Neděle 
Náš obraz Boha nás vytváří - nebo nás poráží. Existuje absolutní souvislost mezi tím, jak vidíme Boha, a tím, jak vidíme sami sebe a vesmír. 
-Richard Rohr 

Pondělí 
Nabízím další relevantní metaforu pro naši dobu, která má však kořeny v zapomenuté tradici: Kristus jako rozhovor. Představte si, jak jiný by byl život právě teď, kdyby se křesťanství mohlo stát místem posvátného rozhovoru: místem, kde se zkoumají možnosti, vyjadřují pochybnosti a nesouhlas a povzbuzují hlasy na okraji. 
-Victoria Loorz 

Úterý 
Jestliže je Bůh vždy tajemstvím, pak je Bůh vždy nějakým způsobem neznámý, mimo to, na co jsme zvyklí, mimo naši zónu pohodlí, mimo to, co můžeme vysvětlit nebo pochopit. Přesto velmi často chceme Boha, který odráží a dokonce potvrzuje naši kulturu, naše předsudky, naše ekonomické, politické a bezpečnostní systémy. 
-Richard Rohr 

Středa 
V Kristu vidíme obraz Boha, který není vyzbrojen blesky, ale umyvadlem a ručníkem, který nevychrlil hrozby, ale dobrou zprávu pro všechny, který nejel na válečném koni, ale na oslu a soucitně plakal nad lidmi, kteří neznají cestu pokoje. 
-Brian McLaren 

Čtvrtek 
V pohledu blahoslavené Matky jsou všichni milí, všechny duše jsou přijatelné, všechny nesou sladkost srdce, jsou krásné pro oči; hodné vědomí, inspirace, pomoci, útěchy a ochrany. 
-Clarissa Pinkola Estés 

Pátek 
Mystici jsou ti, kteří jsou zasvěceni do tohoto tajného tajemství Božího milostného vztahu k duši, každý ví, že Bůh miluje mou duši zvlášť; Bůh miluje mne jedinečně. Do stejného tajemství jsme pozváni i my. 
-Richard Rohr 

Padesátý týden praxe
Já jsem

Autorka Shannon K. Evansová nás zve k rozjímání nad tímto úryvkem z Juliány z Norwiche:  

Já to jsem, moc a dobrota otcovství. 
Já to jsem, moudrost a laskavost mateřství. 
Já to jsem, světlo a milost, která je veškerou požehnanou láskou.  
Já jsem, Trojice. 
Já jsem, Jednota. 
Já jsem, vznešená svrchovaná dobrota všeho druhu.  
Já jsem, který tě nutí milovat.  
Já jsem, který tě nutí toužit.  
Já jsem, nekonečné naplnění všech pravých tužeb. [1] 

Evans píše: 

Výraz "já to jsem" vám může podrazit nohy. Ale zkuste se vžít do mystického rozpoložení a zůstaňte u něj. Když čtu tento úryvek, připomínám si neomezenost božského, naprostou nepravděpodobnost uzavření Svatého do krabice naší výroby..... [Juliánovo] zjevení natolik změnilo paradigma, že místo toho, aby nadále vnímala Boha jako bytost, která existuje, mohla začít vnímat Boha jako existenci samu.  

Odvaha nově si představit Boha má na nás tento účinek. Stejně jako Marie, která dala své fiat ["ať se stane"] a zjistila, že její omezený pohled na Boha se rozpadl, jsme i my vyzváni, abychom dali Duchu svolení otřást vším, co jsme si mysleli, že známe. Můžeme svobodně zůstat ve své duchovní zóně pohodlí? Jistě. Ale uctívání se stává mnohem pronikavějším, když uvolníme pouta, která jsme si uvázali kolem srdce, a volně vlétneme do rozlehlé náruče svatého. [2] 

Sunday 
Our image of God creates us—or defeats us. There is an absolute connection between how we see God and how we see ourselves and the universe. 
—Richard Rohr 

Monday 
I offer another relevant metaphor for our time, yet rooted in a forgotten tradition: Christ as Conversation. Imagine how different life would be right now if Christianity could become a place for sacred conversation: a place to explore possibilities and express doubts and disagree and encourage voices on the edges. 
—Victoria Loorz 

Tuesday 
If God is always Mystery, then God is always in some way the unfamiliar, beyond what we’re used to, beyond our comfort zone, beyond what we can explain or understand. Yet, very often we want a God who reflects and even confirms our culture, our biases, our economic, political, and security systems. 
—Richard Rohr 

Wednesday 
In Christ, we see an image of a God who is not armed with lightning bolts but with basin and towel, who spewed not threats but good news for all, who rode not a warhorse but a donkey, weeping in compassion for people who do not know the way of peace. 
—Brian McLaren 

Thursday 
In Blessed Mother’s view, all are lovable; all souls are accepted, all carry a sweetness of heart, are beautiful to the eyes; worthy of consciousness, of being inspired, being helped, being comforted and protected. 
—Clarissa Pinkola Estés 

Friday 
The mystics are those who are let in on this secret mystery of God’s love affair with the soul, each knowing God loves my soul in particular; God loves me uniquely. We are invited into that same mystery. 
—Richard Rohr 

Week Fifty Practice 
I It Am 

Author Shannon K. Evans invites us to meditate on this passage from Julian of Norwich:  

I it am, the might and the goodness of fatherhood. 
I it am, the wisdom and the kindness of motherhood. 
I it am, the light and the grace that is all blessed love.  
I it am, the Trinity. 
I it am, the Unity. 
I it am, the high sovereign goodness of all manner of things.  
I it am that makes you to love.  
I it am that makes you to long.  
I it am, the endless fulfilling of all true desires. [1] 

Evans writes: 

The phrase “I it am” can trip you up. But try to put yourself into a mystical frame of mind and stay with it. When I read this passage, I am reminded of the limitlessness of the divine, the absolute improbability of confining the Holy One to a box of our making…. [Julian’s] revelation was so paradigm shifting that instead of continuing to see God as a being that exists, she could begin to see God as existence itself.  

Daring to reimagine God has this effect on us. Like Mary giving her fiat [“let it be done”] and finding her limited view of God blown open, we too are invited to give permission to the Spirit to shake up everything we thought we knew. Are we free to stay within our spiritual comfort zones? Sure. But worship becomes so much more poignant when we unleash the tether we’ve tied around our hearts, flying free into the expansive arms of the holy. [2]