Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na úterý třináctého týdne v mezidobí -
| Poutníci, a ne turisti
(Zaznamenáno v Lurdech.) Musíme se modlit za prohloubení víry. Modlete se, abyste byli svobodni od cynismu a posuzování. Když putujete do nějaké cizí země, potkáte tam lidi, kteří jednají a mluví odlišně, a když se vrátíte do své blazeovanosti, začnete odsuzovat. Ztratíte ducha dítěte, kterého od nás evangelium požaduje. Poutník musí být dítětem, jež se ke všemu přibližuje s postojem úžasu, úcty a víry. Modlete se, abyste uměli žasnout, abyste měli v sobě úctu a touhu. Proste Boha, aby od vás odňal vaši blazeovanost a cynismus. Proste Boha, aby od vás odňal vaše neklidné a úzkostné srdce turisty, které stále potřebuje hledat něco nového, něco více a něco zvláštního. Rozpoznejte v sobě poutníka – toho, jejž Bůh už nalezl. Když se díváme na takové posvátné místo, jako jsou Lurdy, a žasneme nad tím, co vidíme, můžeme je též nechat, aby k nám samo promlouvalo. Třeba to není země, do které patříme. Třeba to není způsob, jak bychom se vyjadřovali my. Ale je to svaté místo. Po sto let přitahovalo tisíce svatých lidí z celého světa. Jen naslouchejte a čekejte. | Pilgrims, Not Tourists
(Recorded at Lourdes) We must pray for a deepening of faith. Pray for freedom from cynicism and judgments. On pilgrimage to a foreign land, you’re going to see people who act and talk differently, and if you move into your sophistication, you will take offense. You will lose the childlike spirit that the gospel asks of us. A pilgrim must be a child who can approach everything with an attitude of wonder, awe and faith. Pray for wonder, awe, desire. Ask God to take away your sophistication and cynicism. Ask God to take away the restless, anxious heart of the tourist, which always needs to find the new, the more, the curious. Recognize yourself as a pilgrim, as one who has already been found by God. As we look upon a holy place like Lourdes and wonder about what we see, we can let it speak to us. It isn’t our country, perhaps. It isn’t our way of saying it. But it’s a holy place. It has drawn thousands of holy people from throughout the world for a hundred years. Just listen and wait. from On Pilgrimage With Father Richard Rohr
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pondělí 30. 6. 2025 na téma: Osvobození a spravedlnost Cesta za osvobozením Otec Richard Rohr chápe osvobození jako základní příběh hebrejského i křesťanského Písma: Téma osvobození je největším rámcem, v němž lze chápat spiritualitu. Pojem teologie osvobození má pro některé lidi negativní konotaci. Zní jako něco kacířského, levicového nebo marxistického, a rozhodně ne biblického. Ve skutečnosti je osvobození od samého počátku …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
