Neděle 
Jste sůl země, ale když sůl ztratila svou chuť, jak jí lze slanost vrátit? Už není k ničemu dobrá, ale je vyhozena a pošlapána. Vy jste světlo světa. Město postavené na kopci se nemůže skrýt. Lidé nerozsvěcují lampu a nedávají ji pod koš, nýbrž ji stavějí na svícen a ona svítí všem v domě. Stejně tak ať vaše světlo svítí před ostatními, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.
-Matouš 5,13-15   

Pondělí 
"Být solí a světlem" bude naším tématem pro Denní rozjímání v roce 2025. Je to kontemplativní způsob vidění světa, který vede k aktivnímu způsobu bytí ve světě jako vřelá a milující přítomnost, prozářená světlem lásky a pravdy, slaná spravedlností a soucitem, chutná jako sůl, která uchovává a posiluje vše dobré ve světě.  
-Brian McLaren 

Úterý 
Sůl má vylepšovat, ne dominovat. Křesťanská slanost léčí, nezraňuje. Očišťuje; nevysušuje. Zjemňuje; neničí. Jednou z největších tragédií historického křesťanství bylo nepochopení tohoto rozdílu. 
-Debie Thomas 

Středa 
Evangelium není konkurenční ideologie, kterou by ohrožovalo něco mimo ni. Je světlem světa, které osvětluje celou domácnost; je kvasem, a ne celým bochníkem; je solí, která dává chuť a výživu mnohem většímu pokrmu. 
-Richard Rohr 

čtvrtek 
Být světlem světa znamená svítit ... na každém místě, kde je samota nebo zoufalství, nemoc nebo bolest. 
-Amy-Jill Levine 

Pátek 
Svou vnitřní autoritu musíme najít skrze Krista v nás; svůj cíl musíme najít v lásce k Bohu a bližnímu a v jednání milosrdenství a spravedlnosti. Jinak nenabízíme nic, co by svět ještě neměl nebo co by nemohl najít na jiných místech. 
-Richard Rohr  

Praktika prvního týdne 
Život ze středu lásky 

Pastor Rich Villodas nám připomíná, že vše, co děláme ve prospěch druhých, musíme dělat z místa pokory a lásky, nikoli kvůli vlastnímu egu: 

Práce pro spravedlnost se může stát způsobem, jak se ospravedlnit před Bohem. Pokud si nedáme pozor, může se z dobrého díla, kterému se věnujeme, stát další modla, která zaujme právoplatné místo Ježíše. Musíme se mít na pozoru před pokušením vytvořit si identitu mimo Boží lásku v Kristu.  

Pokud nežijeme ze středu Boží lásky, může být práce pro spravedlnost jen dalším kreativním způsobem, jak uspokojit neúprosné potřeby našeho ega. Když se to stane, práce pro spravedlnost už není o chudých a týraných, ale o našich vlastních neuspokojených potřebách.  

Pracujeme pro spravedlnost ne proto, že nás ospravedlňuje; spíše proto, že jsme ospravedlněni, pracujeme pro spravedlnost. Jsme povoláni pracovat s naléhavostí, protože víme, že potřeby jsou velké, a také s trpělivostí, protože jsme přesvědčeni, že Bůh je blízko. Vyléváme se v lásce, protože takto skrze nás touží žít Kristus, ale uvědomujeme si svá omezení. Usilujeme o pokoj v našich městech a obcích, protože jsme povoláni být solí a světlem, a vyznáváme, že jedině Ježíš učiní všechno nové. 

Chceme-li mít dobrý, krásný a laskavý život - život utvářený láskou -, vyžaduje to od nás, abychom svou víru rozšířili za hranice našich soukromých citových a duchovních starostí. Jsme povoláni do většího příběhu, který se vyznačuje účastí na Božím království. Je to druh účasti, který vytlačuje pasivitu.  

Když Ježíš učil své učedníky modlit se, nařídil jim, aby říkali: "Přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi" (Mt 6,10). Není to snad láska? Není to snad spravedlnost? Modlit se tato slova neznamená pasivně říkat: "Pane, nemůžeme nic dělat, tak prosím, naprav tento svět." To je přece jasné. Modlitba Páně nás spíše vyzývá, abychom řekli: "Pane, je toho tolik co můžeme udělat, ale vždy jen v tvé moci."   

Sunday 
You are the salt of the earth, but if the salt has lost its taste, how can its saltiness be restored? It is no longer good for anything, but is thrown out and trampled underfoot. You are the light of the world. A city built on a hill cannot be hid. People do not light a lamp and put it under a bushel basket; rather, they put it on the lampstand, and it gives light to all in the house. In the same way, let your light shine before others, so they may see your good works and give glory to your Father in heaven.
—Matthew 5:13–15   

Monday 
“Being Salt and Light” will be our theme for the Daily Meditations in 2025. It’s a contemplative way of seeing the world that leads to an active way of being in the world as a warm and loving presence, radiant with the light of love and truth, salty with justice and compassion, flavorful as salt that preserves and enhances all that is good in the world.  
—Brian McLaren 

Tuesday 
Salt is meant to enhance, not dominate. Christian saltiness heals; it doesn’t wound. It purifies; it doesn’t desiccate. It softens; it doesn’t destroy. One of the great tragedies of historic Christianity has been its failure to understand this distinction. 
—Debie Thomas 

Wednesday 
The gospel is not a competing ideology that’s threatened by anything outside itself. It is the light of the world that illuminates the whole household; it is the yeast and not the whole loaf; it is the salt that gives flavor and nutrition to the much larger meal. 
—Richard Rohr 

Thursday 
To be the light of the world is to shine … in any place where there is loneliness or despair, sickness or pain. 
—Amy-Jill Levine 

Friday 
We have to find our inner authority through Christ in us; we have to find our purpose in our love of God and neighbor, and actions of mercy and justice. Otherwise, we’re not offering anything that the world doesn’t already have or can’t find in other places. 
—Richard Rohr  

Week One Practice 
Living from a Center of Love 

Pastor Rich Villodas reminds us that anything we do on behalf of others must be done from a place of humility and love, not for the sake of our own egos:  

Working for justice can become a way to justify ourselves before God. If we are not careful, the good work we give ourselves to can become another idol that takes the rightful place of Jesus. We must be on guard against the temptation to establish an identity outside of the love of God in Christ.  

If we don’t live from the center of God’s love, working for justice can be just another creative way to meet the unrelenting needs of our egos. When that happens, the work for justice is no longer about the poor and mistreated but about our own unmet needs.  

We work for justice not because it justifies us; rather, because we’ve been justified, we work for justice. We are called to work with urgency, knowing that the needs are great, and also with patience, convinced that God is near. We pour ourselves out in love because this is how Christ longs to live through us, but we recognize our limitations. We seek the peace of our cities and towns because we are called to be salt and light, and we confess that only Jesus will make all things new. 

To have a good, beautiful, and kind life—one formed by love—requires us to extend our faith beyond the borders of our private emotional and spiritual concerns. We are called into a larger story, one characterized by participation in God’s kingdom. It’s the kind of participation that drives out passivity.  

When Jesus taught his disciples to pray, he instructed them to say, “Your kingdom come, your will be done, on earth as it is in heaven” (Matthew 6:10). Is that not love? Is that not justice? To pray these words is not to passively say, “Lord, there’s nothing we can do, so please fix this world.” Rather, the Lord’s Prayer calls us to say, “Lord, there’s so much we can do, but only ever in your power.”