Neděle
V krizovém rozjímání jsi přistižen. V podpalubí otrokářské lodi není kam jít. Není co řešit, když jdete ze Severní Karolíny jako domorodý Američan do Oklahomy. Musí se objevit něco jiného, co vás udrží v chodu, co oživí vašeho ducha, co vám pomůže přežít - pokud je přežití ve hře.
-Barbara A. Holmes 

Pondělí 
Neexistuje jediný způsob, jak reagovat na krizi; neexistuje žádný univerzálně správný způsob. Výzva ke zpomalení však funguje tak, že nás staví tváří v tvář neviditelnému, skrytému, nepovšimnutému, dosud nevyřešenému.
-Bayo Akomolafe 

úterý
Jedině v procesu přivádění slepé uličky k modlitbě, k pohledu Boha, který nás miluje, bude naše společnost osvobozena, uzdravena, změněna, přivedena k paradoxním novým vizím a osvobozena pro nenásilné, nesobecké, osvobozující jednání, osvobozena tedy pro společenství na této planetě Zemi.
-Constance FitzGerald 

Středa 
Na co ve svém strachu z víry zapomínáme ... je to, že i v té nejtemnější noci, kdy nevidíme žádné světlo, je tu stále světlo. Slunce stále svítí nad Zemí, i když se naše strana Země od něj otáčí. Hvězdy nad námi stále svítí bez ohledu na to, jak husté mraky máme nad hlavou.
-Otis Moss III 

Čtvrtek
Naděje dělá ve světě místo pro lásku. Všichni ji můžeme sdílet, všichni v ni můžeme věřit, i když se ve všech ostatních ohledech radikálně lišíme. Už se nemusíme bát svých odlišností, protože máme společný základ. Můžeme doufat společně - proto nás naděje osvobozuje. Osvobozuje nás od strachu z druhého.
-Steven Charleston 

Pátek 
Umění je prorocké. Umění polidšťuje. Říká pravdu moci, a tak je to další způsob, jak se komunita může spojit a vyjádřit se způsobem, se kterým mocenské struktury nic nezmůžou.
-Barbara A. Holmes 

Umění jako léčení 

Učitelka meditace Ruth Kingová pojímá umění jako formu léku pro nás a naše komunity: 

Umělecky se vyjadřovat je praxe všímavosti v tom smyslu, že jsme nevyhnutelně tvůrci i tím, co je vytvářeno. Když se odvážně oddáváme svému uměleckému projevu, kultivujeme trpělivost, empatii, disciplínu a naši schopnost udržet energii, která se vaří a vaří v oběti pravdy pro nás samotné a v pečující oběti pro naši kulturu.... 

Umění promlouvá k pravdě, která je větší než naše utrpení, a naším úkolem je učinit opravdovou nabídku. Ať už jste spisovatel, tanečník, léčitel, sochař, malíř, zpěvák, architekt, učitel, zahradník, filozof nebo pečovatel, vaše nabídka bude jistě lékem pro kolektivní pohodu.  

Považujte svůj život za dar. Co je uvnitř? Jaké tvůrčí projevy skladujete, které vás oživují a patří nám všem? Filozof, teolog a vůdce za občanská práva Howard Thurman nás k tomu povzbuzuje tímto způsobem: "Neptejte se sami sebe, co svět potřebuje. Ptejte se sami sebe, co vás oživuje, a pak to jděte dělat. Protože svět potřebuje lidi, kteří ožili."... 

Identifikujte si tvůrčí projekt - něco, na co je vaše srdce zvědavé a co by vás mohlo bavit. Považujte svůj umělecký projev, ať už je jakkoli velký nebo malý, za gesto náklonnosti, které kultivuje kulturu péče. Nabídněte jej velkoryse, jako obřad a bez omluvy. Věnujte pozornost tomu, jak na vás i na ostatní působí.  

Oběti naší tvořivosti jsou ušlechtilé a emancipující. Když je praktikujeme, vycházíme z úkrytu na světlo. Když je sdílíme, podporují lásku a respekt a inspirují k harmonii a naději. Je to gesto vděčnosti, způsob, jak se odvděčit. Říci ano svému uměleckému poslání znamená říci naší kultuře: Tady je moje nabídka péče.  

Sunday
In crisis contemplation, you’re caught. There is no place to go in the hold of a slave ship. There is nothing to be done when you’re walking from North Carolina as a Native American to Oklahoma. Something else has to arise to keep you going, to enliven your spirit, to help you survive—if survival is in the cards.
—Barbara A. Holmes 

Monday 
There isn’t a single way to respond to a crisis; there is no universally correct way. However the call to slow down works to bring us face to face with the invisible, the hidden, the unremarked, the yet-to-be-resolved.
—Bayo Akomolafe 

Tuesday
It is only in the process of bringing the impasse to prayer, to the perspective of the God who loves us, that our society will be freed, healed, changed, brought to paradoxical new visions, and freed for nonviolent, selfless, liberating action, freed, therefore, for community on this planet earth.
—Constance FitzGerald 

Wednesday 
What we forget, faithwise, in our fear … is that even in the darkest night, when we see no light at all, the light is still there. The sun is still shining over Earth even when our side of Earth rotates away from it. The stars still shine above us, no matter how thick the clouds above our heads.
—Otis Moss III 

Thursday
Hope makes room for love in the world. We can all share it, we can all believe in it, even if we are radically different in every other way. We no longer need to fear our differences because we have common ground. We can hope together—therefore, hope liberates us. It frees us from our fear of the other.
—Steven Charleston 

Friday 
Art is prophetic. Art is humanizing. It speaks truth to power, and so that’s another way in which a community can come together and express themselves in ways the power structures can do nothing about.
—Barbara A. Holmes 

Art as Healing 

Insight meditation teacher Ruth King embraces art as a form of medicine for ourselves and our communities: 

To express ourselves artistically is a mindfulness practice in that we are inescapably both creator and that which is being created. As we courageously give ourselves to our artistic expression, we cultivate patience, empathy, discipline, and our capacity to hold energy as it cooks and simmers into an offering of truth to ourselves and a caring offering to our culture…. 

Art speaks to a truth larger than our suffering, and our job is to make a genuine offer. Whether you are a writer, dancer, healer, sculptor, painter, singer, architect, teacher, gardener, philosopher, or caregiver, your offering is sure to be medicine for collective well-being.  

Consider your life a gift. What’s inside? What creative expressions are you warehousing that bring you alive and belong to all of us? Philosopher, theologian, and civil rights leader Howard Thurman encouraged us in this way: “Don’t ask yourself what the world needs. Ask yourself what makes you come alive and then go do that. Because what the world needs is people who have come alive.”… 

Identify a creative project—something your heart is curious about that you might enjoy. Consider your artistic expression, no matter how large or small, a gesture of affection that cultivates a culture of care. Offer it generously, as ceremony, and without apology. Pay attention to how you and others are impacted.  

The offerings of our creativity are noble and emancipating. When practiced, we come out of hiding into light. When shared, it supports love and respect and inspires harmony and hope. It’s a gesture of gratitude, a way of giving back. To say yes to our artistic calling is to say to our culture, Here is my offering of care.