Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Odpuštění a milosrdenství: Týdenní shrnutí Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Třicátý sedmý týden cvičení Brian McLaren identifikuje, jak nám prosebné modlitby pomáhají zakoušet odpuštění: Protože být zraněn nebo zhřešit je strašně běžná zkušenost, mám podezření, že bychom jí měli věnovat více pozornosti. Ve skutečnosti je zranění v modlitbě Páně přímo spojeno se skutečností, že jsme se dopustili něčeho špatného; modlíme se: "Odpusť nám naše hříchy, jako i my odpouštíme našim viníkům." Dobře to říká otec Richard Rohr: Bolest, která není zpracována, se předává dál. Bolest, která není proměněna, se přenáší. Své zranění tedy musíme zpracovat s Bohem a toto zpracování začíná tím, že bolest pojmenujeme a podržíme ji ... v Boží přítomnosti: Zrazení. Uraženi. Využit. Obelhán. Zapomenuto. Využíván. Zneužívané. Znevažováni. Přehlíženi. Podvedeni. Zesměšňováni. Podceňován. Okradeni. Zničení. Nepochopení. Špatně interpretováno. Vyloučeni. Nerespektováno. Oškubáni. Zmatení. Uvedeni v omyl. Je důležité tento proces neuspěchat. Musíme procítit své pocity, nechat se skutečně dostihnout bolestí..... Zjistila jsem, že procítit a zpracovat svou bolest mě stojí méně energie než ji potlačit nebo před ní utíkat. Takže stejně jako prostřednictvím zpovědi pojmenováváme své vlastní křivdy a cítíme lítost, prostřednictvím prosby pojmenováváme a cítíme bolest, která je důsledkem křivd druhých..... Svou bolest převádíme na prosby: Útěcha. Povzbuzení. Ujištění. Společnost. Ospravedlnění. Ocenění. Hranice. Uznání. Je důležité si uvědomit, že nejmenujeme, co pro nás musí člověk, který nám ublížil, udělat. Pokud se soustředíme na to, co bychom si přáli, aby protivník udělal, abychom se cítili lépe, neúmyslně ho vyzbrojujeme ještě větší mocí, aby nám ublížil. Místo toho se při tomto pojmenování obracíme od protivníka k Bohu a zaměřujeme se na to, co potřebujeme, aby pro nás Bůh udělal. Otevíráme svou duši, abychom přijali uzdravení od stále přítomného a štědrého Božího Ducha. Fr. Richard Rohr, OFM přeloženo DeepL | Forgiveness and Mercy: Weekly Summary
Sunday Monday Tuesday Wednesday Thursday Friday Week Thirty-Seven Practice Brian McLaren identifies how prayers of petition help us to experience forgiveness: Since being wounded or sinned against is a terribly common experience, I suspect we need to pay more attention to it. In fact, being wronged is directly linked in the Lord’s Prayer to the reality of doing wrong; we pray, “forgive us our sins as we forgive those who sin against us.” Father Richard Rohr says it well: Pain that isn’t processed is passed on. Pain that isn’t transformed is transmitted. So we need to process our woundedness with God, and that processing begins by naming the pain and holding it … in God’s presence: Betrayed. Insulted. Taken advantage of. Lied to. Forgotten. Used. Abused. Belittled. Passed over. Cheated. Mocked. Snubbed. Robbed. Vandalized. Misunderstood. Misinterpreted. Excluded. Disrespected. Ripped off. Confused. Misled. It’s important not to rush this process. We need to feel our feelings, to let the pain actually catch up with us…. I’ve found that it takes less energy to feel and process my pain than it does to suppress it or run away from it. So, just as through confession we name our own wrongs and feel regret, through petition we name and feel the pain that results from the wrongs of others…. We translate our pain into requests: Comfort. Encouragement. Reassurance. Companionship. Vindication. Appreciation. Boundaries. Acknowledgement. It’s important to note that we are not naming what we need the person who wronged us to do for us. If we focus on what we wish the antagonist would do to make us feel better, we unintentionally arm the antagonist with still more power to hurt us. Instead, in this naming, we are turning from the antagonist to God, focusing on what we need God to do for us. We’re opening our soul to receive healing from God’s ever present, ever generous Spirit. Fr. Richard Rohr, OFM |