Richard Rohr popisuje, jak můžeme demystifikovat slovo mysticismus:  

Význam slova mysticismus je třeba objasnit. Toto slovo se používá v tolika různých významech, že má tendenci vést k mystifikaci. Jak naznačuje jeho řecký kořenový tvar mu (zavřené oči nebo rty), mystika poukazuje na něco, co je nějakým způsobem skryto a nelze to snadno vidět nebo o tom mluvit. Mystik odhaluje to, co je většině z nás skryto, a přitom je to téměř vždy to, v co také doufáme a co si představujeme jako pravdivé. Zdá se, že skutečnost je ve svých skrytých a nejhlubších rovinách vždy velmi dobrá - lepší, než si většina z nás dokáže představit!  

Slovo mystika používám ve velmi tradičním a klasickém smyslu. Neoznačuje něco esoterického a běžným lidem široce nedostupného. Poukazuje však na něco, co je dostupné pouze jedincům, kteří jdou za povrch a vnějšek, těm, kteří prožívají vnitřní milost a propojenost všech věcí. Jak svým způsobem říkali Ježíš, Pavel i Bonaventura, mystika je často pošetilostí pro vzdělance a samozřejmostí pro prosté lidi.  

Zdůrazňuji propojenost, protože to je dobrovolný dar , který vždy vidím u skutečných mystiků. Tím se liší od ostatních lidí. Je to také vlastnost, díky níž se zdají být vzácní. Mystikové znají a užívají si propojené jádro reality, které je skryté těm, kdo po něm netouží ani ho nehledají. "Co hledáte, to dostanete" (viz Mt 7,7-8). K mystice neodmyslitelně patří také radost. Když v našem životě není přítomna hluboká radost, můžeme být klidně "věřící", ale rozhodně nejsme mystici.  

Ironicky řečeno, autentičtí mystici by jako první řekli, že tuto intuici vůbec nehledali. To, co nám ostatním připadá tajné, je pro ně jaksi naprosto dané a zároveň naprosto zřejmé. Nemohli ji hledat, protože především nevěděli, že jim chybí! Četba životů mystiků však může odhalit, zda bylo na prvním místě nějaké osvícené hledání, nebo nějaké nezasloužené dávání. Všechno, co víme my a co vědí oni, je, že jsou uvnitř nesmírného a úžasného tajemství, které se zdá být většině z nás ostatních skryto nebo popíráno.  

Mystikové se dívají jinýma očima, které vidí půvab ve všech věcech a hlubokou souvislost mezi všemi věcmi. Méně zralí mystikové mohou rozpoznat spojení mezi některými nebo většinou věcí (například lidé, kteří vidí pouze vnitřní spojení mezi ostatními křesťany a nedokážou ho rozšířit na cizince nebo "hříšníky", jak to udělal Ježíš). Kolem nás se pohybuje spousta "mini mystiků", ale ti jsou často problematičtí, protože polovinu pravdy lze často pošetile zaměnit za pravdu úplnou.  

Richard Rohr describes how we can demystify the word mysticism:   

The meaning of the word mysticism needs to be clarified. The word has been used in so many different ways that it tends to lead to mystification. As its Greek root form mu (closed eyes or lips) implies, mysticism is pointing to something that is somehow hidden and cannot be easily seen or talked about. A mystic reveals that which is hidden to most of us, yet it is almost invariably what we also hope and imagine to be true. It seems reality, at its hidden and deepest levels, is always very good—better than most of us can imagine!  

I use the word mysticism in a very traditional and classic sense. It’s not to indicate something esoteric and widely unavailable to ordinary people. It does, however, point to something that is only available to individuals who go beyond the surface and exterior, those who experience the inner grace and connectivity of all things. As Jesus, Paul, and Bonaventure each said in their own way, mysticism is often foolishness to the educated and obvious to the simple.  

I emphasize connectivity because that is the unteachable gift I always see in true mystics. This is what makes them different from other people. It’s also a quality that makes them seem rare. Mystics know and enjoy the connected core of reality that is hidden to those who neither desire it nor search for it. “What you seek is what you get” (see Matthew 7:7–8). Joy is also intrinsic to mysticism. When deep joy is not present in our lives, we might well be “religious,” but we’re definitely not mystics.  

Ironically, authentic mystics would be the first to say that they didn’t seek this intuition at all. What seems secret to the rest of us is somehow both totally given and utterly apparent to them. They could not seek it because they did not know it was missing in the first place! However, reading the lives of mystics can reveal whether some enlightened seeking came first, or some unmerited giving came first. All we know, and all they know, is that they are inside of an immense and wonderful secret, which seems to be hidden from or denied by most of the rest of us.  

Mystics look out from different eyes that see the grace in all things and the deep connection between all things. Less mature mystics may recognize the connection between some or most things (for example, people who can only see the inner connection between other Christians and cannot extend that to outsiders or “sinners” as Jesus did). There are a lot of “mini mystics” floating around, but they’re often problematic because half of the truth can often be foolishly mistaken for the full truth.