Neděle 
Odvážně věříme, že Boží přítomnost byla vlitá do jediné lidské bytosti, takže v ní - a tedy i v nás - lze vidět lidství a božství jako jedno!" 
-Richard Rohr 

Pondělí 
Co kdybychom místo toho, abychom něco dělali , byli něčím výjimečným? Být lůnem. Být příbytkem pro Boha. Být vzpomínkou a nechat se překvapit." 
-Loretta Ross-Gotta 

Úterý 
Ukaž nám tvář Krista, který byl těžce závislý, který potřeboval být držen, krmen, umýván. Který potřeboval utišit a ukolébat ke spánku. Máme-li ctít božské v nás, kéž je to toto božství - plně vtělené, plně důstojné v těle. Amen. 
-Cole Arthur Riley  

Vánoce 
Slavení Vánoc není výhradně sentimentální čekání na narození dítěte. Je to mnohem víc prosba o to, aby se narodily dějiny! Evangeliu neprokazujeme žádnou službu, když z Ježíše, věčného Krista, děláme věčné dítě, které od nás nežádá téměř žádnou odpověď dospělých. 
-Richard Rohr  

Čtvrtek 
Advent není přijetím pokoje status quo, ale vtělením Božího pokoje, který žijeme ve světě. Tvůrci pokoje, které formuje advent, jsou ti, kdo se brání impériu, kdo praktikují pohostinnost vůči bližním a kdo vstupují do solidarity s Bohem v díle osvobození pro všechny.  
-Kelly Nikondeha 

Pátek 
Plný a účastný význam Vánoc spočívá v tom, že toto jediné univerzální tajemství Božího vtělení je určeno i nám a pokračuje v nás! 
-Richard Rohr  

Padesátý druhý týden praxe 
Udržujte zapálenou Kristovu svíci  

Duchovní průvodkyně a spisovatelka Leslye Colvinová navrhuje, jak můžeme pokračovat v nesení daru vtělení i po skončení vánočního období:  

Znovu jsme prošli obdobím adventu a dospěli do období Vánoc. Uvažujeme o cestě Marie a Josefa do Betléma, kde je provázela nejistota a nečekané události. Narození Svatého pro ně muselo být v mnoha ohledech nevýslovné. Přesto věděli, že tímto prorokovaným a dlouho očekávaným narozením nejistota a neočekávanost v jejich životě nekončí.  

Bůh obdařil manželský pár odpovědností milovat a vychovávat toto dítě. Maria a Josef připravovali Ježíše na to, aby vyrostl do své pravé identity, lidské i božské. Nebyli vzdáleni od výzev tohoto světa, ale jejich pohled a poznání byly jistě rozšířeny Boží milostí. Sdíleli zvláštní pouto, ztělesňovali hlubokou pokoru a odvážnou víru. Kolikrát se museli v průběhu let zastavit, připravit a čekat, aby rozpoznali Boží moudrost?  

Nyní je to naše odpovědnost. Jak uprostřed výzev světa milujeme a vychováváme Krista? Tato otázka může být náročnější, pokud radost tohoto období zabalíme do sváteční výzdoby nebo pokud úctu ke Vtělení odhodíme spolu s vyschlým vánočním stromkem. Možná nám pomůže uvědomit si, že navzdory bohaté výzdobě a velikosti našeho vánočního rozpočtu ani jedno, ani druhé neodráží naše živé spojení se Svatým.  

Pokud opravdu toužíme slavit Vtělení, uvažujme o cestách, které nás vedou k hledání Emmanuela, Bůh je s námi, jako způsobu života. Nemusíme svou pozornost omezovat jen na Štědrý den nebo vánoční období. Kristovo světlo svítí stále. Určitě ho uvidíme, když budeme žít blahoslavenství a setkávat se s našimi sourozenci na okraji společnosti. Když se tak stane, možná s překvapením poznáme, že nás tam celou dobu vedlo právě Kristovo světlo.  

Sunday 
We daringly believe that God’s presence was poured into a single human being, so that humanity and divinity can be seen to be operating as one in him—and therefore in us! 
—Richard Rohr 

Monday 
What if, instead of doing something, we were to be something special? Be womb. Be dwelling for God. Be recollected, and be surprised.  
—Loretta Ross-Gotta 

Tuesday 
Show us the face of the Christ who was gravely dependent, who needed to be held, fed, washed. Who needed to be soothed and rocked to sleep. If we are to honor the divine in us, may it be this divinity—fully embodied, fully dignified in the body. Amen. 
—Cole Arthur Riley  

Wednesday 
The celebration of Christmas is not exclusively a sentimental waiting for a baby to be born. It is much more an asking for history to be born! We do the gospel no favor when we make Jesus, the Eternal Christ, into a perpetual baby, who asks little or no adult response from us. 
—Richard Rohr  

Thursday 
Advent isn’t the acceptance of status-quo peace, but an incarnation of God’s peace that we live in the world. The peacemakers formed by advent are those who resist empire, who practice hospitality with neighbors, and who enter into solidarity with God in the work of liberation for everyone.  
—Kelly Nikondeha 

Friday 
The full and participatory meaning of Christmas is that this one universal mystery of divine incarnation is also intended for us and continues in us! 
—Richard Rohr  

Week Fifty-Two Practice 
Keep the Christ Candle Lit  

Spiritual companion and writer Leslye Colvin suggests how we can continue to carry the gift of incarnation beyond the Christmas Season:  

Once again, we have journeyed through the Season of Advent and arrived into the Season of Christmas. We ponder the journey of Mary and Joseph to Bethlehem where they were accompanied by uncertainty and the unexpected. The birth of the Holy One must have been ineffable for them in many ways. Even so, they knew that this prophesied and long-awaited birth was not the end of uncertainty or the unexpected in their lives.  

God gifted the couple with the responsibility of loving and nurturing this child. Mary and Joseph prepared Jesus to grow into his true identity, human and divine. They were not removed from the challenges of this world, but surely their perspective and knowing were expanded by God’s grace. Sharing a special bond, they embodied a profound humility and a courageous faith. How many times must they have paused, prepared, and waited to discern God’s wisdom over the years?  

Now, it is our responsibility. In the midst of the world’s challenges, how do we love and nurture the Christ? This question may be more challenging if we pack away the joy of this season with holiday decorations, or if we discard the awe of the Incarnation with the dried-out Christmas tree. It may help to remember that in spite of our lavish decorations and the size of our Christmas budget, neither reflects our living connection to the Holy One.  

If we truly desire to celebrate the Incarnation let us consider paths leading us to seek Emmanuel, God is with us, as a way of life. We need not confine our attention to Christmas Day or the Christmas Season. The Christ light is always lit. We are sure to see it as we live the Beatitudes, and encounter our siblings on the margins. When we do, we may be surprised to recognize that all along it was the light of Christ guiding us there.