Víra v Boha není jen víra v duchovní ideje. Je to důvěra v samotnou Lásku. Je to mít důvěru v samotnou skutečnost. Ve své podstatě je realita v pořádku. Bůh je v ní. Bůh se zjevuje ve všech věcech, dokonce i v těch tragických a smutných, jak ukazuje revoluční učení o kříži!
-Richard Rohr, Zásadní učení o lásce

Otec Richard Rohr nám připomíná, že nikdy nejsme odděleni od Boží lásky: 

Nemůžeme dosáhnout Boží přítomnosti, protože již jsme v Boží přítomnosti. To, co nám chybí, je uvědomění. Málo si uvědomujeme, že Boží láska nás udržuje v existenci s každým naším nádechem. Když se nadechneme znovu, znamená to, že si nás Bůh vybírá teď a teď a teď a teď. Nemusíme ničeho dosahovat, ani se to učit. Některé věci se však musíme odnaučit.  

Chceme-li si uvědomit Boží láskyplnou přítomnost v našem životě, musíme přijmout fakt, že lidská kultura je v masovém hypnotickém transu. Jsme náměsíčníci. Všichni velcí náboženští učitelé poznali, že my lidé přirozeně "nevidíme"; musíme se to naučit. Ježíš dále říká: "Je-li tvé oko zdravé, je celé tvé tělo plné světla" (Lk 11,34). Náboženství nás má učit, jak svědčit a být přítomni skutečnosti. Proto Buddha a Ježíš říkají jedním hlasem: "Buďte bdělí". Ježíš mluví o "bdění" (Mt 25,13; Lk 12,37; Mk 13,33-37) a "Buddha" znamená v sanskrtu "bdím".  

Všechny duchovní disciplíny mají jediný cíl: zbavit se iluzí, abychom mohli být plněji přítomni tomu, co je. Tyto disciplíny existují proto, abychom mohli vidět, co je, vidět, kdo jsme, a vidět, co se děje. To, co je, je láska, a to natolik, že i to tragické bude použito pro účely transformace v lásku. Je to Bůh, který je láska, rozdávající Boha v každém okamžiku jako skutečnost našeho života. To, kým jsme, je láska, protože jsme stvořeni k Božímu obrazu. To, co se děje, je Bůh žijící v nás, s námi a skrze nás jako náš jedinečný projev lásky. A každý z nás je trochu jiný, protože podob lásky je nekonečně mnoho. [1]  

Můžeme se společně modlit:  

Bože, milovníku života, milovníku těchto životů,  
Bože, milovníku našich duší, milovníku našich těl, milovníku všeho, co existuje: 
Je to tvá láska, která to vše udržuje při životě..... 
Kéž žijeme v této lásce.  
Kéž o této lásce nikdy nepochybujeme.  
Kéž víme, že jsme láska,  
že jsme byli stvořeni pro lásku,  
že jsme tvým odrazem,  
že ty sám se v nás miluješ, a proto jsme dokonale milovaní.  
Kéž nikdy nepochybujeme o této hluboké a trvalé a dokonalé dobrotě.  
Jsme, protože jsi ty. [2]  

Faith in God is not just faith to believe in spiritual ideas. It’s to have confidence in Love itself. It’s to have confidence in reality itself. At its core, reality is okay. God is in it. God is revealed in all things, even through the tragic and sad, as the revolutionary doctrine of the cross reveals!  
—Richard Rohr, Essential Teachings on Love 

Father Richard Rohr reminds us that we are never separate from the love of God:  

We cannot attain the presence of God because we’re already in the presence of God. What’s absent is awareness. Little do we realize that God’s love is maintaining us in existence with every breath we take. As we take another breath, it means that God is choosing us now and now and now and now. We have nothing to attain or even learn. We do, however, need to unlearn some things.  

To become aware of God’s loving presence in our lives, we must accept that human culture is in a mass hypnotic trance. We’re sleepwalkers. All great religious teachers have recognized that we human beings do not naturally “see”; we have to be taught how. Jesus says further, “If your eye is healthy, your whole body is full of light” (Luke 11:34). Religion is meant to teach us how to witness and be present to reality. That’s why the Buddha and Jesus say with one voice, “Be awake.” Jesus talks about “staying watchful” (Matthew 25:13; Luke 12:37; Mark 13:33–37), and “Buddha” means “I am awake” in Sanskrit.  

All spiritual disciplines have one purpose: to get rid of illusions so we can be more fully present to what is. These disciplines exist so that we can see what is, see who we are, and see what is happening. What is is love, so much so that even the tragic will be used for purposes of transformation into love. It is God, who is love, giving away God every moment as the reality of our life. Who we are is love, because we are created in God’s image. What is happening is God living in us, with us, and through us as our unique manifestation of love. And each one of us is a bit different because the forms of love are infinite. [1]  

May we pray together:  

God, lover of life, lover of these lives,  
God, lover of our souls, lover of our bodies, lover of all that exists: 
It is your love that keeps it all alive…. 
May we live in this love.  
May we never doubt this love.  
May we know that we are love,  
That we were created for love,  
That we are a reflection of you,  
That you love yourself in us and therefore we are perfectly lovable.  
May we never doubt this deep and abiding and perfect goodness.  
We are because you are. [2]