Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr

CC BY-NC-SA 4.0

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Seznam přeložených témat

Překlad meditace CAC ze soboty 29. 4. 2023
na téma: Oddělení

Oddělení: Týdenní shrnutí

Neděle
Všechna velká spiritualita je o odpoutávání. Učí nás odpoutávání i připoutávání: odpoutávání od pomíjivého, abychom se mohli připoutat k podstatnému.
-Richard Rohr

Pondělí
Pokud se přistihneme při reaktivitě, pokaždé, když se přistihneme, že jednáme jako by výsledek situace měl pravomoc pojmenovat, kdo jsme, máme se zhluboka nadechnout a připomenout si, že to není pravda.
-James Finley

úterý
Pouštní asketi tento proces směřování k vnitřní svobodě nazývali odpojení. Odpojení umožňuje větší přímou zkušenost s Božskou přítomností, protože hledající je připoután k méně rušivým vlivům.
-Laura Swan

Středa
Musíme být velmi opatrní, abychom se nepřipoutali k cíli odpoutat se! Musíme se zhluboka nadechnout a valit se na vlnách rozvíjení sebe sama.
-James Finley

čtvrtek
Každému z nás pohodlných lidí zní odpoutání jako prohra, ale ve skutečnosti jde o přístup k hlubšímu, širšímu smyslu sebe sama, které je již celé, již spokojené, již naplněné hojným životem.
-Richard Rohr

Pátek
Odstupovat znamená jednoduše se zbavit myšlenek a představ, ke kterým se naše mysl zvykne upínat, včetně představ o včerejšku a zítřku. Nechat jít není těžké ani kruté. Měli bychom ho nechat proběhnout snadno a postupně.
- Anděl Kyodo williams

Pustit a vrátit se 

Spisovatelka a duchovní vůdkyně Caroline Oakesová vnímá kontemplativní praxi jako jádro Ježíšova rytmu služby. Jeho příklad nás učí odpoutat se od svých soudů a očekávání, abychom se mohli vrátit do Boží přítomnosti: 

Evangelijní zprávy nám ukazují, že Ježíš sám žil touto kontemplativní praxí, modlitbou za slovy, praxí "vnitřního pokoje", když se často vydával sám ... někdy byl v modlitbě i přes noc.... 

Posluchači autorů evangelií z prvního století by okamžitě pochopili, že Ježíš si záměrně a důsledně vyhrazuje čas na to, aby byl "v" mocné a formující Božské přítomnosti jako způsob, jak si uvědomit a naladit se na pohyb Božského uvnitř a všude kolem.... 

Když si všimneme Ježíšových časů duchovní obnovy, které se prolínají celým obloukem jeho služby - od jeho učení, uzdravování a nasycení čtyř a pěti tisíc následovníků až po jeho poslední slova při poslední večeři, v Getsemanech a na kříži - začneme si všímat definitivního vzorce Ježíšovy praxe jako jakéhosi plynulého rytmu tam a zpět.  

Je zde neustálé zastavování, aby se člověk zbavil (což učenci nazývají kenosis, neboli vyprázdnění) egoistických vazeb, strachu, odsudků nebo očekávání, a pak se znovu a znovu vrací do Boží přítomnosti.  

Pustit se.  

Návrat.  

Pustit.  
Vrátit.  

A Božské je tím jediným bodem, ke kterému se Ježíš v tomto modlitebním rytmu zastavení, uvolnění a návratu neustále vrací. To je Ježíšův vzorec pro probuzení - jeho vzorec pro něj samotného i pro jeho následovníky..... Je to Ježíšova praxe pro prohloubení uvědomění a naladění duše na naši nejvnitřnější podstatu, na Božské v nás.  

Fr. Richard Rohr, OFM
přeloženo DeepL
Detachment: Weekly Summary

Sunday
All great spirituality is about letting go. It trains us in both detachment and attachment: detachment from the passing so we can attach to the substantial.
—Richard Rohr 

Monday 
Every time we catch ourselves getting reactive, every time we catch ourselves acting as if the outcome of the situation has the authority to name who we are, we are to take a deep breath and remind ourself that it’s not true.
—James Finley 

Tuesday 
Desert ascetics called this process of moving toward inner freedom detachment. Detachment allows for greater direct experience of the Divine Presence as the seeker is attached to fewer distractions.
—Laura Swan 

Wednesday 
We have to be very careful not to become attached to the goal of becoming detached! We have to take a deep breath, and roll with the waves of the unfoldings of ourselves.  
—James Finley 

Thursday 
To any of us comfortable people, detachment sounds like losing, but it is actually about accessing a deeper, broader sense of the self, which is already whole, already content, already filled with abundant life.
—Richard Rohr 

Friday 
Letting go means simply releasing the thoughts and ideas that our minds get in the habit of attaching themselves to, including the ideas of yesterday and tomorrow. Letting go is not hard or harsh. We should let it be easy and gradual.
—angel Kyodo williams 

Let Go and Return 

Writer and spiritual director Caroline Oakes perceives contemplative practice at the heart of Jesus’ rhythm of ministry. His example teaches us to detach from our judgments and expectations so that we can return to Divine presence:  

Gospel accounts show us that Jesus himself lived this contemplative, prayer-beyond-words, “inner room” practice as he often ventures out alone … sometimes being in prayer through the night…. 

The gospel writers’ first-century audience would immediately understand that Jesus was intentionally and consistently making time to be “in” the powerful and formative Divine Presence as a way to become aware of, and attune to, the movement of the Divine within and all around.… 

When we notice Jesus’ times of spiritual renewal interspersed as they are throughout the arc of his ministry—from his teaching, healing, and feeding of the four and five thousand followers, to his last words at the Last Supper, in Gethsemane, and on the cross—we begin to notice the definitive pattern in Jesus’ practice as a kind of flowing back-and-forth rhythm.  

There is a continual pausing to let go (what scholars call kenosis, or emptying) of egoic attachments, fear, judgment, or expectations and then a returning to the Divine Presence again and again.  

Let go.  

Return.  

Let go.  
Return.  

And the Divine is the one-pointed focus to which Jesus returns ceaselessly in this prayer rhythm of pause and release and return. This is Jesus’ formula for waking up—his formula for himself and for his followers.… It is Jesus’ practice for deepening the soul’s awareness of and attunement with our innermost essence, the Divine within.  

Fr. Richard Rohr, OFM
Odkazy:  

Caroline Oakes, Practice the Pause: Jesus’ Contemplative Practice, New Brain Science, and What It Means to Be Fully Human (Minneapolis, MN: Broadleaf Books, 2023), 33, 34. 


Zde se nacházejí překlady Daily Meditations, jejichž anglické originály se nacházejí na webu CAC. V den jejich vydání je zde nalezneš přeložené strojově pomocí DeepL, zpravidla do druhého dne pak projdou jazykovou úpravou někým z týmu překladatelů :-) Pokud vládneš dobrou angličtinou, přihlas se asi raději přímo u zdroje těchto úvah, tedy na webu CAC. Budeš je pak do své mailové schránky dostávat již k ranní kávě. -mš-