Neděle
Na několika úrovních existuje mnoho důkazů, že lidský život má přinejmenším dva hlavní úkoly. Prvním úkolem je vybudovat pevnou "nádobu" nebo identitu; druhým úkolem je najít obsah, který měla nádoba pojmout.
-Richard Rohr 

Pondělí 
Většina z nás je do čtyřiceti let natolik investována do úkolů první poloviny života, že si nedokážeme představit, že by v životě mohlo být ještě něco dalšího. Ale pokud tam zůstaneme, zůstane vše o mně. 
-Richard Rohr 

úterý 
Kuchyňský stůl splnil svůj účel. Udržel mě, když jsem procházel první polovinou své cesty. Poskytoval mi všechny věci, které mi měly být poskytnuty, a nyní byl stůl odstraněn, protože cesta se měla ubírat jiným směrem. Cesta byla nyní uvnitř.
-Paula D'Arcy 

Středa
Tytéž snadné, černobílé odpovědi, které nás nyní utěšují a uklidňují, nám později mohou připadat arogantní, naivní, nevědomé a škodlivé, pokud se v plnosti času neposuneme za hranice Jednoduchosti.
-Brian McLaren 

Čtvrtek
Zdá se, že potřebujeme rákosku, zeď, o kterou se můžeme opřít, abychom si vytvořili správnou strukturu ega a silnou identitu. Takovou oporou je způsob, jakým si zvnitřníme vlastní hlubší hodnoty, vychováme svou pocitovou funkci a sesadíme z trůnu vlastní narcismus.
-Richard Rohr

Pátek 
Ať už nás život a okolnosti na této cestě životem potlučou a potlučou sebevíc, Bůh našeho dětství je zároveň Bohem naší dospělosti a je také Bohem našeho stáří. Bůh je na této rozvíjející se cestě věrný a stále nás po cestě svádí, abychom si uvědomili, kdo jsme a odkud pocházíme.
-Edwina Gateley 

Modlitba s poezií  

Otec Richard nachází moudrost a útěchu v díle mnoha básníků, zejména když jejich dílo zazní v řeči. Píše:  

Aby byla poezie co nejúčinnější, věřím, že by měla být mluvená a ztělesněná. Koneckonců Bůh si neřekl: "Budiž světlo" (Genesis 1,3). Bůh řekl a stvoření zavibrovalo do existence. Není to právě tak, jako když náš Stvořitel vtiskne jemnost a tajemství tvořivosti do téhož každého hlasu? Poezie, stejně jako zpěv, má vibrovat jedinečností našeho vlastního hlasu nebo gest, aby ožila. Neberte mě za slovo! Najděte si svou oblíbenou báseň a zjistěte, zda se stane skutečnou novým způsobem, když ji budete dělat víc než jen tiše číst. 

Jedním z mých oblíbených básníků je Rainer Maria Rilke (1875-1926). Zde je jedna z jeho básní přeložená z němčiny. Pokud chcete, přečtěte si ji nahlas nebo ji pomalu, meditativně podepište. 

Věřím ve vše, co ještě nebylo vysloveno.  

Chci osvobodit to, co ve mně čeká 
tak, že to, co se nikdo neodvážil si přát  

aby se jednou vyjasnilo  

bez mého vymýšlení.  

Jestliže je to, Bože, arogantní, odpusť mi, 
ale tohle musím říct. 
Kéž to, co dělám, ze mě vytéká jako řeka,  

žádné nucení a žádné zadržování, 
tak jak je to s dětmi.  

Tak v těchto bobtnajících a odtékajících proudech,  

těchto prohlubujících se přílivů, které se pohybují ven, vracejí se,  

Zpívám ti, jak to ještě nikdo nedělal, 
proudí rozšiřujícími se kanály  

do širého moře. 

Sunday
There is much evidence on several levels that there are at least two major tasks to human life. The first task is to build a strong “container” or identity; the second is to find the contents that the container was meant to hold.
—Richard Rohr 

Monday 
Most of us are so invested in first-half-of-life tasks by the age of forty that we can’t imagine there’s anything more to life. But if we stay there, it remains all about me. 
—Richard Rohr 

Tuesday 
The kitchen table had served its purpose. It had held me while I went through the first half of my journey. It had provided all of the things that were meant to be provided, and now the table was removed, because the journey was to go a different way. The journey was now within.
—Paula D’Arcy 

Wednesday
The same easy, black-and-white answers that comfort and reassure us now may later seem arrogant, naive, ignorant, and harmful, if we don’t move beyond Simplicity in the fullness of time.
—Brian McLaren 

Thursday 
It appears we need a goad, a wall to butt up against to create a proper ego structure and a strong identity. Such a foil is the way we internalize our own deeper values, educate our feeling function, and dethrone our own narcissism.
—Richard Rohr  

Friday 
No matter how much life and circumstances may batter and bruise us on this journey of life, the God of our childhood is also the God of our adulthood and is also the God of our old age. God is faithful on this developing journey, ever seducing us along the way to remember who we are and from where we come.
—Edwina Gateley 

Praying with Poetry  

Father Richard finds wisdom and solace in the work of many poets, particularly when their work is spoken. He writes:  

For poetry to be most effective, I believe it should be spoken and embodied. After all, God didn’t think, “Let there be light” (Genesis 1:3). God spoke, and creation vibrated into existence. Isn’t it just like our Creator to imprint the subtlety and mystery of creativity in the thisness of each voice? Poetry, like chant, is meant to vibrate through the uniqueness of our own voice or gestures for it to come alive. Don’t take my word for it! Find your favorite poem and see if it becomes real in a new way when you do more than read it silently. 

One of my favorite poets is Rainer Maria Rilke (1875–1926). Here is one of his poems translated from German. If you wish, read it aloud or sign it slowly, meditatively. 

I believe in all that has never yet been spoken.  

I want to free what waits within me 
so that what no one has dared to wish for  

may for once spring clear  

without my contriving.  

If this is arrogant, God, forgive me, 
but this is what I need to say. 
May what I do flow from me like a river,  

no forcing and no holding back, 
the way it is with children.  

Then in these swelling and ebbing currents,  

these deepening tides moving out, returning,  

I will sing you as no one ever has, 
streaming through widening channels  

into the open sea.