Farizeus je ten, kdo žádá znamení (viz Mk 8,11). Chudý je ten, o kterém stojí psáno: „A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána“ (Lk 1,45). Farizeus je ten, kdo je hrdý na to, že je ctnostný (viz Lk 18,11); chudák je ten, kdo volá k Bohu dnem i nocí, dokonce i když Bůh s pomocí otálí (viz Lk 18,7). Žebrák, který Pána stále obtěžuje, je milejší než řádný a soběstačný služebník.

Ježíš převrátil naši stupnici hodnot. Dává přednost tomu, abychom žili v nejistotě obchodování s hřivnami (viz Mt 25,14–30) a důvěřovali v Pána, než abychom vkládali svou naději do jistých věcí, které jsme ze strachu ukryli na poli. Riskuj vše pro lásku, říká nám Ježíš, dokonce svůj vlastní život. Přenech to mně a dovol, abych to zachránil. Lidé, kteří se snaží zachránit své vlastní životy tím, že pilně pracují a zachraňují sebe sama, dávají tím najevo, že spásy od Boha není zapotřebí. Lidé, kteří svůj život pro radostnou zvěst ztratí, svůj život najdou. Člověk zdravě žijící z víry je ten, kdo dovolí Bohu zachraňovat.

Je-li toto ideální přístup křesťana k Bohu, pak Maria je ideální křesťankou evangelia. Soustředí v sobě přístup chudého, kterého Bůh může spasit. Je si hluboce vědoma své prázdnoty bez Boha (viz Lk 1,52). Touží po naplnění Božího zaslíbení (viz Lk 1,54); sama zůstává v otevřenosti, přístupna Božímu dílu (viz 1,45; 49). A když přijde volání, úplně se mu odevzdá: „Ať se tak stane!“ (1,38)

The Pharisee is’one who demands a sign (Mark 8:11). The poor person is one who believes “that the promise made her by the Lord will be fulfilled” (Luke 1:45). The Pharisee is the one who takes pride in being virtuous (Luke 18:9); the poor person is the one who cries to God day and night, even when God delays to help (Luke 18:7). The beggar who continues to pester the Lord is more pleasing than the dutiful and self-sufficient servant.

Jesus has reversed our human scale of values. He would rather have us live in the insecurity of traded money (Matthew 25:14-30) while trusting in the Master, than to place our hope in the sure thing that we have hidden out of fear in the field. Risk all for love, Jesus tells us, even your own life. Give that to me and let me save it. People who seek to save their own lives, doing a good job of saving themselves, are saying that God’s salvation is not needed. People who lose their lives for the sake of the Good News will find their lives. The healthy religious person is the one who allows God to save.

If this is the ideal Christian attitude toward God, then Mary is the ideal Christian of the Gospels. She sums up in herself the attitude of the poor one whom God is able to save. She is deeply aware of her own emptiness without God (Luke 1:52). She longs for the fulfillment of God’s promise (1:54); she has left her self open, available for God’s work (1:45, 49). And when the call comes, she makes a full personal surrender: “Let it be!” (1:38).