Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na první neděle adventní -
| Přijď, Pane Ježíši
„Přijď, Pane Ježíši.“ Křesťanská Bible končí tímto velkým pozváním, aby Ježíš byl s námi, potvrzením, že to, co má přijít, tu ještě úplně není (Zj 22,17). „Přijď, Pane Ježíši“ znamená, že celá historie křesťanství musí žít z jakéhosi dobrovolného nenaplnění. My však požadujeme, aby nám naše úzkost byla odňata. Říkáme: „Proč jsi to pro mne neudělal?“ Býváme zklamaní, protože realita naše očekávání nenaplňuje – nebo je spíše nenaplňuje někdo: náš partner, děti, společenství. Odmítáme říkat: „Přijď, Pane Ježíši.“ Tím odmítáme žít s otevřeností, ve svobodě a vydanosti. Od sebe a od druhých požadujeme věci, o kterých nám Boží slovo říká, že je nemáme požadovat ani očekávat. Požadovat plný život už teď znamená nežít v naději a ve víře. Jediný život, který máme v tomto světě přislíbený, je „tajemství víry“ – což je směsice života a smrti, paschální tajemství: Kristus zemřel, Kristus vstal, Kristus vždycky přijde znovu.* | Come, Lord Jesus
“Come, Lord Jesus.” The Christian Bible ends with this great invitation for Jesus to be with us, the acknowledgment that what is coming is not fully here (Revelation 22:17). “Come, Lord Jesus” means that all of Christian history has to live out of a kind of chosen non-fulfillment. Yet we demand that our anxiety be taken away. We say, “Why didn’t you do that for me?” We tend to get disappointed because reality does not fulfill our expectations – or more likely somebody doesn’t: our spouse, our children, our community. We’re refusing to say, Come, Lord Jesus. So we refuse to live with openness, with freedom, with surrender. We demand of ourselves and one another what the Word of God told us not to demand and not even to expect. To demand total life now is not to live in hope or faith. The only life promised to us in this world is the “mystery of faith” – which is life and death all mixed together, the paschal mystery: Christ has died, Christ is risen, Christ will always come again. from Preparing for Christmas With Richard Rohr
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z neděle 30. 11. 2025 na téma: Marie a síla Ano Ano naplněné milostí Otec Richard popisuje Marii jako vzor víry: V evangeliích, knize Skutků a v celých listech se těm, kdo víru přijmou, otevírá zcela nový rozměr víry. Je to způsob života v Duchu, který předjímají někteří hebrejští proroci. Nejjasněji o tom hovoří prorok Joel: V následujících dnech vyliji svého Ducha na všechny. Vaši synové a dcery budou prorokovat. Vašim …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
