Otec Richard Rohr nás vyzývá, abychom se zamysleli nad našimi představami o Bohu a nad tím, jak nás utvářejí: 

Náš obraz Boha nás vytváří - nebo nás poráží. Mezi tím, jak vidíme Boha, a tím, jak vidíme sami sebe a vesmír, existuje absolutní souvislost. Slovo "Bůh" je zástupným slovem pro všechno - skutečnost, pravdu i samotnou podobu našeho vesmíru. Proto může dobrá teologie a spiritualita tak zásadně ovlivnit to, jak žijeme svůj každodenní život v tomto světě. Bůh je Realita s tváří - což je jediný způsob, jak se většina lidí umí k čemukoli vztahovat. Musí mít tvář! 

Jakákoli tvář je pro nás důležitá?

Po letech poskytování a přijímání duchovního vedení je mně i mnoha mým kolegům jasné, že operativní obraz Boha je u většiny lidí zpočátku jemnou kombinací jejich maminky a tatínka nebo jiných raných autorit. Bez vnitřní cesty modlitby nebo vnitřního prožitku je většina náboženství z velké části podmíněná dětstvím, kterému Bůh jistě rozumí a využívá ho. Ateisté, agnostici a mnozí bývalí křesťané však proti tomu právem reagují, protože takové náboženství je velmi dětinské a často založené na strachu, a tak argumentují proti karikatuře víry.Já sám bych v takového boha nevěřil! 

Naším cílem je samozřejmě dospět k dospělému náboženství, které zahrnuje rozum, víru a vnitřní zkušenost, které můžeme věřit. Dospělý Bůh vytváří dospělé lidi. Velký Bůh vytváří velké lidi.Trestající Bůh vytváří trestající lidi. 

Jestliže naše matky byly trestající, náš Bůh je obvykle také trestající. Většinu života pak strávíme tím, že se tomuto trestajícímu Bohu podřizujeme nebo proti němu hněvivě reagujeme. Pokud byli naši otcové chladní a odtažití, budeme předpokládat, že i Bůh je chladný a odtažitý - všechna Písma, Ježíš a mystici tvrdí opak. Pokud veškerá autorita v našem životě přicházela skrze muže, pravděpodobně předpokládáme a dokonce preferujeme mužský obraz Boha, i když naše srdce touží po opaku. Jak nás učili ve scholastické filozofii: "Cokoli se přijímá, přijímá se po způsobu toho, kdo přijímá". [1] To je jedna z těch věcí, které jsou skryté na první pohled, ale pro většinu křesťanů stále zůstávají dobře skryté. 

To vše se odráží i v politickém světonázoru. Dobrá teologie vytváří dobrou politiku a pozitivní společenské vztahy. Špatná teologie vytváří skoupou politiku, převážně rámec odměna/trest, xenofobii a vysoce kontrolované vztahy. 

Pro mě jako křesťana je stále ještě nedostatečně rozvinutý obraz Boha jako Trojice východiskem a cestou přes všechny omezené představy o Bohu. Ježíš nás přichází pozvat do nekonečného a věčného proudu dokonalé lásky mezi Třemi - který proudí pouze jedním, zcela pozitivním směrem.V Trojici není žádný "zpětný proud", ale pouze Nekonečné vylití - které je celým vesmírem. Přesto jsme i zde potřebovali dát každému ze tří zástupné jméno, "tvář" a osobnost.  

Father Richard Rohr invites us to consider our images of God and how they shape us:  

Our image of God creates us—or defeats us. There is an absolute connection between how we see God and how we see ourselves and the universe. The word “God” is a stand-in word for everything—Reality, truth, and the very shape of our universe. This is why good theology and spirituality can make such a major difference in how we live our daily lives in this world. God is Reality with a Face—which is the only way most humans know how to relate to anything. There has to be a face! 

After years of giving and receiving spiritual direction, it has become clear to me and to many of my colleagues that most people’s operative image of God is initially a subtle combination of their mom and dad, or other early authority figures. Without an interior journey of prayer or inner experience, much of religion is largely childhood conditioning, which God surely understands and uses. Yet atheists, agnostics, and many former Christians rightly react against this because such religion is so childish and often fear-based, and so they argue against a caricature of faith. I would not believe in that god myself! 

Our goal, of course, is to grow toward an adult religion that includes reason, faith, and inner experience we can trust. A mature God creates mature people. A big God creates big people. A punitive God creates punitive people. 

If our mothers were punitive, our God is usually punitive too. We will then spend much of our lives submitting to that punitive God or angrily reacting against it. If our father figures were cold and withdrawn, we will assume that God is cold and withdrawn too—all Scriptures, Jesus, and mystics to the contrary. If all authority in our lives came through men, we probably assume and even prefer a male image of God, even if our hearts desire otherwise. As we were taught in Scholastic philosophy, “Whatever is received is received in the manner of the receiver.” [1] This is one of those things hidden in plain sight, but it still remains well-hidden to most Christians. 

All of this is mirrored in political worldviews as well. Good theology makes for good politics and positive social relationships. Bad theology makes for stingy politics, a largely reward/punishment frame, xenophobia, and highly controlled relationships. 

For me, as a Christian, the still underdeveloped image of God as Trinity is the way out and the way through all limited concepts of God. Jesus comes to invite us into an Infinite and Eternal Flow of Perfect Love between Three—which flows only in one, entirely positive direction. There is no “backsplash” in the Trinity but only Infinite Outpouring—which is the entire universe. Yet even here we needed to give each of the three a placeholder name, a “face,” and a personality.