Někdy Bůh volá člověka k nevíře, aby víra mohla nabýt nových podob.  
-Christian Wiman, Moje jasná propast  

Jestliže je město metaforou jistoty a sounáležitosti, pak je poušť metaforou našich otázek a naší pravdy.
-Sarah Besseyová, Zápisky z terénu 

Autorka Sarah Bessey píše o rozvíjející se víře jako o takové, která dokáže snášet narušení a prospívat v tom, co nazývá "divočinou". 

Vždycky se mi líbilo slovo "vyvíjející se", protože mi pomáhá dělat to, co otec Richard Rohr nazývá "transcendovat a zahrnout" mé zkušenosti s vírou před tímto obdobím i po něm. Jak jednou řekla moje drahá přítelkyně Rachel Held Evansová: "Vyvíjející se víra je prostě víra, která se přizpůsobila, aby přežila." [1]  

Pro mě se vyvíjející víra ... ukázala být o otázkách, zvědavosti a neustálém zúčtování s pevnou, upřímnou vírou. Vyvíjející se víra spojuje nové myšlenky a staré cesty. Jde o přebudování a znovuvytvoření víry, která funguje nejen pro nás samotné, ale i pro celý tento chaotický, široký a krásný svět. Pro mě se ukázalo, že je to hluboce soustředěno v Ježíšově dobré zprávě. Rozvíjející se víra je svátostná, ekumenická, ztělesněná, velkorysá, naplněná duchem, pravdivá a zakořeněná v bezpodmínečné, nikdy nekončící Boží lásce…. Rozvíjející se víra je houževnatou a vytrvalou formou věrnosti, která dobře zná Boží přítomnost v našich nejosamělejších místech a nejhlubších otázkách. A vyvíjející se víra má prostor pro všechny cesty, po kterých se můžete pohybovat....  

Každý, kdo dojde na konec svého života s naprosto stejnými názory a přesvědčením, jaké měl na jeho začátku, to dělá špatně. Pokud se totiž v průběhu života neměníme a nevyvíjíme, pak se musím ptát, zda věnujeme pozornost pozvání Ducha svatého, kterým je váš život.  

Bessey se podělila o povzbuzení, kterého se jí dostalo od otce, když procházela probíhající poruchou a dekonstrukcí: 

V reakci na mé zcela reálné a oprávněné obavy z toho, kam mě toto bloudění a zpochybňování v divočině zavede, mi [můj otec] řekl něco v tomto smyslu: "Já se o tebe nebojím. Pokud upřímně hledáš Boha, věřím, že najdeš, co hledáš, i když to bude vypadat jinak, než jsem našel já."  

Dnes si vzpomínám na ten svižný výdech, který při jeho slovech zažila moje ulehčená duše, jako když se ze mě snese břemeno, které jsem stejně nemusela nést. Bylo to povolení k vývoji a byla to láska. A tak jsem to po všech těch letech přijal za svůj vlastní přístup k těm, kteří jsou na klikaté cestě duchovního růstu a formace -nebojte se.  

Nebojím se o ty, kteří se diví a bloudí. Nebojím se o ně ani o ně, o vás ani o vás..... Jste hluboce milováni a Bůh se o vás nebojí. V této Lásce můžete spočinout a setrvat, i když hodíte pár věcí do ohně.

Sometimes God calls a person to unbelief in order that faith may take new forms.  
—Christian Wiman, My Bright Abyss  

If the city is a metaphor for certainty and belonging, then the wilderness is for our questions and our truth.
—Sarah Bessey, Field Notes 

Author Sarah Bessey writes of an evolving faith as one that can sustain disruptions and thrive in what she calls “the wilderness.”  

I have always liked the word “evolving,” as it helps me do what Father Richard Rohr calls “transcend and include” my faith experiences both before that season and since. As my dear friend Rachel Held Evans once said, “An evolving faith is simply faith that has adapted in order to survive.”… [1]  

To me, an evolving faith … has proven to be about the questions, the curiosity, and the ongoing reckoning of a robust, honest faith. An evolving faith brings the new ideas and ancient paths together. It’s about rebuilding and reimagining a faith that works not only for ourselves but for the whole messy, wide, beautiful world. For me, this has proven to be deeply centered in the Good News of Jesus. An evolving faith is sacramental, ecumenical, embodied, generous, spirit-filled, truthful, and rooted in the unconditional, never-ending love of God…. An evolving faith is a resilient and stubborn form of faithfulness that is well acquainted with the presence of God in our loneliest places and deepest questions. And an evolving faith has room for all the paths you may navigate….  

Anyone who gets to the end of their life with the exact same beliefs and opinions they had at the beginning is doing it wrong. Because if we don’t change and evolve over our lifetime, then I have to wonder if we’re paying attention to the invitation of the Holy Spirit that is your life.  

Bessey shares encouragement she received from her father as she moved through ongoing disorder and deconstruction: 

In response to my very real and legitimate fears of where this wilderness wandering and questioning would lead me, [my dad] told me something along the lines of this: “I’m not afraid for you. If you’re honestly seeking God, I believe you will find what you’re looking for, even if it looks different than what I have found.”  

I still remember the whooshing exhale my relieved soul experienced at his words, like the lifting of a burden that wasn’t mine to carry anyway. It was permission to evolve, and it was love. And so, all these years later, I have adopted that as my own approach to those who are on a winding path of spiritual growth and formation—be not afraid.  

I’m not afraid for those who are wondering and wandering. I’m not afraid for them or of them, for you or of you…. You are deeply loved and God is not worried about you. You can rest and abide in that Love even as you throw a few things into the fire.