Estelle Frankelová, učitelka židovské mystiky, popisuje, jak příběh Exodu odhaluje, že člověk dává přednost tomu, co zná, i když by pro něj bylo lepší něco nového:

Všechny cesty za svobodou vyžadují otevřenou mysl - mysl, která není podmíněna minulými znalostmi a zkušenostmi, ale je otevřená možnostem. Kladení otázek otevírá dveře naší představivosti a umožňuje nám uvažovat o alternativách ke stávajícímu stavu. Pokud si člověk není schopen představit jinou možnou realitu, nemůže se osvobodit z otroctví....

My lidé jsme tvorové zvyku. Naše každodenní rutina nás uklidňuje a dává nám pocit bezpečí, protože nám umožňuje vědět a předvídat, co se stane. Odpor ke změnám je vlastně zabudován v našem evolučním písmu....

Nutkání opakovat minulost je patrné v biblickém mýtu o exodu. Když Mojžíš vedl Izraelity ke svobodě, často toužili po návratu do Egypta. Přestože byli po celých čtyřicet let putování pouští zázračně zaopatřeni, Izraelci často nostalgicky vzpomínali na "staré dobré (špatné) časy" v Egyptě: "Vzpomínáme na ryby, které jsme v Micrajimu jedli zadarmo - také na okurky, melouny, pórek, cibuli a česnek" (Numeri 11,5)..... Chyběla jim předvídatelnost a pocit kontroly, který pociťovali v Egyptě - kde bylo všechno známé. Ačkoli ve skutečnosti byli Egypťany utlačováni a zotročováni, Izraelité na dobu strávenou v Egyptě vzpomínali s nostalgií, protože nedokázali snést nejistotu, které čelili jako svobodný národ.

Svoboda je nakonec nejistá a nepředvídatelná. Jednou z prvních lekcí, které se všichni musíme naučit, abychom byli svobodní, je "snášet" nejistotu a důvěřovat neznámému. V biblickém mýtu o Exodu byla mana prostředkem k osvojení si této lekce. Každý den po čtyřicet let museli Izraelité vyjít ven a nasbírat si denní zásobu many - právě tolik, kolik jim na ten den stačilo....

Mana poskytovala nezbytnou přípravu na to, aby se z nich stali svobodní lidé, protože svoboda vyžaduje schopnost snášet nejistotu, nevědět, co se stane příště, a důvěřovat v rozvíjející se cestu.

"Mana" našeho každodenního života je pro nás příležitostí, abychom se cvičili ve stejné mysli začátečníka.

Mana byla pro Izraelity výzvou, aby rozvíjeli mysl začátečníka - aby zažívali něco nového a neotřelého, a přitom každý den jedli stále totéž. Namísto hledání odpovědí, které by mohly ukončit jejich otázky, mana učila Izraelity, aby otázky neustále prožívali, aby pochopili, že cesta ke svobodě spočívá v tom, aby zůstali bdělí a zvědaví a nepřešli do režimu spánku....

Začátečnická mysl je způsob života. Každý den je pro nás výzvou vidět tytéž známé lidi a krajiny novýma očima. Stejně jako se vesmír vytváří a udržuje každý okamžik znovu, je vše živé a mění se, včetně nás samých, pokud jsme duchovně bdělí a dáváme pozor..... Když vnímáme existenci jako živou a plnou možností, vycházíme z Egypta, z našich osobních míst otroctví a stísněnosti.

Estelle Frankel, a teacher of Jewish mysticism, describes how the story of Exodus reveals our human preference for what is known, even if something new may be better for us:

All freedom journeys require an open mind—a mind that is not conditioned by past knowledge and experience, but open to possibility. Questioning opens the doors of our imagination, enabling us to consider alternatives to the status quo. Unless one is capable of imagining another possible reality, one cannot free oneself from bondage.…

We humans are creatures of habit. Our daily routines comfort us and make us feel secure for they allow us to know and predict what is going to happen. Resistance to change is actually built into our evolutionary writing….

The compulsion to repeat the past is apparent in the biblical myth of the Exodus. When Moses led the Israelites to freedom, they often yearned to return to Egypt. Though they were miraculously provided for throughout their forty years of wandering in the desert, the Israelites were often nostalgic for the “good old (bad) days” in Egypt: “We remember the fish we ate free in Mitzrayim—also the cucumber, melons, leeks, onions and garlic” (Numbers 11:5)…. They missed the predictability and sense of control they felt in Egypt—where everything was known. Though in actuality they were oppressed and enslaved by the Egyptians, the Israelites looked back on their time in Egypt with nostalgia because they could not bear the uncertainty they faced as a free people.

Freedom is, ultimately, uncertain and unpredictable. One of the first lessons we all must learn in order to be free is how to “bear” uncertainty and trust in the unknown. In the biblical myth of the Exodus, the manna was a vehicle for learning this lesson. Each day for forty years, the Israelites would have to go out and gather their daily supply of manna—just enough for that day….

The manna provided the necessary preparation for becoming a free people, for freedom requires an ability to bear uncertainty, to not know what is going to happen next, and to trust in the unfolding journey.

The “manna” of our daily lives is an opportunity for us to practice this same beginner’s mind.

The manna challenged the Israelites to develop beginner’s mind—to experience something new and fresh while eating the very same thing each day. Instead of seeking the answers that might put their questions to rest, the manna taught the Israelites to continually live the questions, to understand that the journey to freedom is about remaining awake and curious and not going into sleep mode….

Beginner’s mind is a way of life. Each day we are challenged to see the same familiar people and landscapes with new eyes. Just as the cosmos is created and sustained anew each moment, everything is alive and changing, ourselves included, if we are spiritually awake and paying attention…. When we see existence as alive with possibility, we come out of Egypt, our personal places of bondage and constriction.