Doktorka Barbara Holmesová pokračuje ve sdílení svých zkušeností jako obyčejná, každodenní mystička: 

Jaké to bylo vyrůstat jako obyčejná mystička? Sny a vize byly sdíleny, diskutovány a interpretovány. Předkové a starší s námi komunikovali ze života po životě. Vydávali varování, požehnání a aktuální informace. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že to, co jsem považoval za normální, ostatní považovali za divné.  

Přes tuto historii a seznámení s biblickým tajemstvím jsem se snažil potlačit mystiku v sobě, když jsem vstoupil do akademického světa. Vzpomínám si, že když jsem začal učit, vytvořil jsem ten nejdelší a nejnudnější PowerPoint na téma mystiky. Používal jsem slova jako "noetický" a "nevýslovný". Moji studenti samozřejmě upadali do akademického omámení a já se divil, proč to nechápou. Místo toho jsem se měl divit, proč se skrývám na očích. Studenti už věděli, že na mém postupu a zázemí je něco jiného, a vyhledali mě, aby mi vyprávěli své příběhy.... 

Vím o každodenních mysticích, protože byli v mém domě, v mé rodině, v obchodě na rohu a objímali mě v kostele.... Zprostředkovávali sféry života a života po životě. Byli úžasní a taky trochu děsiví.  

Každodenní mystici, se kterými jsem vyrůstal, měli batohy plné duchovních darů. Uměli čarovat v kuchyni, nabízet požehnané ujištění a zaplétat vlasy. Teta nebo babička dokázaly vyklepat hlínu ze svazku řepy a proměnit ji v pokrm, který vás vynesl do nebe, i když řepu nemáte rádi. Starší lidé věděli, jak vás vyléčit z neduhů..... Mystikové, které jsem znal, uměli prosadit modlitbu. Uměli rodit děti a dokázali vám přinést poselství z druhé strany.  

Holmes nás vyzývá, abychom rozpoznali božskou přítomnost a tajemství v celém životě:  

Slyším tajemství v bubnování, ve zpívajících mísách, chřestítkách a v základních písních, ale to není jediné místo, kde lze mystiku nalézt. Posvátné texty všech náboženství obsahují příběhy o podivuhodných událostech. V křesťanské tradici se setkáváme s narozením z panny, hořícími keři, které se nespotřebovaly, rozdělením vod, uzdravením a prorockým vedením. Přesto jsou někteří křesťané nervózní z toho, zda jsou zázraky spojeny s vírou! Zázraky a tajemství mohou být mimořádné. Může je zažít celé společenství nebo jako vidění či sen jednotlivec. Dnes nehledáme kolosální tajemství, jako je rozestoupení moří. Chceme jen proniknout do každodenní mystiky nebo ji alespoň rozpoznat. Naši předkové hostili tento typ mystiky po celé věky a my jsme neztratili spojení s těmito četnými zdroji moudrosti až do novějších generací, kdy jsme se rozhodli, že vědecké ověření a důkazy budou jediným kritériem, podle kterého se budeme rozhodovat mezi realitou a bludem. Nyní se však můžeme rozhodovat lépe. Můžeme uznat trvalou hodnotu vědy při zkoumání našich světů a při pokračování našeho tance s tajemstvími života.  

Dr. Barbara Holmes continues to share her experiences as an ordinary, everyday mystic: 

What was it like growing up as an ordinary mystic? Dreams and visions were shared, discussed, and interpreted. Ancestors and elders communicated with us from the life after life. They issued warnings, blessings, and updates. It took a while for me to realize that what I considered normal was considered weird by everybody else.   

Despite this history and my acquaintance with biblical mystery, I tried to subdue the mysticism in me as I entered the academic world. I remember creating the longest, most boring PowerPoint ever on the subject of mysticism when I first started teaching. I used words like “noetic” and “ineffable.” Of course, my students went into an academic stupor, and I wondered why they didn’t get it. Instead, I should have wondered why I was hiding in plain sight. The students already knew that something was different about my process and background, and they sought me out to tell me their stories.… 

I know about everyday mystics because they were in my house, in my family, at the corner store, and hugging me at church.… They mediated the realms of life and the life after life. They were amazing, and they were a little bit scary, too.   

The everyday mystics I grew up with had knapsacks full of spiritual gifts. They could conjure in the kitchen, offer blessed assurance, and braid hair. An aunt or a grandma could shake the dirt from a bunch of beets and transform it into a dish that took you to heaven, even when you don’t like beets. The elders knew how to cure you of your ailments…. The mystics I knew could get a prayer through. They could birth babies and they could bring you messages from the other side.  

Holmes invites us to recognize divine presence and mystery in all of life:   

I hear mystery in drumming, in singing bowls, rattles, and in basic hymns, but that’s not the only place mysticism is found. Sacred texts of all faiths contain stories of wondrous happenings. In the Christian tradition we have virgin births, burning bushes not consumed, waters parting, healing, and prophetic leadership. Yet some Christians are nervous as to whether miracles are tied to faith! Miracles and mysteries can be extraordinary. They can be experienced by the entire community or as a vision or a dream for an individual. Today, we are not looking for colossal mysteries like the parting of the seas. We just want to tap into, or at least recognize, everyday mysticism. Our ancestors hosted this type of mysticism for ages, and we didn’t lose our connection to those many sources of wisdom until more recent generations when we decided that scientific verification and proof would be the only criteria by which we decide between reality and delusion. But we can make better decisions now. We can acknowledge the continued value of science as we explore our worlds and while we continue our dance with the mysteries of life.