Brian McLaren se zamýšlí nad tím, jak autoritářské systémy usilují o konformitu. Zdůrazňuje praktiky kontemplace a společenství, které mohou posílit naše odhodlání a umožnit nám zůstat "solí a světlem" i za obtížných okolností. 

Znalkyně autoritářských režimů Sarah Kendziorová vystihuje toto nebezpečí takto:  

Autoritářství není jen záležitostí státní kontroly, je to něco, co nahlodává to, kým jste. Vyvolává ve vás strach a strach vás může učinit krutým. Nutí vás přizpůsobit se, vyhovět a přijmout věci, které byste nikdy nepřijali, dělat věci, o kterých jste si nikdy nemysleli, že byste je udělali.   

Není divu, že v době autoritářského uctívání císaře napsal raný křesťanský vůdce Pavel: "Nepřizpůsobujte se tomuto světu. Ale proměňujte se obnovou své mysli" (Římanům 12,2). Kendzior se zabývá právě touto potřebou vnitřní obnovy a proměny. Autoritářské režimy, říká,  

... vám mohou vzít vše, co se týká materiálních věcí - váš dům, vaši práci, vaši schopnost mluvit a svobodně se pohybovat. Nemohou vám však vzít to, kým skutečně jste. Nikdy vás nemohou skutečně poznat, a v tom je vaše síla. Ale abyste tuto sílu mohli chránit a využívat, musíte poznat sami sebe - právě teď, než jejich metody proniknou, než přijmete neslušné a nemyslitelné za normální.   

Ačkoli Kendzior nepoužívá slovo kontemplace, poukazuje na důležitost poznání toho, kdo jsme, soustředění se do toho, co Howard Thurman nazval "zvukem pravého" v nás. Pokračuje:  

Směřujeme do temných časů a vy musíte být svým vlastním světlem. Nepřijímejte brutalitu a krutost jako něco normálního, i když je to schvalováno. Chraňte zranitelné a povzbuzujte ty, kteří se bojí. Jste-li stateční, postavte se za druhé. Pokud nemůžete být stateční - a často je těžké být statečný - buďte laskaví. Ale především nikdy neztrácejte ze zřetele, kdo jste a čeho si vážíte. [1]  

Přemýšlím o těchto autoritářských vzorcích nejen proto, abych lépe pochopil, co se nyní děje v mé zemi. Snažím se také pochopit historii své vlastní země - jak miliony takzvaných křesťanů v [USA] souhlasily s genocidou původního obyvatelstva a poté souhlasily se zotročováním unesených a obchodovaných Afričanů a poté souhlasily s americkým apartheidem v éře Jima Crowa a poté se postavily na odpor hnutí za občanská práva.  

Studium předsudků a autoritářství mi také pomáhá hlouběji pochopit, proč jsou kontemplativní praxe, a zejména kontemplativní praxe v komunitě, právě teď tak důležité.  

Kontemplativní praxe je mnoho věcí. Naše křesťanská tradice nás učí, že jsou cestami k přímému prožívání božské přítomnosti a lásky. Současná neurověda dodává, že jsou také cestou k seberegulaci..... Kontemplativní praxe - jak osamělé, tak společné - nám pomáhají moudře a odvážně vzdorovat konformitě.  

Brian McLaren considers how authoritarian systems seek conformity. He highlights practices of contemplation and community that can strengthen our resolve and enable us to remain “salt and light” under difficult circumstances. 

An expert in authoritarian regimes, Sarah Kendzior captures the danger like this:  

Authoritarianism is not merely a matter of state control, it is something that eats away at who you are. It makes you afraid, and fear can make you cruel. It compels you to conform and to comply and accept things that you would never accept, to do things you never thought you would do.   

No wonder, in a time of authoritarian Caesar-worship, the early Christian leader Paul wrote, “Do not be conformed to this world. But be transformed by the renewal of your minds” (Romans 12:2). Kendzior addresses this very need for inner renewal and transformation. Authoritarian regimes, she says,  

… can take everything from you in material terms—your house, your job, your ability to speak and move freely. They cannot take away who you truly are. They can never truly know you, and that is your power. But to protect and wield this power, you need to know yourself—right now, before their methods permeate, before you accept the obscene and unthinkable as normal.   

Although she doesn’t use the word contemplation, Kendzior points to the importance of knowing who we are, centering into what Howard Thurman called “the sound of the genuine” inside us. She continues,  

We are heading into dark times, and you need to be your own light. Do not accept brutality and cruelty as normal even if it is sanctioned. Protect the vulnerable and encourage the afraid. If you are brave, stand up for others. If you cannot be brave—and it is often hard to be brave—be kind. But most of all, never lose sight of who you are and what you value. [1]  

I am thinking about these authoritarian patterns not only to better understand what’s happening now in my country. I’m also trying to understand my own country’s history—how millions of so-called Christians in [the United States] consented to the genocide of Indigenous peoples and then consented to the enslavement of kidnapped and trafficked Africans and then consented to American apartheid in the Jim Crow era and then resisted the civil rights movement.   

Studying biases and authoritarianism is also helping me understand in a deeper way why contemplative practices, and especially contemplative practices in community, are so important right now.  

Contemplative practices are many things. Our Christian tradition teaches us that they are pathways into the direct experience of divine presence and love. Contemporary neuroscience adds that they are also pathways into self-regulation…. Contemplative practices—both solitary and communal—help us resist conformity with wisdom and courage.