Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr
Kdo jsme?
Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.
Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Myšlenka Richarda Rohra na sobotu 2. týdne adventního -
| Muži a ženy pospolu
Svatý Pavel říká: „Není už rozdíl mezi … mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu…“ (Ga 3,28–29). Nové lidství, k němuž míříme, není bezpohlavní ani „unisex“ ani přehnaně sexistické – to všechno brání lásce. V Kristu jsme celiství, kompletní, spojeni v jedno, sjednoceni. Naše bytost se stává celá svatou. To je konečný výsledek působení Ducha, který všechny věci sjednocuje. Je to dokonalé dílo Boží v Kristu, který v sobě usmiřuje všechny věci (Ko 1,20) a zve nás ke sjednocení všech věcí (Ef 1,3–14). Muži mají být obráceni k ženskému a ženy k mužskému elementu. Možná proto Bůh učinil přitažlivost pohlaví tak mocnou. Když jsme obráceni k „ne-já“, všechno se mění. Tím přistupujeme ke skutečné náboženské konverzi k absolutnímu „ne-já“: k Bohu. Z této celistvé a ústřední polohy vidíme jinýma očima, než jsou ty naše poloslepé. Vidíme druhou stranu věcí, a tím se stává možným odpuštění. Vidíme, že protivník není nepřítel, ale duchovní pomocník. Jakmile jsme se již jednou setkali se svým duchovním opozitem a přijali ho, pak už není nic, co bychom museli bránit a čeho bychom se museli bát. | Men and Women Together
St. Paul says, “There can be neither male nor female, for you are all one in Christ Jesus” (Galatians 3:28). The new humanity that we are pointed toward is not neuter, unisex or oversexed, all of which make love impossible. In Christ we are whole, one, in union, integrated. The self becomes wholly holy. That is the final product of the Spirit making all things one. It is the consummate achievement of God in Christ who reconciles all things within himself (Colossians 1:2D) and invites us into the ongoing reconciliation of all things (Ephesians 1:3-14). Men must be converted to the feminine, women to the masculine. Maybe that is why God made sexual attraction so compelling. If we are converted to the non-self, everything changes. Thereby we approach authentic religious conversion toward the utter not-me: God. From the whole – and center – position, we see through eyes other than our own half-blinded ones. We see the other side of things and forgiveness becomes possible. We see that the enemy is not enemy but spiritual helpmate. Once we have met and accepted our inner opposite, there is nothing more to defend and nothing more to be afraid of. from Radical Grace, “Masculine Spirituality”
|
Pokud chceš tyto denní meditace Richarda Rohra z knihy "Radikální milost" dostávat do své mailové schránky, napiš na iv.hudec(et)gmail.com
Překlad meditace CAC z pátku 12. 12. 2025 na téma: Skryté dílo milosti Advent léčí zranění Autorka Stephanie Duncan Smithová píše o své zkušenosti s potratem během adventního období. Vypráví o tom, jakou nechuť pociťovala ke svátečním oslavám v době svého zármutku: Poprvé v životě jsem nešla na štědrovečerní bohoslužbu. Nedokázala jsem strávit takovou radost..... Nedokázala jsem se s přímou tváří zúčastnit této vzpomínky na vrcholné vyprávění o …
Role mužů v dnešní době
„Cíl, který je pro mladého člověka zcela normální,
se pro starého stává neurotickou překážkou“ (C.G.Jung)
Stojíme na prahu změn, jak ve společnosti, tak ve světě, stejně tak i v církvi.
Tato skutečnost na nás klade mimořádné nároky. Uvědomuje si tuto naši úlohu ve světě, ve kterém žijeme. Chceme dostát odpovědnosti, která nám byla svěřena. Nejsme na to sami. Učíme se stát bok po boku jeden druhému. Pohybujeme se po horizontále konkrétního života a zároveň jsme pevně ukotveni vzhůru. Jednak jsme si vědomi vlastní zranitelnosti a stínu, ale také zároveň s tím jsme si vědomi, že jsme součástí velkého příběhu stvoření. To nás zbavuje přílišného lpění na výkonu, úspěchu a stoupání. Zjišťujeme, že všechno má v našem životě místo, naše vítězství i nezdary, rány i uzdravení, radost i bolest, život i smrt. Všechno se nám postupně stává dobrými životními učiteli, a stávali se z nás moudří mužové.
O to nám tady jde. Tímto chceme obohacovat svět, ve kterém se odehrává náš život.
P. Petr Glogar
