Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr

CC BY-NC-SA 4.0

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Seznam přeložených témat

Překlad meditace CAC ze soboty 6. 4. 2024
na téma: Víra ve vzkříšení

Víra ve vzkříšení: Týdenní shrnutí

Neděle
Velikonoce jsou svátky naděje. Je to svátek, který říká, že Bůh bude mít poslední slovo a že posledním Božím soudem je vzkříšení. Bůh promění všechno, co mrzačíme, ničíme, zraňujeme a trestáme, v život a krásu.
-Richard Rohr

Pondělí
Zobraz proměny, vzor, který spojuje, život, který nám Realita nabízí, není vyhnutí se smrti, ale vždy smrt proměněná. Jinými slovy, jediným důvěryhodným vzorem duchovní proměny je smrt a vzkříšení.
-Richard Rohr

Úterý
Obávám se, [že] pokud křesťané ztratí víru ve vzkříšení mrtvých a život budoucího světa, ztratíme také dravost naší naděje, svatý neklid, který nás vede k činům, závazek ke spravedlnosti, který pohání náš prorocký nářek, solidaritu, odolnost a odvahu.
-Debie Thomasová

Středa
Vzkříšení začíná na zemi s Ježíšem mrtvým a pohřbeným a končí v Bohu s Ježíšem Živým proměněným mocí Ducha. Živý v Bohu, jeho přítomnost už není omezena pozemskými hranicemi, ale podílí se na všudypřítomnosti Boží vlastní lásky.
-Elizabeth A. Johnsonová

Čtvrtek
Východ slunce v příběhu Velikonoc není jen denní dobou, je to stav srdce. Východ slunce je prostor, kde noční obavy ustupují naději, kde cítíme pokoj ohledně naší smrtelnosti v dosahu univerzální pravdy, že láska trvá.
-Becca Stevens

Pátek
Vzkříšení není Ježíšův soukromý zázrak; je to nová podoba skutečnosti. Je to nová podoba světa. Je naplněno milostí. Je naplněno možnostmi. Je naplněno novostí.
-Richard Rohr

Čtrnáctý týden cvičení

Oslava vzkříšeného Krista 

Ilia Delio nás vyzývá, abychom našli kreativní způsoby, jak "jít do kostela" a oslavit nový život a vzkříšení:  

Kde je tento vzkříšený Kristus? Všude a všude kolem nás - ve vás, ve vašem sousedovi, na dřínu venku, na pučící vinné révě, na mravencích vyskakujících škvírami. Celý svět je naplněn Bohem, který prozařuje i ta nejtemnější místa našeho života. "Jít do kostela" znamená probudit se k této božské přítomnosti uprostřed nás a odpovědět v lásce ano: Tvůj život, Bože, je mým životem a životem celé planety.... 

Máme pozvání jít do kostela novým způsobem, modlit se před novými listy rašícími na spících stromech nebo před chvějícími se květinami u silnice, které se prodírají pevnou zemí....  [Stejně jako František z Assisi] můžeme i my zpívat se vzduchem, který dýcháme, se sluncem, které na nás svítí, s deštěm, který se snáší, aby zavlažil zemi. A můžeme plakat s těmi, kdo truchlí, se zapomenutými, s těmi, kdo trpí nemocí nebo chorobou, se slabými, s uvězněnými. Můžeme truchlit v solidaritě soucitu, ale musíme žít v naději na nový život. Jsme totiž velikonoční lidé a jsme povoláni slavit celou zemi jako Kristovo tělo. Každý skutek vykonaný v lásce vzdává slávu Bohu: děkovné zastavení, smích, pohled do slunce nebo jen pozvednutí přípitku s přáteli na virtuálním setkání. Dobrá zpráva? "On tu není!" Kristus je všude a láska nás uzdraví.  

Fr. Richard Rohr, OFM
přeloženo DeepL
A Resurrection Faith: Weekly Summary 

Sunday
Easter is the feast of hope. This is the feast that says God will have the last word and that God’s final judgment is resurrection. God will turn all that we maim and destroy and hurt and punish into life and beauty.  
—Richard Rohr

Monday
The pattern of transformation, the pattern that connects, the life that Reality offers us is not death avoided, but always death transformed. In other words, the only trustworthy pattern of spiritual transformation is death and resurrection.  
—Richard Rohr 

Tuesday
I worry [that] if Christians lose our belief in the resurrection of the dead and the life of the world to come, we will also lose the ferocity of our hope, the holy restlessness that leads us to action, the commitment to justice that fuels our prophetic lament, solidarity, resilience, and courage. 
—Debie Thomas 

Wednesday
The resurrection starts on earth with Jesus dead and buried, and ends up in God with Jesus the Living One transformed by the power of the Spirit. Alive in God, his presence is no longer bound by earth’s limits but partakes of the omnipresence of God’s own love.
—Elizabeth A. Johnson 

Thursday
Sunrise in the story of Easter is not just a time of day; it is a state of the heart. Sunrise is the space where nighttime fears move aside for hope, where we feel peace about our mortality in the scope of the universal truth that love abides. 
—Becca Stevens 

Friday
The resurrection is not Jesus’ private miracle; it’s the new shape of reality. It’s the new shape of the world. It’s filled with grace. It’s filled with possibility. It’s filled with newness.  
—Richard Rohr 

Week Fourteen Practice

Celebrating the Risen Christ 

Ilia Delio invites us to find creative ways to “go to church” and celebrate new life and resurrection:  

Where is this risen Christ? Everywhere and all around us—in you, your neighbor, the dogwood tree outside, the budding grape vine, the ants popping up through the cracks. The whole world is filled with God, who is shining through even the darkest places of our lives. To “go to church” is to awaken to this divine presence in our midst and respond in love with a yes: Your life, O God, is my life and the life of the planet…. 

We have an invitation to go to church in a new way, by praying before the new leaves budding through dormant trees or the wobbly flowers by the side of the road pushing through the solid earth….  [Like Francis of Assisi,] we too can sing with the air we breathe, the sun that shines upon us, the rain that pours down to water the earth. And we can cry with those who are mourning, with the forgotten, with those who are suffering from disease or illness, with the weak, with the imprisoned. We can mourn in the solidarity of compassion but we must live in the hope of new life. For we are Easter people, and we are called to celebrate the whole earth as the body of Christ. Every act done in love gives glory to God: a pause of thanksgiving, a laugh, a gaze at the sun, or just raising a toast to your friends at your virtual gathering. The good news? “He is not here!” Christ is everywhere, and love will make us whole.  

Fr. Richard Rohr, OFM
Odkazy: 
Ilia Delio, The Hours of the Universe: Reflections on God, Science, and the Human Journey (Maryknoll, NY: Orbis Books, 2021), 195–196. 


Zde se nacházejí překlady Daily Meditations, jejichž anglické originály se nacházejí na webu CAC. V den jejich vydání je zde nalezneš přeložené strojově pomocí DeepL, zpravidla do druhého dne pak projdou jazykovou úpravou někým z týmu překladatelů :-) Pokud vládneš dobrou angličtinou, přihlas se asi raději přímo u zdroje těchto úvah, tedy na webu CAC. Budeš je pak do své mailové schránky dostávat již k ranní kávě. -mš-