Můžeš se tady setkat s muži, kteří usilují o to být lepšími a více autentickými.
Vytváříme jak reálný tak virtuální prostor pro setkávání.
Začalo to někdy před rokem 2000 hledáním mužské energie, spirituality i chlapské party a setkáváním v malých skupinách. Pokračovalo to inspirací dílem Richarda Rohra a jeho Rituálem pro přechod do zralé dospělosti a pokračuje to dodnes stovkami setkání v malých skupinách, víkendovými akcemi pro muže i pro otce a děti, rituály i celostátními setkáními pro stovky účastníků a mezinárodní spoluprací s hnutím mužů po celém světě.
Pro řadu z nás je podstatné přátelství s Bohem, pro všechny jsou oporou kamarádi, které tu nalezli.
Vítáme tě mezi námi a těšíme se na společné putování.
Pavel Hrdina a Martin Šmídek
Podobenství: Příběhy od Ježíše: Týdenní shrnutí: Příběhy z Ježíšových příběhů. Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Čtyřicátý osmý týden cvičení Potom jim Ježíš vyprávěl příběh:"Jeden bohatý muž měl úrodné hospodářství, které dávalo dobrou úrodu. Řekl si: 'Co mám dělat? Nemám místo pro všechny své plodiny.'Pak řekl: 'Já vím! Zbořím své stodoly a postavím větší. Pak budu mít dost místa na uskladnění veškeré své pšenice a dalšího zboží.A já si sednu a řeknu si: 'Příteli, máš toho dost uskladněno na další roky. Teď se uklidni! Jezte, pijte a veselte se!" Bůh mu však řekl: "Ty blázne! Ještě tuto noc zemřeš. Kdo pak dostane všechno, na čem jsi pracoval? Ano, člověk je blázen, když si hromadí pozemské bohatství, ale nemá bohatý vztah s Bohem." -Lukáš 12,16-21 Při kázání na toto podobenství o "bohatém bláznovi" v roce 1951 položil Howard Thurman (1899-1981) svým posluchačům tyto otázky: Jaký máte vztah ke svým penězům? Jsou součástí vašeho závazku vůči Bohu, nebo jsou součástí pouze vašeho závazku vůči sobě samému? To je zásadní otázka. Pokud dám všechny své životní statky na podporu věcí, v něž nevěřím, nebo pokud zadržím útroby své štědrosti a soucitu před potřebou, která mi vždy buší na dveře, pak nikdy nenajdu svobodu mysli, ducha, srdce. Proto Ježíš se strašlivou naléhavostí vznáší: Co bych dal výměnou za svůj život? Dám své peníze, své věci? Jsem k nim tak připoután, že odpoutat se od nich se rovná zničení sebe sama? Nebo je možné, abych dal [druhým] k dispozici plody své práce, maje na paměti, že všechno, co mám, mám díky spoustě práce jiných lidí, spoustě práce jiných lidí, spoustě obětí jiných lidí, spoustě sebezapření jiných lidí?"… Jste ochotni dát k dispozici prostředky své mysli a pokusit se vymyslet co nejtvořivější způsob, jakým můžete žít svůj život, a dát svůj majetek k dispozici tomu, čemu jste oddáni? A v míře, v jaké jste toho schopni, naleznete klid mysli a svobodu duše. Co s tím? Jste ochotni to vyzkoušet? Uvidíme, co se stane. Fr. Richard Rohr, OFM přeloženo DeepL | Parables: Stories from Jesus: Weekly Summary
Sunday Monday Tuesday Wednesday Thursday Friday Week Forty-Eight Practice Then Jesus told them a story: “A rich man had a fertile farm that produced fine crops. He said to himself, ‘What should I do? I don’t have room for all my crops.’ Then he said, ‘I know! I’ll tear down my barns and build bigger ones. Then I’ll have room enough to store all my wheat and other goods. And I’ll sit back and say to myself, “My friend, you have enough stored away for years to come. Now take it easy! Eat, drink, and be merry!”’ But God said to him, ‘You fool! You will die this very night. Then who will get everything you worked for?’ Yes, a person is a fool to store up earthly wealth but not have a rich relationship with God.” —Luke 12:16–21 Preaching on this parable of the “rich fool” in 1951, Howard Thurman (1899–1981) posed these questions to his listeners: How are you related to your money? Is it a part of your commitment to God, or is it a part merely of your commitment to yourself? That’s the crucial question. If I give all of my life goods to support causes in which I do not believe, or if I withhold the bowels of my generosity and compassion from the need that always hammers at my door, then I will never find freedom of mind, of spirit, of heart. Therefore, Jesus raises with awful insistence: What would I give in exchange for my life? Do I give my money, my things? Am I so attached to them that to detach myself from them is equivalent to destroying myself? Or is it possible for me to put at the disposal of [others] the fruits of my labor, bearing in mind that everything that I have, I have it because of a lot of other people’s work, a lot of other people’s labor, a lot of other people’s sacrifice, a lot of other people’s self-denial?… Are you willing to put the resources of your mind at the disposal of trying to work out the most creative way by which you can live your life, placing your possessions at the disposal of that to which you are committed? And the degree to which you are able to do that, you will find peace of mind and freedom of soul. What about it? Are you willing to try it? See what happens. Fr. Richard Rohr, OFM |