Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr

28. 11. 2022 Adventní setkání


Milí chlapi brněnští i mimobrněnští, Libor Kabát nás už tradičně zve na společné zahájení Adventu, tentokrát na severozápadě Brna  

Sejdeme se 19.15-19.30 v bodě 1:: mapa ). 

Auta lze zaparkovat tam. Odchod v 19:30 po trase ke kapli sv. Antonína.

Od kaple se pak přesuneme do o Duchovní centra P. Martina Středy Brno-Lesná, Nezvalova 13. ( mapa ) (.(zpět půjdeme po stejné trase).

Kdo bude chtít, může přejet autem (bude asi problém u kostela zaparkovat)

Doporučení: Určitě si vezměte teplé oblečení a pořádné boty. Doporučujeme také baterky a svíčky v lucerničce.

Do centra přijdeme kolem 21 hod, zde bude malé občerstvení. Setkání ukončíme v 21:30.

Hlašte se prosím  do připojené tabulky.

Téma k zamyšlení

Poznání, že Bůh přichází na svět, aby se stal služebníkem člověka, aby mu dal část své svatosti, je pramenem nevysychající radosti. Bylo by osudné odmítat tuto radost. Těšíme-li se ovšem a připravujeme na velké vánoční tajemství, na příchod Boha v lidské podobě na zemi, bylo by příliš jednoduché uvažovat o něm jen jako divák a pozorovatel.

Podstatné je, že mu dovolíme přijít k nám, že „otevřeme brány dokořán“, jak zpíváme v adventu. Chceme-li se podílet na velké vánoční radosti, musíme něco „udělat“: ne ale žádné velké a senzační věci, postačí, ukážeme-li dobrou vůli utvářet svůj život podle tajemství, jež Vánoce přinášejí. Možná se rozhodneme vyhradit si každý den zvláštní chvilku na modlitbu anebo dáme najevo přátelství někomu ve svém okolí, kdo nám není nijak zvlášť sympatický.

Brzy přijdeme na to, že tato předsevzetí nedokážeme dokonale naplnit, ale právě tím, že si uvědomíme svou bezmoc, otvírají se v nás dveře, jimiž může vstoupit Spasitel. Dokud jsme nezačali zpytovat hlubiny své bezmoci, necítíme jeho potřebu, a tak jsou před námi zavřeny brány velké radosti, kterou přináší Ježíš. Prožijeme-li bolestně vlastní neschopnost a zatoužíme-li po pomoci, jsme připraveni přijmout osvobozující vánoční poselství.

Zpracováno podle knihy W. Stinissena: I dnes je den Boží – rozjímaní na celý rok,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

 

 

 

Přihlašovací tabulka

Pokud se chceš zúčastnit tohoto setkání, postupuj takto:
  1. klikni na + za názvem místa setkání
  2. objeví se malé okénko, doplň v něm příjmení spisovatele a dej Enter
  3. pokud jsi odpověděl správně, znovu klikni na +, pod názvem místa se objeví prázdné pole, napiš do něj svoje jméno a příjmení a dej Enter.
Pokud bys s tím měl problémy, pošli SMS na 603150565 nebo na 732590331 se svým jménem a zvoleným místem (ale napřed to zkus tady a teď). Pokud potřebuješ svoji účast zrušit, postupuj podle kroků 1 -3 a znovu napiš svoje jméno jako poprvé. Tvoje účast bude zrušena.
Advent+
Libor
Petr
Ondra
Jiří
Honza
Marek
Pavel



Archiv 24 akcí z roku 2021 ...

11. 10. 2021 Společné setkání brněnských chlapů - Přijetí


Kamarádi, bratři,

zveme  Vás na další společné setkání brněnských chlapů. Tentokrát ve Slatině, v přístavbě kostela Povýšení sv. Kříže v Brně-Slatině (zde). Začínáme jako obvykle v 19:15 hod.

A na co se můžeme těšit?

Petr Janda pro nás připravil vstupní přednášku na téma  PŘIJETÍ z našeho celoročního programu "PŘIJETÍ - ODPUŠTĚNÍ - SMÍŘENÍ".

Úvodní přednáška je plánována na přibližně 45 minut. Poté se rozdělíme do skupinek a budeme téma dále probírat a sdílet.

Pro snadnější a přesnější přípravu občerstvení se prosím zapište do tabulky účasti.

PV

==================================================================================

Přednáška se opravdu vydařila. Petr na nás vybalil 3 filosofické otázky, které jsme ani nestačili ve skupinkách pořádně probrat:

  1. Dokážeš uvěřit Bohu, na vzdory tomu, co se děje kolem nás, že má svět pevně v rukou, vše má hlubší smysl a nic se neděje náhodou? Má Bůh tvůj vnitřní souhlas?
  2. Dokážeš respektovat pravdu druhých i když je jiná než ta tvoje? Jak se ti daří milovat své „nepřátele“ (učitele)?
  3. Máš nějaký návod, jak si udržet vnitřní klid a optimismus? Jaký máš vztah sám k sobě? Dokážeš poděkovat za své nemoci? Co konkrétně děláš pro udržení svého duševního a fyzického zdraví?

A tak věříme, že to bude dobrá inspirace pro následující setkání ve skupinkách. To bude 25.10.2021.

Pro připomenutí hutného obsahu Petrovy přednášky, přikládáme, s jeho laskavým svolením, i poznámky, podle kterých postupoval..

Palčivé otázky:

Jak to že někdo je zdravý a jiný nemocný?

Proč se někdo narodí normální a jiný postižený?

Proč je někdo chudý a jiný bohatý?

Proč je někdo chytrý a někdo hloupý?

Proč má někdo skvělou rodinu a někomu se rodina rozpadá?

Proč má někdo skvělé rodiče a jiný má rodiče alkoholiky, násilníky, kariéristy bez zájmu o rodinu?

 

Co s tím? Mám proti tomu bojovat, nebo rezignovat? Nebo se litovat a zatrpknout? Je i další možnost – milovat a přijímat

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.(Jan 3,16)

Z Boží strany máme úplně všechno. Nezbývá než za to stále děkovat a učit se vnímat vše dobré kolem mě. Prosebná modlitba je jen berlička–buď se trefíš to boží vůle nebo ne, rozhodně si nic na Pánu Bohu nevymámíš, spíš naletíš na čertovské návnady, (tzv. dary) za které se nakonec platí duší. (viz všechny pohádky.)

Láska je stav bez negativních emocí

  • Pozor na emoce, za velkou euforií nutně následuje emoční propad, není to špatný, ale časem si člověk uvědomí že už to nemá zapotřebí :)
  • základem láskyplného vidění světa je optimismus, vše je dobré, vše má svůj hlubší smysl, i když se nám to třeba momentálně nelíbí. Bůh vidí dál a ví co nám prospěje.
  • každý má svou cestu a svou pravdu, která se v závislosti na vývoji a poznání mění. Já musím respektovat momentální pravdu druhého, ale zároveň se nebát věřit pravdě, kterou mám hluboko uvnitř a nenechat se manipulovat „pravdou“ se kterou se neztotožňuji.
  • Každý má jinou startovací čáru a archetypální zkušenost, která formuje jeho nastavení a momentální pravdu. Nic se nedá urychlit, člověk si musí projít dostatečným množstvím zkušeností, aby zjistil, co je dobré a co mu naopak škodí a už to nemá zapotřebí dál dělat. V duchovním vývoji neexistují zkratky.
  • na druhou stranu, čím víc bojuji proti zlu, tím víc posiluji protistranu k většímu odporu a otravuji tak negacemi sebe i své okolí. Negativní emoce jsou projevem egoismu, a ničí mi zdraví.

zákon hmoty: „Když jdeš se svým protivníkem k soudu, učiň vše, aby ses s ním ještě cestou vyrovnal; jinak tě povleče k soudci, soudce tě odevzdá dozorci a dozorce tě uvrhne do vězení. Pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře." (Lk 12, 58,59)

  • to co budu dělat světu, to se mi vrátí. Pokud budu svět nenávidět, budu nenáviděn. Pokud budu milovat budu milován.
  • záleží na mém úhlu pohledu: Pokud budu plný lásky, budu vnímat to dobré. Pokud budu plný „spravedlivých“ negativních emocí, sežere mě to a časem z toho onemocním. Např: duchovní příčina rakoviny je nenávist. (v tomto je východní medicína mnohem dál než naše. Co se děje v mysli, zrcadlí se v našem těle.

Jak si udržet optimismus a vnitřní klid?

  • Uvěřit Bohu že svět je dobrý takový jaký je teď a nikdy nebyl lepší. Vše, co se jeví jako zdánlivé zlo Bůh využívá jako materiál pro naši výuku.
  • cesta pravé pokory – vnitřní souhlas s tím, co se kolem mě děje, bez negativních pocitů.
  • Není důležité, co se děje vně, ale co to se mnou dělá uvnitř, jaké jsou moje nejvnitřnější motivace.
  • Ježíš říká – Milujte své nepřátele... (Mat 5,44). Jsou to naši nejlepší učitelé. To, co mě na nich nejvíce irituje bývá obyčejně můj problém.
  • Sv. František z Assisi nazval satana biřicem božím, který má za úkol prozkušovat naši odolnost vůči lákadlům světa a všem náklonnostem nazývaných jako hřích.  Dokud nám bude vládnout naše ego, a budeme se snažit kličkovat a obelhávat sebe i druhé, dávat našim egoistickým cílům svaté nálepky, nebo otevřeně brojit a silou prosazovat svou pravdu, budeme na tohoto biřice tvrdě narážet, až se nakonec unavíme a vzdáme to, což je okamžik, na který se čeká a o kterým mluví každý mystik a který nám může osvít život novým světlem. Tomuto okamžiku se také říká smrt ega, nebo osvícení. Až nám umře ego, začne v nás vládnout Kristus (druhý příchod Krista)

Jak se tedy zachovat: mám si nechat všechno líbit a čekat, jak to s tím světem dopadne? To v žádném případě. Ale je zásadní rozdíl, jestli jsou mé vnitřní motivace určovány negativními emocemi, nebo láskou. Pokud miluji své dítě a vidím, že se chová nevhodně, z lásky k němu mu v tom nedovolím pokračovat a sehraji mu klidně i emotivní scénu, aby pochopil že tudy cesta nevede a kdyby se takto choval nadále, tak narazí mnohem tvrději. Ale uvnitř mám klid a láskyplné, přetékající srdce.

  • Často si pleteme lásku s vlastněním. Pokud např. miluji svého partnera, respektuji jeho osobnost a přání, a nenutím ho v nejrůznějších oblastech manželského života do své představy (společně trávený čas, intimita, výchova dětí, hospodaření atd.) Pokud se chová partner nevhodně, není cestou vnějškově souhlasit a uvnitř skřípat zuby, („katolická oběť“) ale s vnitřní láskou, avšak vnější pevností si domluvit hranice co ještě ano a co už ne.  Hrbatá pokora na dlouho nepomůže a vztah se stává tikající bombou, která dříve nebo později vybuchne.
  • Pokud na mě přijde nemoc, obvyklá reakce je vyčítat Pánu Bohu, co to na mě poslal, dělat blbýho (Bože zač mě zase trestáš???) a prosit za její co nejrychlejší odstranění.

Mnohem lepší je říct, ano, Pane, zasloužím si to, děkuji ti za tento posvátný čas, který mě vyřadil z běžného života, abych si mohl promyslet, jak dělat věci lépe. Tento vnitřní souhlas se potom stává nejlepším lékařem a nemoc většinou rychle odezní. Zkušenost lékařů – nejlépe se uzdravují pozitivní pacienti.

Svým narozením vstupujeme do celoživotní školy života, kde se máme mnoho co naučit. Richard nás učí, že nic se neděje náhodou, že jsme součástí mnohem většího kruhu, než si dokážeme představit, ve kterém máme své místo přesně takoví, jací jsme (se svými dary i slabostmi) a svou jedinečnou rolí, ke které jsme byli povoláni.  Je nádherné, když se nám ji podaří objevit, přijmout a vyjít na cestu. Jak daleko dojdu, už není moje starost, důležité je zvednout zadek a vyjít. (papež František – když se biskupové zastaví, církev onemocní)

 

 

... konec archivu roku 2021