Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je pitomec.
Richard Rohr

28. 11. 2022 Adventní setkání


Milí chlapi brněnští i mimobrněnští, Libor Kabát nás už tradičně zve na společné zahájení Adventu, tentokrát na severozápadě Brna  

Sejdeme se 19.15-19.30 v bodě 1:: mapa ). 

Auta lze zaparkovat tam. Odchod v 19:30 po trase ke kapli sv. Antonína.

Od kaple se pak přesuneme do o Duchovní centra P. Martina Středy Brno-Lesná, Nezvalova 13. ( mapa ) (.(zpět půjdeme po stejné trase).

Kdo bude chtít, může přejet autem (bude asi problém u kostela zaparkovat)

Doporučení: Určitě si vezměte teplé oblečení a pořádné boty. Doporučujeme také baterky a svíčky v lucerničce.

Do centra přijdeme kolem 21 hod, zde bude malé občerstvení. Setkání ukončíme v 21:30.

Hlašte se prosím  do připojené tabulky.

Téma k zamyšlení

Poznání, že Bůh přichází na svět, aby se stal služebníkem člověka, aby mu dal část své svatosti, je pramenem nevysychající radosti. Bylo by osudné odmítat tuto radost. Těšíme-li se ovšem a připravujeme na velké vánoční tajemství, na příchod Boha v lidské podobě na zemi, bylo by příliš jednoduché uvažovat o něm jen jako divák a pozorovatel.

Podstatné je, že mu dovolíme přijít k nám, že „otevřeme brány dokořán“, jak zpíváme v adventu. Chceme-li se podílet na velké vánoční radosti, musíme něco „udělat“: ne ale žádné velké a senzační věci, postačí, ukážeme-li dobrou vůli utvářet svůj život podle tajemství, jež Vánoce přinášejí. Možná se rozhodneme vyhradit si každý den zvláštní chvilku na modlitbu anebo dáme najevo přátelství někomu ve svém okolí, kdo nám není nijak zvlášť sympatický.

Brzy přijdeme na to, že tato předsevzetí nedokážeme dokonale naplnit, ale právě tím, že si uvědomíme svou bezmoc, otvírají se v nás dveře, jimiž může vstoupit Spasitel. Dokud jsme nezačali zpytovat hlubiny své bezmoci, necítíme jeho potřebu, a tak jsou před námi zavřeny brány velké radosti, kterou přináší Ježíš. Prožijeme-li bolestně vlastní neschopnost a zatoužíme-li po pomoci, jsme připraveni přijmout osvobozující vánoční poselství.

Zpracováno podle knihy W. Stinissena: I dnes je den Boží – rozjímaní na celý rok,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

 

 

 

Přihlašovací tabulka

Pokud se chceš zúčastnit tohoto setkání, postupuj takto:
  1. klikni na + za názvem místa setkání
  2. objeví se malé okénko, doplň v něm příjmení spisovatele a dej Enter
  3. pokud jsi odpověděl správně, znovu klikni na +, pod názvem místa se objeví prázdné pole, napiš do něj svoje jméno a příjmení a dej Enter.
Pokud bys s tím měl problémy, pošli SMS na 603150565 nebo na 732590331 se svým jménem a zvoleným místem (ale napřed to zkus tady a teď). Pokud potřebuješ svoji účast zrušit, postupuj podle kroků 1 -3 a znovu napiš svoje jméno jako poprvé. Tvoje účast bude zrušena.
Advent+
Libor
Petr
Ondra
Jiří
Honza
Marek
Pavel



Archiv 24 akcí z roku 2021 ...

8. 11. 2021 Společné setkání brněnských chlapů - Přijetí (2)


Kamarádi, bratři,

zveme  Vás na další společné setkání brněnských chlapů. Tentokrát v skautské klubovně v Bystrci.

Adresa klubovny je Vrbovecká 2 a klubovna je umístěna v oploceném areálu mateřské školky. Víc než tisíc slov řekne jedna mapka, která je uvedena zde. Na mapce je vyznačena trasa od zastávky šaliny. Řidiči z parkoviště podle ní určitě trefí také. V klubovně se přezouváme, takže papuče sebou nebo to budou muset chlapi zvládnout v ponožkách. Auta zanechat na velkém odstavném parkovišti cca 200m od klubovny.

Začínáme jako obvykle v 19:15 hod.

A na co se můžeme těšit?

Jirka Buček pro nás připravil druhou přednášku na téma  PŘIJETÍ (vnímání skutečnosti), z našeho celoročního programu "PŘIJETÍ - ODPUŠTĚNÍ - SMÍŘENÍ".

Společně se zamyslíme nad tím, jak přijímáme realitu, jak jsme připraveni vnímat věci kolem sebe a jak se nám daří „čistit svoje skla“, abychom viděli skutečnost a ne to, čeho se bojíme nebo čím potřebujeme být.

Po úvodní části ( přibližně 45 minut) se rozejdeme do skupinek, kde budeme mít možnost se o těchto tématech sdílet.

Pro snadnější a přesnější přípravu občerstvení se prosím zapište do tabulky účasti.

PV

==================================================================================

Přednáška se opravdu vydařila. Jirka na nás vybalil 3 filosofické otázky, které jsme ani nestačili ve skupinkách pořádně probrat:

  • Co mě omezuje, proti čemu bojuji, co nedokážu ve svém životě přijímat?
  • Kde potřebuji „vyčistit skla“? Co mi brání, abych správně „viděl“ (strach, nejistota, obava, ..)
  • Za jakou lež o sobě se často schovávám, co sám sobě namlouvám, co si nechci o sobě přiznat?

Pro připomenutí hutného obsahu Jirkovy přednášky, přikládáme, s jeho laskavým svolením, i poznámky, podle kterých postupoval..

Předminulý rok jsme se pokoušeli přiblížit si Boha Otce skrze podobenství O milosrdném otci a snažili jsme se k našim nejbližším přistupovat s větší láskou a tolerancí.

Minulý rok jsme se pokusili rozšířit náš záběr dál. Proto jsme měli několik přednášek, které nám nasvítily bližní v církvi, zneužívané děti, prostředí médií, mezigenerační vztahy. Přemýšleli jsme také o tom, jak jako společenství aktivně vstoupit do společenského dění. Mohli jsme si ověřit, jak je těžké nehodnotit druhé, neanalyzovat situace, být milosrdní i k těm, kteří se nechovají podle našich představ, zkrátka jak selháváme ve vztahu k druhým, jak je nedokážeme vidět takové jací, jsou, nebo přinejmenším je nedokážeme s láskou ignorovat.

Tento rok chceme navázat a pokusit se dál s tím poznáním pracovat. Proto jsme to rozdělili na tři bloky: přijetí (uvědomění/přijímání reality), odpuštění, smíření.

Jan Andil – Fortna – „Pacienti, kteří svou chorobu přijmou a smíří se s ní, se uzdravují lépe než pacienti, kteří svou nemoc odmítají“.

To by mohl být takový cíl, taková motivace k tomu, abychom se do toho celoročního tématu s vervou pustili.

„Přijetí reality je základním aspektem odpuštění„ – Eckhart Tolle

Přijetí – změna, kterou někdo něco uzná za svoje (Wikislovník)

Láďa Heryán nám k tomu udělal takový výkop a konkrétně u tématu přijetí říkal toto: „U přijetí jde o to, abychom přijali realitu takovou, jaká je. Je třeba přijmout druhého jako směs dobra a zla. Pochopit druhého = přijmout realitu, to nastartovává proces odpuštění, který trvá dlouho a třeba přinese plody“.

Než se k tomu odpuštění ale dostaneme, musíme nejdřív „správně vidět“.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přijímání reality:

Řada následujících myšlenek je z knihy Richarda Rohra Všechno má své místo.

Tajemství spočívá v připravenosti přijímat věci tak, jak jsou, a v ochotě nechat je, aby nás učily. Aby nás ty věci mohly něco naučit, potřebujeme odstranit z cesty naše zabývání se vlastním „já“ – výraz „čištění skel“. Začínáme tím, že otíráme zrcadlo, až uvidíme, co v něm skutečně je, ne to, čeho se bojím, čím potřebuji být.

Ale jděme ještě dále: otírejme zrcadlo tak dlouho, až přestaneme brát příliš vážně i oko, které se do zrcadla dívá. Tento proces rozlišování se často nazývá „třetí oko“ nebo „třetí ucho“. Týká se schopnosti stát stranou sebe sama a poslouchat nebo pozorovat s jakýmsi druhem „klidné objektivity, která nesoudí“. Tento proces může být krutý, protože jsme si všichni o sobě namluvili spoustu lží. Na některých úrovních to bylo třeba, abychom mohli přežít. Nevidíme věci takové, jaké jsou, vidíme všechno takové, jací jsme my sami.

Žijeme jenom v reakci na své nejistoty, na potřeby uspokojení a potřeby vyhnout se bolesti a frustraci. Přitom nejsme-li ochotni nechat se vést našimi strachy a neklidem, nikdy neuvidíme a nikdy nevyrosteme. Největší překážkou na cestě k další úrovni vývoje vědomí je naše pohodlí a schopnost vše ovládat na té úrovni, na které se právě nacházíme. Každý pohyb vzhůru po žebříčku morálního vývoje se děje částečně v temnotě, ve světle víry.

Řešení: musíme se postavit čelem k realitě – nejdříve musíme vyčistit skla svých brýlí a naše vlastní zranění, starosti a ego dát stranou. Je to celoživotní proces, ale měli bychom se o to postupnými krůčky snažit. Možná by nám mohlo pomoct, když se obrátíme do svého dětství a dospívání a uvidíme ty zmatky a přehmaty a jak jsem se chovali trapně, .. no a kam jsme se třeba od té doby posunuli. To by ním mohlo dodat odvahu pokoušet se o to i v tomto čase.

Petr Glogar teď v Nesměři (Cesta muže) mluvit krásně o kontemplaci. Zmiňoval tam i to, že věci se nám pročistí, projasní, když máme nějakou spirituální zkušenost. Ne, že by to zmizelo, ale že máme na ty věci jiný pohled. Kontemplace je práce s naším falešným já, způsob, jak se dostávat k tomu pravému já. Je to Boží terapie – máme nalézt to, čím a kým jsme, najít klíč, jak žít svobodně. Je nutné zbavovat se falešných motivací, jsou v nás a máme je objevovat. Kontemplace znamená naučit se dívat na svět jinýma očima.

Možná, že třeba toto je pro někoho z nás cesta, jak „čistit svoje skla“ a vidět realitu kolem sebe takovou, jaká je, a ne tak, jak si ji projektujeme my sami.

... konec archivu roku 2021