Vědkyně a teoložka Ilia Delio předkládá obrazy ohně, aby popsala Boží přítomnost ve svém životě:

Jako františkánka na pokraji řeholního života jsem ve své zkušenosti s lidskou a božskou láskou odhalila hlubokou životní vášeň v srdci života, vášeň, která roznítila mé srdce; vpravdě jsem chtěla milovat Boha bez míry.

Láska je oheň proměny, který neustále potřebuje dřevo, aby se udržel při životě. Skutečný oheň je ničivý; vrhněte se do ohně a budete zničeni. Boží oheň je také ničivý, protože dokáže rychle zlikvidovat všechny sebeklamy, velkolepé představy, nafouknuté ego a sebestřednost. Vhoďte se do duchovního ohně božské lásky a vše, čeho se chápete, bude zničeno, dokud nezůstane nic než čistá pravda o vás samých. [1] ...

Hluboko v jeskyni svého srdce, v hlubině, která patří jen mně, poznávám oheň, který jasně hoří a sálá teplem. Skrze tento žhnoucí oheň vidím obrys tváře, Kristovy tváře, ale vidím také svou tvář a pak začínám vidět Kristovu tvář jako svou tvář. Někdy nedokážu rozeznat Kristovu tvář od své vlastní a najednou poznávám jedinou tvář, jejíž oči hledí dovnitř i ven. Slovo "Bůh" prostě nevystihuje tuto nekonečnou hloubku mé duše, která se táhne k nekonečnému horizontu. Už jen z jeho neomezené podstaty vím, že to musí být božský život, protože je to život jiný než můj vlastní, a přesto zapletený s mým vlastním životem. [2]

Delia je svědkem ohně ve svém srdci jako univerzální výzvy k proměně pro každého z nás:

Každý lidský život je vesmír vinoucí se do budoucnosti. Každý život se podílí na životě celku. Poznala jsem, že oheň v mém srdci je ohněm v srdci vesmíru a že jeho plameny neuhasnou. Tento oheň zničí to, co není Bůh, a to, co je Bůh, ukove do stále nové a nové Boží přítomnosti, protože Bůh se v nás věčně rodí. V tomto životě, v této chvíli, dovolím, aby vše, co utvářelo můj život, bylo shrnuto do tohoto bezešvého tajemného dechu života. Znovu a znovu se pouštím a skáču do klína Božího milujícího objetí. Každým okamžikem se zamilovávám do Boha. Bůh mě totiž zná hluboce, tak, jak sama sebe stále sotva znám; a právě v této nekonečné nevyzpytatelné hloubce, kde láska jasně plane, se učím důvěřovat svým myšlenkám, slovům, činům..... Mám poslání, protože každý člověk má poslání - být pravdou o tom, kým je, aby v něm Bůh mohl být Bohem. Cesta k pravdě vyžaduje trpělivost a důvěru a tato cesta je otevřenou cestou v každém lidském srdci. [3]

Scientist and theologian Ilia Delio presents images of fire to describe God’s presence in her life:

As a Franciscan on the edge of religious life, my experience of human love and divine love revealed to me a deep passion of life at the heart of life, a passion that enkindled my heart; in truth, I wanted to love God without measure.

Love is a fire of transformation that constantly needs wood to keep the fire alive. Real fire is destructive; throw yourself into a fire and you will be destroyed. God’s fire is destructive too because it can swiftly eliminate all self-illusions, grandiose ideas, ego-inflation, and self-centeredness. Throw yourself into the spiritual fire of divine love and everything you grasp for yourself will be destroyed until there is nothing left but the pure truth of yourself. [1] …

Deep within the cave of my heart, a depth that belongs to me alone, I recognize a fire that burns brilliantly and glows with warmth. Through that glowing fire I see the outline of a face, the face of Christ, but I also see my face, and then I begin to see Christ’s face as my face. Sometimes I cannot tell Christ’s face from my own face, and all at once I recognize a single face whose eyes are looking inward and outward. The word “God” simply doesn’t capture this infinite depth of my soul that stretches toward an endless horizon. By its sheer unlimited being I know it must be divine life, because it is life other than my own and yet entangled with my own life. [2]

Delio witnesses the fire in her heart as a universal invitation for each of us to be transformed:

Every human life is the cosmos winding its way into the future. Every life makes a difference to the life of the whole. I have come to know that the fire in my heart is the fire in the heart of the universe and that its flames will not be extinguished. This fire will destroy that which is not God and forge what is God into an ever-radiant new presence of God because God is forever being born within us. In this life, at this moment, I allow all that has shaped my life to be summed up in this seamless mysterious breath of life. I let go over and over again and jump into the lap of God’s loving embrace. Every moment I am falling in love with God. For God knows me in a deep way, a way that I still hardly know myself; and it is this endless inscrutable depth where love burns brightly that I learn to trust my thoughts, my words, my actions…. I have a mission because every person has a mission—to be the truth of who they are so that God can be God in them. The path to truth demands patience and trust, and this path is an open road within every human heart. [3]