovali pravdivě práva druhých (parafráze Thomase Mertona)… Richard také píše, že všichni potřebujeme očištění našeho nitra. My lidé jen pomalu změkčujeme naše srdce, postupně umenšujeme připoutání k našim ranám, našemu pocitu, že jsme obětí nebo potřebě druhé trestat nebo ponižovat.

Otázky / pozvání: Richard píše – buďte si stále vědomi, že tento Krok je více o vnitřním rozhovoru o vaší roli v uplynulých konfliktech. Teprve potom, až dojdete určitého smíření s vašimi vlastními zraněními, můžete se přiblížit k druhým. Popište upřímně své pocity, když se podíváte zpět na nějaký problematický vztah. V jakém problematickém vztahu jste se rozhodli pokračovat? / Kdo je tím, u něhož bude obdržet / dát odpuštění nejobtížnější?

 

 

Místo vytvoření seznamu těch, kdo zranili mne, vytvářím seznam lidí, kterým jsem pravděpodobně ublížil já, které jsem zklamal, se kterými jsem zacházel špatně, a poté s tím něco dělám. Může to být krátký dopis, telefonát, návštěva, smysluplný dárek, pozvání, upřímná omluva. Bůh vám ukáže nejlepší způsob, nejlepší místo, nejlepší čas a nejsprávnější slova. Čekejte a modlete se za to všechno. …Ještě jednou si vzpomeňte na Einsteinovu skvělou myšlenku, že žádný problém nemůže být vyřešen stejným vědomím, které ten problém prvotně způsobilo. Vytvoření takového seznamu změní vaše základní vědomí od toho, které je živené zlostí / odporem k mysli, která je vděčná i pokorná.

Instead of making lists of who hurt me, I now make lists of people I have perhaps hurt, failed, or mistreated, and then do something about it. It might be a note, a call, a visit, a meaningful gift, an invitation, an outright apology. God will show you the best way, the best place, the best time, and the best words. Wait and pray for them all. Remember once again Einstein’s brilliant idea that no problem can be solved by the same consciousness that caused the problem in the first place. Making such a list will change your foundational consciousness from one of feeding resentments to a mind that is both grateful and humble. (Payback time / Willing to Make Amends, page 74)

Poznámka: Uvědomuju si, jak těžké je někdy omluvit se a snažit se o nápravu… Zrovna před týdnem jsem byl unavený a vyjel jsem na našeho syna. Utekl do pokojíčku a zavřel se tam s tím, že mě nechce vidět, cítil se ponížený. Zajímavé, jak už ve chvíli, kdy dělám něco špatně, se začíná ozývat svědomí – co to děláš, proč to děláš, ubližuješ… ale moje ego a zaběhlý vzorec chování mi nedovolí přestat. Šel jsem za chvilku za ním a zaklepal na dveře. Nechtěl, abych šel dovnitř…přesto jsem se tam „vlámal“, omluvil se a objal ho. Brečel, ale byl šťastný, že se může schoulit do mé náruče. Já cítil pokoj, že se vztah narovnal a nenechal jsem to vyhnít… kéž bych to dokázal pokaždé.

Otázky / pozvání: Končíme kapitolu věnující se Kroku 8. Dovolím si zde citovat z doplňkové knihy. I když jsme stále mluvili o tom, že je důležité se zaměřit na to, co my jsme udělali špatného druhým, zde se začíná z druhého konce: „Vytvořte si seznam lidí, kteří vás v minulosti zranili. S každým z nich se snažte uvědomit / pocítit bolest, která možná ve vašem srdci stále přetrvává. Poté se za každého člověka modlete. Vložte každého člověka a bolest, kterou cítíte do Božích rukou. Pomalu papír roztrhejte na maličké kousky jako znamení, že chcete křivdu již nechat odejít. / A pokračujeme: „Vytvořte list, kterým jsme ublížili v minulosti vy. Až to uděláte, každého člověka vložte do své modlitby. Uvažujte, který ze způsobů nápravy vaší chyby, by se dal pro toho konkrétního člověka použít“ Bud to dopis, telefonát, návštěva, dárek,…? / Pak se nechte pozvat do ticha a nechte působit Lásku a zkuste probudit vděčnost.

-jn-

Konec knihy Richard Rohr: Breathing Under Water (komentáře Jarda Novotný)