Mladý muž, který neumí plakat, je barbar.
Starý muž, který se neumí smát, je trouba.
Richard Rohr

CC BY-NC-SA 4.0

Kdo jsme?

Tento web reprezentuje hnutí Chlapi, neformální společenství mužů, kteří hledají takové způsoby duchovního prožívání, se kterými se dokážou jako muži ztotožnit a celou bytostí je žít.


Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.

Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání. 

Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.

Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.

Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování. 

Pavel Hrdina a Martin Šmídek

Seznam přeložených témat

Překlad meditace CAC z úterý 25. 3. 2025
na téma: Soustředění, ticho a klid

Soustředěná modlitba

Jejím největším darem byla ochota souhlasit s Boží přítomností a působením v jejím životě.
-Thomas Keating, Marie, Matka Boží 

Emerita fakulty CAC Cynthia Bourgeaultová strávila desítky let výukou praxe soustředěné modlitby. Sdílí:  

Již více než čtyřicet let následující čtyři pokyny úspěšně uvádějí desetitisíce lidí po celém světě do praxe soustředěné modlitby: "Soustředěná modlitba je pro nás velmi důležitá.

  1. Vyberte si posvátné slovo jako symbol svého záměru souhlasit s Boží přítomností a působením v sobě. 
  2. Pohodlně se posaďte a se zavřenýma očima krátce a tiše představte posvátné slovo jako symbol svého souhlasu s Boží přítomností a působením v sobě. 
  3. Když se zabýváte svými myšlenkami [včetně tělesných vjemů, pocitů, představ a úvah], vraťte se stále jemně k posvátnému slovu. 
  4. Na konci modlitebního období setrvejte několik minut v tichu se zavřenýma očima. [1] 
  5. .

Otec Thomas Keating doporučuje modlit se dvakrát denně dvacet minut. 

Takže opravdu říkáme, že při soustředěné modlitbě meditujete tak, že jednoduše vypouštíte jednu myšlenku za druhou? Taková jistě může být naše subjektivní zkušenost s touto praxí a přesně takovou frustraci vyjádřil jeden z prvních praktikujících. Na jednom z prvních výcvikových seminářů, které vedl sám Keating, si jedna jeptiška vyzkoušela první dvacetiminutovou ochutnávku soustředěné modlitby a pak si postěžovala: "Ach, otče Thomasi, já jsem v téhle modlitbě tak neúspěšná. Za dvacet minut jsem měla deset tisíc myšlenek!" 

"Jak milé," odpověděl Keating, aniž by vynechal jediný tah. "Deset tisíc příležitostí vrátit se k Bohu." 

Tento jednoduchý příběh vystihuje podstatu soustředěné modlitby. Je to v podstatě cesta návratu, při níž se pokaždé, když se mysl uvolní ze zaujetí určitou myšlenkou nebo dojmem, přesuneme z menšího a zúženého vědomí do onoho otevřeného, rozptýleného vědomí, v němž se naše přítomnost božské skutečnosti dává poznat po zcela jiné cestě vnímání. 

To měl možná na mysli anonymní autor duchovní klasiky ze čtrnáctého století Oblak nevědění, když napsal: "Boha lze dosáhnout a udržet v jeho blízkosti pomocí lásky, ale pomocí myšlenek nikdy."

"Bůh se může dostat do blízkosti pomocí lásky, ale pomocí myšlenek nikdy." [2] "Láska" je autorovo oblíbené slovo pro ono otevřené, rozptýlené vědomí, které postupně umožňuje, aby celým člověkem pronikl jiný a hlubší způsob poznání. 

Na základě vlastních čtyřicetiletých zkušeností se soustředěnou modlitbou se domnívám, že tato "láska" skutečně nemá nic společného s emocemi nebo pocity v obvyklém smyslu. Je to spíše autorův nejbližší ekvivalentní termín pro popis toho, co bychom dnes nazvali neduálním vnímáním ukotveným v srdci

A skutečně má pravdu, když to nazývá "láskou", protože energetické pásmo, v němž srdce pracuje, je intimita, schopnost vnímat věci zevnitř tím, že s nimi vstupujeme do sympatické rezonance. Představte si! Autor, který o staletí předběhl svou dobu, tápe v metaforách, aby popsal zcela jiný způsob vnímání.  

Fr. Richard Rohr, OFM
přeloženo DeepL
Centering Prayer

Her greatest gift was her willingness to consent to God’s presence and action in her life.
—Thomas Keating, Mary, the Mother of God 

CAC Faculty Emerita Cynthia Bourgeault has spent decades teaching the practice of Centering Prayer. She shares:  

For over forty years now, the following four guidelines have successfully introduced tens of thousands of people worldwide to Centering Prayer: 

  1. Choose a sacred word as the symbol of your intention to consent to God’s presence and action within. 
  2. Sitting comfortably and with eyes closed, settle briefly and silently introduce the sacred word as the symbol of your consent to God’s presence and action within. 
  3. When engaged with your thoughts [including body sensations, feelings, images, and reflections], return ever-so-gently to the sacred word. 
  4. At the end of the prayer period, remain in silence with eyes closed for a couple of minutes. [1] 

Father Thomas Keating suggests praying for twenty minutes twice a day. 

So are we really saying that in Centering Prayer you meditate by simply letting go of one thought after another? That can certainly be our subjective experience of the practice, and this is exactly the frustration expressed by an early practitioner. In one of the very earliest training workshops led by Keating himself, a nun tried out her first twenty-minute taste of Centering Prayer and then lamented, “Oh, Father Thomas, I’m such a failure at this prayer. In twenty minutes I’ve had ten thousand thoughts!” 

“How lovely,” responded Keating, without missing a beat. “Ten thousand opportunities to return to God.” 

This simple story captures the essence of Centering Prayer. It is quintessentially a pathway of return in which every time the mind is released from engagement with a specific idea or impression, we move from a smaller and more constricted consciousness into that open, diffuse awareness in which our presence to divine reality makes itself known along a whole different pathway of perception. 

That’s what the anonymous author of the fourteenth-century spiritual classic The Cloud of Unknowing may have had in mind when he wrote, “God may be reached and held close by means of love, but by means of thought never.” [2] “Love” is this author’s pet word for that open, diffuse awareness which gradually allows another and deeper way of knowing to pervade one’s entire being. 

Out of my own four decades of experience in Centering Prayer, I believe that this “love” indeed has nothing to do with emotions or feelings in the usual sense. It is rather the author’s nearest equivalent term to describe what we would nowadays call nondual perception anchored in the heart

And he is indeed correct in calling it “love” because the energetic bandwidth in which the heart works is intimacy, the capacity to perceive things from the inside by coming into sympathetic resonance with them. Imagine! Centuries ahead of his time, the author is groping for metaphors to describe an entirely different mode of perceptivity.  

Fr. Richard Rohr, OFM
Odkazy: 
[1] Thomas Keating, “The Method of Centering Prayer: The Prayer of Consent,” Contemplative Outreach.   

[2] The Cloud of Unknowing, trans. Ira Progoff (Delta Books, 1957), 72. 

Adapted with permission from Cynthia Bourgeault, The Heart of Centering Prayer: Nondual Christianity in Theory and Practice, (Shambhala, 2016), 28–29, 14, 120–121.  


Zde se nacházejí překlady Daily Meditations, jejichž anglické originály se nacházejí na webu CAC. V den jejich vydání je zde nalezneš přeložené strojově pomocí DeepL, zpravidla do druhého dne pak projdou jazykovou úpravou někým z týmu překladatelů :-) Pokud vládneš dobrou angličtinou, přihlas se asi raději přímo u zdroje těchto úvah, tedy na webu CAC. Budeš je pak do své mailové schránky dostávat již k ranní kávě. -mš-