Zaměstnanec centra Mark Longhurst vypráví velikonoční příběh, který odhalil dobrou zprávu o Ježíšově vzkříšení - a o našem vzkříšení:

Každoročně jsou Velikonoce pro křesťany oslavou Kristova zmrtvýchvstání, ale toto zmrtvýchvstání je mnohem víc než jen božský čin jednoho člověka, který se postavil smrti. Kristovo vzkříšení je rozsáhlé: Ježíš jako osoba povstává a zahajuje Boží hnutí vzkříšení, které s sebou přináší všechny a všechno.

Začíná to tělem, nebo spíše nepřítomností těla. Marie Magdaléna a další ženy jsou u hrobu ještě před východem slunce, aby Ježíšovo tělo uchovaly pomocí vonných látek (Lk 24,1). Odvalený kámen jim zajišťuje snadný vstup do hrobu, ale tělo chybí. Poblíž nich stojí dva muži - andělé - v oblečení, které oslňuje jako samotný blesk na obloze. Upozorňují na zmatené samozřejmosti: "Není tu" a na ještě více šokující: "Vstal z mrtvých" (24,5).

Ježíš Kristus vstává o velikonočním ránu jako první ženám. [V Lukášově evangeliu] se krátce poté zjeví dvěma učedníkům na cestě do Emauz (24,13-35) a učedníkům shromážděným v Jeruzalémě (24,36-49), ale jsou to ženy, které jako první uvidí prázdný hrob a uvěří. Ježíš Kristus vstává k Marii Magdaléně, mimořádně oddané učednici, k Marii, matce Jakubově, k Johance, která - jak nám říká osmá kapitola Lukášova evangelia - je provdána za samotného správce Herodova domu, a k dalším ženám, které s nimi byly u hrobu (24,10). Dalo by se dokonce říci, že ženy vstávají spolu s Ježíšem. Jsou prvními svědky prázdného hrobu, prvními, kdo zvěstují nové poselství naděje, prvními, kdo zahlédli obnovený svět, kde je láska silnější než smrt....

Důsledky prázdného hrobu nevidí ti, kdo hledají očité svědectví o tom, co se stalo či nestalo. Pouze ti, jejichž srdce nesou schopnost milovat, mohou vidět vzkříšení a snít o nové cestě z bezvýchodné situace. Muži toto vědomí postrádají - Lukáš říká, že "jim nevěřili" [viz 24,10-11]. Petrovi slouží ke cti, že následuje své probuzené srdce, stále ještě pošramocené z trojí zrady Ježíše, a běží sám zkontrolovat hrob. Možná doufá v poslední šanci prokázat svou věrnost. Možná z bolestného zoufalství povstává i Petr....

Ježíšovo zmrtvýchvstání je však pouze začátkem či "prvním plodem" vzkříšení (1 Kor 15,20). V Ježíši Kristu začalo Boží hnutí vzkříšení, které v sobě strhává všechny a všechno. Umírání a zmrtvýchvstání jsou ústředním vzorem a pravdou skutečnosti - a tak mluvit o Ježíšově zmrtvýchvstání znamená nějakým způsobem se přiblížit závažnému paradoxu smrti a života, které se společně vyvíjejí v centru vesmíru. Marie, Johanka a ostatní ženy povstávají, Petr povstává, já povstávám, ty povstáváš a povstává i samotný vesmír.

CAC staff member Mark Longhurst recounts the Easter story which revealed the good news of Jesus’s resurrection—and our own:

Each year Easter is, for Christians, a celebration of the rising of Christ, but this rising is far more than one person’s death-defying divine act. The resurrection of Christ is expansive: Jesus the person rises and launches God’s resurrection movement that brings everyone and everything along with it.

It starts with a body or, rather, a body’s absence. Mary Magdalene and other women are at the tomb before sunrise to preserve Jesus’s body with spices (Luke 24:1). A rolled-away stone ensures they can enter the tomb easily, but the body is missing. Two men—angels—stand near them wearing clothes that dazzle like the very lightning of the sky. They point out the befuddled obvious: “He is not here” and the more shocking, “He has risen” (24:5).

Jesus Christ rises first on Easter morning to the women. [In Luke’s Gospel] shortly after, he will make appearances to two disciples on the road to Emmaus (24:13–35) and to disciples gathered in Jerusalem (24:36–49), but it’s the women who first see the empty tomb and believe. Jesus Christ rises to Mary Magdalene, the devoted disciple extraordinaire, to Mary the mother of James, to Joanna, who—Luke chapter eight tells us—is married to the manager of Herod’s household himself, and to the other women who were with them at the tomb (24:10). You could even say that the women are rising with Jesus. They are the first to witness the empty tomb, the first to herald a new message of hope, the first to glimpse a renewed world where love is stronger than death….

The implications of the empty tomb are not seen by those looking for an eyewitness investigative account of what did or did not happen. Only those whose hearts bear the capacity to love can see the resurrection and dream a new way out of no way. The men lack this consciousness—Luke says they “did not believe them” [See 24:10–11]. It’s to Peter’s credit that he follows his awakening heart, still bruised from his threefold betrayal of Jesus, and runs to check the tomb himself. Perhaps he hopes for a last-ditch chance to demonstrate his faithfulness. Perhaps out of aching desperation, Peter is rising, too….

Jesus rising, however, is only the beginning or “first fruits” of resurrection (1 Corinthians 15:20). In Jesus Christ, God’s resurrecting movement has begun, and it sweeps everyone and everything up within it. Dying and rising are a central pattern and truth of reality—and so to talk about Jesus’s rising is somehow to approach the weighty paradox of death and life evolving together at the center of the universe. Mary, Joanna, and the other women are rising, Peter is rising, I’m rising, you’re rising, and the universe itself is rising.