Neděle 
Františkovo východisko bylo lidské utrpení namísto lidské hříšnosti. Jeho Kristus byl kosmický a zároveň hluboce osobní, jeho katedrálou bylo samo stvoření a dával přednost spodní části společnosti před tou vrcholnou. Obecně František dával přednost egoistické chudobě před soukromou dokonalostí, protože Ježíš "se stal chudým kvůli nám".
-Richard Rohr 

Pondělí  
Náboženství už není divácký sport, pozorování nějaké vzdálené, daleké pravdy, ale je to pozorování toho, co je pravdivé ve mně, a to, co je pravdivé ve mně, je pravdivé ve vesmíru. Všechno je to jedna realita.
-Richard Rohr 

úterý
Františkánský pohled vytváří ucelenou a pozitivní spiritualitu, která nás táhne k životu ve vnitřní hloubce, modlitbě, smíření, uzdravení a univerzálnímu sjednocení, namísto jakéhokoli pojetí oběti, které předpokládá rozhněvaného Boha, jehož je třeba vykoupit.  
-Richard Rohr 

Středa 
Potkávat zbídačené, procházet se chvíli světem marginalizovaných a být s těmi, kdo nemají náš svět, je nezbytným aspektem učednické cesty. Setkání se dotýká i našich duší a smutek nad bolestí a nespravedlností zbídačování a marginalizace naplňuje štěrbiny našeho bytí.  
-Marie Dennis, Cynthia Moe-Lobeda, Joseph Nangle a Stuart Taylor  

čtvrtek  
Láska, nikoliv poznání, umožnila Františkovi vstoupit do velkého tajemství, které nazýváme "Bůh". Když do tohoto tajemství vstoupil, objevil dva zásadní rysy Boha - překypující Boží dobrotu a Boží pokoru.
-Ilia Delio 

Pátek 
Františkánská renesance by nám pomohla "vykoupit" - což znamená přehodnotit a znovu ocenit - všechno, abychom znovu objevili neocenitelnou krásu země a jejích tvorů, včetně našich bližních a nás samých.
-Brian McLaren a Patrick Carolan 

Františkánské lectio 

Páter Dan Riley představuje františkánský způsob praktikování Lectio Divina:  

"Škola", ze které pocházím - františkánský způsob - našla většinu svých učeben a knih na tržištích a ve tvářích chudých; na svazích hor v horských samotách a v očích malomocných; ve velkých městech, malých městech a na univerzitách; v posvátných prostorách i na každodenních místech. Ať už se jednalo o jednoho člověka, jedno místo nebo jeden okamžik, františkánská dispozice je taková, že Boží vláda je vždy na dosah; bohatství Boží slávy je přítomno zde a všude. Každé stvoření je pozůstatkem Božího stvořitelského působení a výrazem Božího láskyplného slova. To je požehnání františkánské lectio..... Lectio znamená číst, soustředit se nebo naslouchat dostatečně dlouho a hluboce, aby se objevila krása, hloubka a propojení; pokoj a svoboda inspirují k činnosti a službě.  

Svatý Bonaventura popisuje spravedlnost jako "navrácení původní krásy tomu, co bylo zdeformováno". [1] Františkánské Lectio nás inspiruje k tomu, abychom jasněji viděli původní krásu a pak z této pravdy přirozeněji žili v průběhu času. Myslím, že skutečná svoboda pramení z našeho zakořenění v kráse....  

František četl a učil se o Bohu všude, i mimo kostel nebo školní třídu, a reagoval na slovo tak, jak bylo živé ve všem..... Slovo a svět - to je přece náš domov a my nacházíme způsoby, jak se rozhodnout žít zde společně s druhými. Musíme vzít do rukou Bibli a zároveň náš svět, držet je a nechat je, aby nás držely, něžně a jemně je otevřít a začít jimi listovat, ale jen tak, jak se nám samy nabízejí. Musíme se dívat všem a všemu do tváře a žasnout nad tím, jak se na nás dívá Boží tvář.

Sunday 
Francis’ starting place was human suffering instead of human sinfulness. His Christ was cosmic while also deeply personal, his cathedral was creation itself, and he preferred the bottom of society to the top. In general, Francis preferred ego poverty to private perfection, because Jesus “became poor for our sake.”
—Richard Rohr 

Monday  
Religion is no longer a spectator sport, an observing of some distant, far-off truth, but it’s an observing of what is true in me, and what is true in me is true of the cosmos. It’s all one reality.
—Richard Rohr 

Tuesday
The Franciscan view creates a coherent and positive spirituality, which draws us toward lives of inner depth, prayer, reconciliation, healing, and universal at-one-ment, instead of any notion of sacrifice, which implies an angry God who needs to be bought off.  
—Richard Rohr 

Wednesday 
Encountering the impoverished, walking for a while in the world of the marginalized, and being with the have-nots of our world is a necessary aspect of the discipleship journey. Our souls are touched by the encounter as well, and sorrow over the pain and injustice of impoverishment and marginalization fills the crevices of our being.  
—Marie Dennis, Cynthia Moe-Lobeda, Joseph Nangle, and Stuart Taylor  

Thursday  
Love, not knowledge, allowed Francis to enter into the great mystery we call “God.” As he entered into this mystery he discovered two principle features of God—the overflowing goodness of God and the humility of God.
—Ilia Delio 

Friday 
A Franciscan Renaissance would help us “redeem”—which means to re-assess and revalue—everything, so we rediscover the priceless beauty of the earth and its creatures, including our neighbors and ourselves.
—Brian McLaren and Patrick Carolan 

Franciscan Lectio 

Father Dan Riley presents a Franciscan way of practicing Lectio Divina:  

The “school” I come from—the Franciscan way—found most of its classrooms and books in marketplaces and in the faces of the poor; on the hillsides in mountain seclusion and in the eyes of lepers; in big cities, small towns, and universities; in sacred spaces and everyday places. Whether it was one person, one place, or one moment, the Franciscan disposition is that the reign of God is always at hand; the richness of God’s glory is present here and everywhere. Each creature is a vestige of God’s creative action and an expression of God’s loving Word. This is the blessing of Franciscan Lectio…. Lectio is about reading or focusing or listening long enough and deeply enough so that beauty, depth, and connectivity emerge; peace and freedom inspire action and service.  

St. Bonaventure describes justice as “the returning to its original beauty that which has been deformed.” [1] Franciscan Lectio inspires us to see original beauty more clearly and then to live out of that truth more naturally over time. I think that true freedom flows out of our rootedness in beauty….  

Francis was reading and learning about God everywhere, beyond the church or the classroom, and responding to the Word as it was alive in everything…. Word and world—indeed this is our home, and we are finding ways to choose to live here together with one another. We need to pick up the Bible and at the same time our world, holding them and letting them hold us, tenderly and gently opening and beginning to page through them, but only as they offer themselves to us. We need to look everyone and everything in the face and be amazed at the face of God looking back at us.