Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.

Pavel Hrdina a Martin Šmídek
| Zmrtvýchvstalý Ježíš: budoucí šok Boží
S výjimkou zmrtvýchvstání Ježíše není „nic nového pod sluncem“. Vše je věčný návrat, cyklické dění; všechno v sobě nese sémě nové vlastní destrukce. Všechny velké okamžiky dějin nejsou před okamžikem Kristova zmrtvýchvstání ničím: všechno ostatní je beznadějné, absurdní a směřující do smrti. Jak to psal apoštol Pavel: „A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra“ (1K 15,14). Ve vzkříšeném Ježíši vyjevuje Bůh konečný stav reality. Bůh nám zakazuje přijímat věci, jak jsou, ale chce, abychom přijímali to, „co Boží láska z toho dokáže udělat“. Věřit znamená překračovat hranice. Dík Ježíši můžeme mít reálnou vášeň pro to, co je možné. Vzkříšený Ježíš zjevuje pravý smysl tohoto světa: znovunabytý ráj. Vzkříšení je nebe – zde a nyní – stvořené zmrtvýchvstalým Kristem. On nepovstává do nějakého preexistentního místa, ale ztělesňuje tužby každého lidského srdce jako skutečné sdílení života mezi lidským a božským (viz Zj 21,1–7). Neměli bychom hovořit o přežití nebo nesmrtelnosti, ale o zmrtvýchvstání – novém stvoření. | The Risen Jesus: The Future Shock of God
Except for the raising of Jesus, “there is nothing new under the sun.” All is the eternal return, cyclic history; everything bears the seeds of its own destruction. All the great moments of history are as nothing before the moment of Christ’s resurrection: All else is hopeless, absurd and driving toward death. As St. Paul wrote, “And if he is still dead, then all our preaching is useless and your trust in God is empty, worthless, and without hope” (1 Corinthians 15:14). In the risen Jesus, God reveals the final state of reality. God forbids us to accept it “as-it-is” in favor of “what-God’s-love-can-make-it”: To believe means to cross and transcend boundaries. Because of Jesus we realistically can have a passion for the possible. The risen Jesus reveals the true meaning of this world: paradise regained. The Resurrection is heaven – here, now – created by the risen Christ. He is not rising up to some preexistent place, but he is defining in himself the longings of every human heart – a real sharing of life between the human and the Divine (see Revelation 21:1-7). We should not speak of survival or immortality but Resurrection, a new creation! from unpublished sermon notes
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar