Neděle
Mluvím jen o udržení napětí, ne nutně o nalezení rozuzlení nebo uzavření paradoxu. Musíme souhlasit s tím, že budeme žít bez řešení, alespoň po určitou dobu. Myslím, že otevření se tomuto zadržování je samotným názvem a popisem víry.
-Richard Rohr

Pondělí
Vlastně my, kteří se zapojujeme do nenásilných přímých akcí, nejsme strůjci napětí. Pouze vynášíme na povrch skryté napětí, které již žije. Vytahujeme ho na povrch, kde může být viděno a řešeno.
-Martin Luther King Jr.

Úterý
Pamatujte, že nás podpírá Bůh, který je příliš velký na jednorozměrné pravdy, a to je dobrá věc. Nejde o to, že držíme paradox, ale o to, že paradox drží nás. Drží nás na hlubokém místě. Na dostatečně hlubokém místě. Velkorysém místě. I když my se možná paradoxu bojíme, Bůh se ho nebojí.
-Debie Thomasová

Středa
Realita je paradoxní. Jsme-li upřímní, všechno je střetem protikladů a na této stvořené zemi není nic, co by nebylo zároveň směsí dobrého a špatného, užitečného a neužitečného, láskyplného a šíleného, živého a umírajícího.
-Richard Rohr

Čtvrtek
Je zvláštní záležitost být černochem a žít v Americe, a ještě zvláštnější je být černochem a věřícím člověkem v těchto teprve vznikajících Spojených státech, nést s sebou břemeno společensky konstruované ideje zvané rasa a přitom být naplněn božsky inspirovaným mandátem k odstranění všech omezení lidské duše.
-Otis Moss III

Pátek
Časy, kdy se setkáváme se svými rozpory nebo s nimi počítáme, jsou často zlomovými okamžiky, příležitostmi ke vstupu do hlubšího tajemství Boha.
-Richard Rohr

Třetí týden praxe

Modlitba: Za krásu ve všednosti

V knize Cole Arthura Rileyho Černé liturgie se modlí za naši schopnost udržet pohromadě neobyčejné a obyčejné:

Bože každé krásné věci,

Učiň z nás lidi úžasu. Ukaž nám, jak si udržet nuance a vize, když se naše duše stávají závislými na bolesti, na nemilovaném. Je mnohem snazší vidět šero a rozklad; tak často zpívá hlasitější píseň. Nalaď naše srdce na dobro, které se stále probouzí uprostřed nás, ne proto, abychom se oddávali toxické pozitivitě nebo zanedbávali bolest světa, ale abychom byli lidmi schopnými existovat v napětí. Uděl nám návyky posvátného zastavení. Ať žasneme nejen nad tím, co je velkolepé nebo majestátní, ale nad jménem krásy, které je vyryto do každého obyčejného okamžiku. Ať se všední život naplní tajemstvím, které nás přiměje dýchat ještě hlouběji. A kéž nás to podpoří a uchrání před zoufalstvím. Amen.

Sunday
I am talking about just holding the tension, not necessarily finding a resolution or closure to paradox. We must agree to live without resolution, at least for a while. I think opening to this holding pattern is the very name and description of faith.
—Richard Rohr

Monday
Actually, we who engage in nonviolent direct action are not the creators of tension. We merely bring to the surface the hidden tension that is already alive. We bring it out in the open where it can be seen and dealt with.
—Martin Luther King Jr.

Tuesday
Remember that we are braced by a God who is too big for one-dimensional truths, and this is a good thing. It’s not that we hold paradox; it’s that paradox holds us. We are held in a deep place. An ample place. A generous place. Though we might fear paradox, God does not.
—Debie Thomas

Wednesday
Reality is paradoxical. If we’re honest, everything is a clash of contradictions, and there is nothing on this created earth that is not a mixture at the same time of good and bad, helpful and unhelpful, endearing and maddening, living and dying.
—Richard Rohr

Thursday
It’s a strange affair to be Black and live in America, and even stranger to be Black and a person of faith in these yet-to-be-United States, to carry around the burden of a socially constructed idea called race and yet be filled with a divinely inspired mandate to eradicate all limitations to the human soul.
—Otis Moss III

Friday
The times when we meet or reckon with our contradictions are often turning points, opportunities to enter into the deeper mystery of God.
—Richard Rohr

Week Three Practice

Prayer: For Beauty in the Mundane

In Cole Arthur Riley’s book Black Liturgies, she prays for our capacity to hold together the extraordinary and the ordinary:

God of every beautiful thing,

Make us people of wonder. Show us how to hold on to nuance and vision when our souls become addicted to pain, to the unlovely. It is far easier to see the gloom and decay; so often it sings a louder song. Attune our hearts to the good still stirring in our midst, not that we would give ourselves to toxic positivity or neglect the pain of the world, but that we would be people capable of existing in the tension. Grant us habits of sacred pause. Let us marvel not just at the grand or majestic, but beauty’s name etched into every ordinary moment. Let the mundane swell with a mystery that makes us breathe deeper still. And by this, may we be sustained and kept from despair. Amen.