Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je chudák.
Richard Rohr

Myšlenka Richarda Rohra na pondělí prvního týdne po letnicích -

Průlom

Jako katoličtí křesťané v Americe musíme navázat spojení se všemi kulturami, se všemi bratry a sestrami, kteří s námi sdílejí chléb a kalich. Musíme se ptát: „V jakém smyslu jsou bratry a sestrami? Jsme opravdu lidem Božího království? Anebo jsme nakonec jen americkým lidem?“

Myslím, že v tomto století mají katolíci tu největší možnost učinit takto radikální krok. Katolická církev je mezinárodní instituce. Naši bratři a sestry z jiných zemí nám stále napovídají, že svět je větší. Myslím, že směřujeme ke svému obrácení. Okružní listy amerických biskupů o míru a ekonomické spravedlnosti nám skýtají naději. Papežovy sociální encykliky jsou ve svém záběru skutečně globální.

Ano, otevírají se nám oči. Zjišťujeme, že právě my, Severoameričané, jsme možná ti nejméně vysvobození, a tedy pro takové vysvobození nejvíce připravení. My, kteří jsme největší slepci, myslíme si, že žádné vysvobození nepotřebujeme. Myslíme si, že veškerou pravdu nám předkládá Time a Newsweek, a s takovým viděním světa jsme spokojeni. Globálnímu přístupu amerických katolíků je tak souzeno, aby se stal globální zodpovědností.

Breakthrough

As Catholic Christians in America, we’ve got to make connections with all cultures, with all our brothers and sisters who share the bread and the cup with us. We must ask, How are they brothers and sisters? Are we really Kingdom people? Or, after all is said and done, are we only American people?

In this century, I think, Catholics have the greatest chance to make this breakthrough. The Catholic Church is an international institution. Our brothers and sisters from other countries keep telling us there’s a bigger world. I think we’re going to get converted. The U.S. bishops’ pastorals on peace and on economic justice give us hope. The pope’s social encyclicals are truly global in scope.

Yes, our eyes are opening. We’re discovering that we North Americans just might be the most unliberated, and therefore the most ready for liberation. We who have the greatest blindness think we don’t need liberation. We think Time and Newsweek tell us the whole truth, and we are content with that worldview. We rqust fight that blindness with vision. The global access of American Catholics is fated to become global responsibility.

from Letting Go: A Spirituality of Subtraction

Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Role mužů v dnešní době

„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)


Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.

Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.


O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život. 

P. Petr Glogar