Neděle
Obvykle uděláme cokoli, aby se nám staré věci nerozpadly, ale právě v této chvíli potřebujeme trpělivost a vedení a svobodu nechat se unášet místo toho, abychom zpřísňovali své kontroly a jistoty.
-Richard Rohr

Pondělí
Možná se můžete podívat na tento svět v proměnách času a odvážit se opakovat Boha z knihy Genesis: Podívejte se, je to dobré ... je to velmi dobré. Možná dokážete vnímat přechod jako podstatnou součást této dobroty, která je lepší než dokonalost.
-Brian McLaren

Úterý
Nastává čas, kdy je třeba věci, které byly v minulosti nepochybně dobré a správné, nechat za sebou, protože vždy hrozí nebezpečí, že by nám mohly bránit v pohybu vpřed a ve spojení s tím jediným nezbytným, se samotným Kristem.
-Esther de Waal

Středa
Limalita je forma udržování napětí mezi jedním a druhým prostorem. Právě v těchto přechodných okamžicích našeho života může dojít k autentické proměně. V opačném případě jde jen o běžnou činnost a věčně nudnou existenci ve statu quo.
-Richard Rohr

čtvrtek
Přechod může nastat pouze tehdy, pokud jsme ochotni opustit to, co jsme znali, světy, které jsme si vytvořili, a naše předpoklady o tom, "jak se věci mají". Nechat jít je předstupněm znovuzrození.
-Barbara A. Holmes

Pátek
Musíme se bránit tomu, abychom se ohlíželi po rámcích minulosti, které by nás vedly do budoucnosti. Činit tak je způsob, jak předstírat kontrolu, utahovat sevření a snižovat naši kulturní aerodynamickou pružnost. Místo toho se možná obrátíme ke způsobům moudrosti, které pěstují intuici, trpělivost a vynalézavost.
-Cameron Trimble

Svaté zastavení 

Umělkyně a vedoucí retreatů Christine Valters Paintnerová navrhuje starobylou mnišskou praxi statio jako způsob, jak si připomenout svatost přechodů: 

V mnišské tradici je statio praxe zastavení jedné věci před začátkem jiné. Je to uznání, že v prostoru přechodu a prahu je posvátný rozměr, svatá pauza plná možností. Toto meziprostor je místem klidu, kde necháváme odejít to, co bylo předtím, a připravujeme se na to, abychom mohli plně vstoupit do toho, co přijde potom.  

Když se zastavíme mezi činnostmi, prostory nebo okamžiky našich dnů, otevíráme se možnosti objevit nový druh přítomnosti temnotě mezidobí. Když spěcháme od jedné věci k druhé, kloužeme po povrchu života a ztrácíme posvátnou pozornost, která přináší zjevení v těch nejobyčejnějších okamžicích.  

Statio nás vyzývá k úctě k pomalosti, k všímavosti a k úrodným temným prostorům mezi našimi cíli, kde se můžeme zastavit, soustředit a naslouchat. Můžeme v sobě otevřít prostor pro Boží působení. Můžeme si plně uvědomit, co se chystáme udělat, místo abychom bezmyšlenkovitě dokončovali další úkol. 

Paintner nám připomíná, že prahy, fyzická místa přechodu, jsou v našem každodenním životě všudypřítomné a že je můžeme využít pro svou duchovní praxi: 

V nadcházejících dnech si uvědomte všechny okamžiky, kdy překročíte práh. Může jít o přechod z jednoho prostoru do druhého - vstupování dveřmi, přechod z jedné činnosti do druhé nebo opečovávání denních prahů, zejména za svítání a soumraku. U každého z nich se zastavte a proneste krátké požehnání, jednoduše si uvědomte možnosti, které jsou v daném okamžiku živé. Zjistěte, zda práh pomáhá vyvolat tenkost tohoto okamžiku a zpřístupnit hlas božství. 

Sunday 
We will normally do anything to keep the old thing from falling apart, yet this is when we need patience and guidance, and the freedom to let go instead of tightening our controls and certitudes.
—Richard Rohr 

Monday
Perhaps you can look at this world in transition and dare to echo God in Genesis: behold, it is good … it is very good. Perhaps you can see transition as an essential part of that goodness that is better than perfection.
—Brian McLaren 

Tuesday 
There comes a time when the things that were undoubtedly good and right in the past must be left behind, for there is always the danger that they might hinder us from moving forward and connecting with the one necessary thing, Christ himself.  
—Esther de Waal 

Wednesday 
Liminality is a form of holding the tension between one space and another. It is in these transitional moments of our lives that authentic transformation can happen. Otherwise, it is just business as usual and an eternally boring, status quo existence.
—Richard Rohr 

Thursday 
Transitions can only take place if we are willing to let go of what we have known, the worlds we have created, and our assumptions about “how things are.” To let go is the precursor to being reborn.
—Barbara A. Holmes 

Friday 
We must resist looking to the frameworks of the past to lead us into the future. Doing so is a way to pretend to control, to tighten our grip and reduce our cultural aerodynamic flexibility. Instead, perhaps we turn to ways of wisdom that cultivate intuition, patience, and ingenuity.
—Cameron Trimble 

Holy Pausing 

Artist and retreat leader Christine Valters Paintner suggests the ancient monastic practice of statio as a way to remind ourselves of the holiness of transitions:  

In the monastic tradition, statio is the practice of stopping one thing before beginning another. It is the acknowledgment that in the space of transition and threshold is a sacred dimension, a holy pause full of possibility. This place between is a place of stillness, where we let go of what came before and prepare ourselves to enter fully into what comes next.  

When we pause between activities or spaces or moments in our days, we open ourselves to the possibility of discovering a new kind of presence to the darkness of in-between times. When we rush from one thing to another, we skim over the surface of life, losing the sacred attentiveness that brings forth revelations in the most ordinary of moments.  

Statio calls us to a sense of reverence for slowness, for mindfulness, and for the fertile dark spaces between our goals where we can pause and center ourselves, and listen. We can open up a space within for God to work. We can become fully conscious of what we are about to do rather than mindlessly completing another task. 

Paintner reminds us that thresholds, physical places of transition, are ubiquitous in our everyday lives, and that we can use them for our spiritual practice: 

In the days ahead, become aware of all the times you cross a threshold. This might be moving from one space to another—entering through a doorway, transitioning from one activity to the next, or tending the thresholds of the day, especially at dawn and dusk. Pause at each and offer a short blessing, simply becoming aware of the possibilities alive in the moment. See if the threshold helps call forth the thinness of this moment, making the voice of the divine more accessible.