Další setkání brněnských chlapů se uskuteční na novém místě - ve Křtinách. Začátek std. v 19:15.
Na tomto setkání dokončíme probírání kapitol knihy Petra Glogara "Všechno začíná v nás".
Poznámky ke kapitole "Doprovázení" uvede Mirek Ben, do myšlenek obsaženým v "Doslovu", nás uvede Marek Dvořák. Doslov napsal, na výzvu Petr Glogara, Dalibor Špok. Ta výzva zní "Dopiš co chybí, co je třeba doříci, co ty bys chtěl říci". Když si Doslov přečtete, tak zjistíte, že se mu to podařilo dokonale.
Hostitelé našeho setkání jsou Pavel Horáček st. a Libor Kabát.
Pavel nám k pozvánce píše toto:
Setkání bude ve dvorním traktu fary ve Křtinách, tzv. Norbertinu, společenském centru.
Římskokatolická farnost Křtiny, Křtiny 72, 679 05 Křtiny Přikládám mapku.
Zázemí je pro min. 30 chlapů, bubny povoleny. K dispozici velkoplošná obrazovka.
V případě dobrého počasí je k dispozici dvůr.
Brněnské chlapy upozorňuji, že cesta Brno Obřany - Bílovice n/Sv. je uzavřená.
Takže buď trasa Nová Líšeň - Ochoz nebo Útěchov - Adamov.
Pavel
| Křtiny+ |
|---|
| Mirek |
| Jirka |
| Marek |
| Jirka |
| Pavel |
| Jarda |
| Aleš |
| Petr |
| Petr |
| Martin |
| František |
| Zdenál |
| Zdeněk |
| Honza |
| Pavel |
| Libor |
Kamarádi, bratři,
zveme Vás na další společné setkání brněnských chlapů. Tentokrát v skautské klubovně v Bystrci.
Adresa klubovny je Vrbovecká 2 a klubovna je umístěna v oploceném areálu mateřské školky. Víc než tisíc slov řekne jedna mapka, která je uvedena zde. Na mapce je vyznačena trasa od zastávky šaliny. Řidiči z parkoviště podle ní určitě trefí také. V klubovně se přezouváme, takže papuče sebou nebo to budou muset chlapi zvládnout v ponožkách. Auta zanechat na velkém odstavném parkovišti cca 200m od klubovny.
Začínáme jako obvykle v 19:15 hod.
A na co se můžeme těšit?
Jirka Buček pro nás připravil druhou přednášku na téma PŘIJETÍ (vnímání skutečnosti), z našeho celoročního programu "PŘIJETÍ - ODPUŠTĚNÍ - SMÍŘENÍ".
Společně se zamyslíme nad tím, jak přijímáme realitu, jak jsme připraveni vnímat věci kolem sebe a jak se nám daří „čistit svoje skla“, abychom viděli skutečnost a ne to, čeho se bojíme nebo čím potřebujeme být.
Po úvodní části ( přibližně 45 minut) se rozejdeme do skupinek, kde budeme mít možnost se o těchto tématech sdílet.
Pro snadnější a přesnější přípravu občerstvení se prosím zapište do tabulky účasti.
PV
==================================================================================
Přednáška se opravdu vydařila. Jirka na nás vybalil 3 filosofické otázky, které jsme ani nestačili ve skupinkách pořádně probrat:
Pro připomenutí hutného obsahu Jirkovy přednášky, přikládáme, s jeho laskavým svolením, i poznámky, podle kterých postupoval..
Předminulý rok jsme se pokoušeli přiblížit si Boha Otce skrze podobenství O milosrdném otci a snažili jsme se k našim nejbližším přistupovat s větší láskou a tolerancí.
Minulý rok jsme se pokusili rozšířit náš záběr dál. Proto jsme měli několik přednášek, které nám nasvítily bližní v církvi, zneužívané děti, prostředí médií, mezigenerační vztahy. Přemýšleli jsme také o tom, jak jako společenství aktivně vstoupit do společenského dění. Mohli jsme si ověřit, jak je těžké nehodnotit druhé, neanalyzovat situace, být milosrdní i k těm, kteří se nechovají podle našich představ, zkrátka jak selháváme ve vztahu k druhým, jak je nedokážeme vidět takové jací, jsou, nebo přinejmenším je nedokážeme s láskou ignorovat.
Tento rok chceme navázat a pokusit se dál s tím poznáním pracovat. Proto jsme to rozdělili na tři bloky: přijetí (uvědomění/přijímání reality), odpuštění, smíření.
Jan Andil – Fortna – „Pacienti, kteří svou chorobu přijmou a smíří se s ní, se uzdravují lépe než pacienti, kteří svou nemoc odmítají“.
To by mohl být takový cíl, taková motivace k tomu, abychom se do toho celoročního tématu s vervou pustili.
„Přijetí reality je základním aspektem odpuštění„ – Eckhart Tolle
Přijetí – změna, kterou někdo něco uzná za svoje (Wikislovník)
Láďa Heryán nám k tomu udělal takový výkop a konkrétně u tématu přijetí říkal toto: „U přijetí jde o to, abychom přijali realitu takovou, jaká je. Je třeba přijmout druhého jako směs dobra a zla. Pochopit druhého = přijmout realitu, to nastartovává proces odpuštění, který trvá dlouho a třeba přinese plody“.
Než se k tomu odpuštění ale dostaneme, musíme nejdřív „správně vidět“.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přijímání reality:
Řada následujících myšlenek je z knihy Richarda Rohra Všechno má své místo.
Tajemství spočívá v připravenosti přijímat věci tak, jak jsou, a v ochotě nechat je, aby nás učily. Aby nás ty věci mohly něco naučit, potřebujeme odstranit z cesty naše zabývání se vlastním „já“ – výraz „čištění skel“. Začínáme tím, že otíráme zrcadlo, až uvidíme, co v něm skutečně je, ne to, čeho se bojím, čím potřebuji být.
Ale jděme ještě dále: otírejme zrcadlo tak dlouho, až přestaneme brát příliš vážně i oko, které se do zrcadla dívá. Tento proces rozlišování se často nazývá „třetí oko“ nebo „třetí ucho“. Týká se schopnosti stát stranou sebe sama a poslouchat nebo pozorovat s jakýmsi druhem „klidné objektivity, která nesoudí“. Tento proces může být krutý, protože jsme si všichni o sobě namluvili spoustu lží. Na některých úrovních to bylo třeba, abychom mohli přežít. Nevidíme věci takové, jaké jsou, vidíme všechno takové, jací jsme my sami.
Žijeme jenom v reakci na své nejistoty, na potřeby uspokojení a potřeby vyhnout se bolesti a frustraci. Přitom nejsme-li ochotni nechat se vést našimi strachy a neklidem, nikdy neuvidíme a nikdy nevyrosteme. Největší překážkou na cestě k další úrovni vývoje vědomí je naše pohodlí a schopnost vše ovládat na té úrovni, na které se právě nacházíme. Každý pohyb vzhůru po žebříčku morálního vývoje se děje částečně v temnotě, ve světle víry.
Řešení: musíme se postavit čelem k realitě – nejdříve musíme vyčistit skla svých brýlí a naše vlastní zranění, starosti a ego dát stranou. Je to celoživotní proces, ale měli bychom se o to postupnými krůčky snažit. Možná by nám mohlo pomoct, když se obrátíme do svého dětství a dospívání a uvidíme ty zmatky a přehmaty a jak jsem se chovali trapně, .. no a kam jsme se třeba od té doby posunuli. To by ním mohlo dodat odvahu pokoušet se o to i v tomto čase.
Petr Glogar teď v Nesměři (Cesta muže) mluvit krásně o kontemplaci. Zmiňoval tam i to, že věci se nám pročistí, projasní, když máme nějakou spirituální zkušenost. Ne, že by to zmizelo, ale že máme na ty věci jiný pohled. Kontemplace je práce s naším falešným já, způsob, jak se dostávat k tomu pravému já. Je to Boží terapie – máme nalézt to, čím a kým jsme, najít klíč, jak žít svobodně. Je nutné zbavovat se falešných motivací, jsou v nás a máme je objevovat. Kontemplace znamená naučit se dívat na svět jinýma očima.
Možná, že třeba toto je pro někoho z nás cesta, jak „čistit svoje skla“ a vidět realitu kolem sebe takovou, jaká je, a ne tak, jak si ji projektujeme my sami.
| Setkání Bystrc |
|---|
| Ladislav |
| Jirka |
| Petr |
| Jirka |
| Vladimír |
| Petr |
| Tom |
| Václav |
| Mirek |
| Pavel |
| Ivan |
| Roberto |
| Martin |
| Pavel |
| Jirka |