Richard Rohr zdůrazňuje, že jádrem Boží vlády je společenství:  

Svět hodně utrpěl různými formami křesťanského kolonialismu. Boží vláda je však alternativou k systémům nadvlády a všem "ismům". Ježíš učí, že správný vztah (tedy láska) je konečným a každodenním kritériem. Pokud společenský řád umožňuje a podporuje silné propojení mezi lidmi a stvořením, lidmi a sebou navzájem, lidmi a Bohem, pak máme skutečně posvátnou kulturu: Boží vládu. Nebyl by to svět bez bolesti a tajemství, ale prostě svět, kde jsme propojeni a ve společenství se všemi věcmi.  

Boží vláda je o spojení a společenství, což znamená, že je také o milosrdenství, odpuštění, nenásilí, odpouštění, solidaritě, službě a životě v lásce, trpělivosti a prostotě. Kdo může pochybovat o tom, že toto je souhrn a podstata Ježíšova učení? V Boží vládě byly zničeny samotné motivy soupeření, chamtivosti a násilí. Víme, že jsme všichni součástí milovaného Božího společenství. [1] 

Palestinský anglikánský kněz Naim Ateek zdůrazňuje Ježíšovu výzvu ke společenství a k nastolení pokoje: 

Ježíš povolal do společenství malou skupinu lidí. Byli to jeho učedníci a přátelé. Učil je podstatě víry - lásce k Bohu a lásce k bližnímu - a stal se pro ně vzorem. Když ho požádali, aby je naučil modlit se, naučil je modlit se za příchod Božího království: "Přijď království tvé, staň se vůle tvá." Říkal, že pokud chcete být Božími dětmi, musíte se angažovat v budování pokoje; pokud chcete napodobovat Boha a být Božími dětmi, musíte milovat své nepřátele a modlit se za ty, kdo vás pronásledují. Chcete-li vzdorovat zlu, nepoužívejte zlé metody. Musíte praktikovat odpuštění a smíření. Musíte být solí země a světlem světa. [2] 

Otec Richard pokračuje: 

Každý Ježíšův popis Boží vlády - lásky, vztahu, neodsuzování a odpuštění, kde poslední budou první a první poslední - ukazuje, že jakékoli vnucování se ze strany Boha je nemožné! Všude, kde jsme se snažili lidem vnutit křesťanství, byly dlouhodobé výsledky katastrofální. Evangelium vzkvétá v oblasti skutečné svobody.  

Je to však svoboda, kterou si musíme zvolit sami. Je téměř nemožné odvrátit se od toho, co se zdá být jedinou hrou ve městě (politickou, ekonomickou nebo náboženskou), pokud jsme nezahlédli přitažlivější alternativu. Je těžké si ji představit, natož ji napodobit, pokud nejprve neuvidíme někoho jiného, jak to dělá. Ježíš je takovou ikonou atraktivnější alternativy, živým podobenstvím. Ježíš navždy změnil naši lidskou představivost a my jsme nyní zatíženi i potěšeni novou možností. Proti umrtvující špatné zprávě existuje dobrá zpráva, ale nejprve se musíme odvrátit od konvenčního způsobu chápání. [3] 

Richard Rohr emphasizes how community is at the heart of the reign of God:  

The world has suffered much from the various forms of Christian colonialism. Yet the reign of God is an alternative to domination systems and all “isms.” Jesus teaches that right relationship (that is, love) is the ultimate and daily criterion. If a social order allows and encourages strong connectedness between people and creation, people and each other, people and God, then we have a truly sacred culture: the reign of God. It wouldn’t be a world without pain or mystery, but simply a world where we are connected and in communion with all things.  

God’s reign is about union and communion, which means that it’s also about mercy, forgiveness, nonviolence, letting go, solidarity, service, and lives of love, patience, and simplicity. Who can doubt that this is the sum and substance of Jesus’ teaching? In the reign of God, the very motives for rivalry, greed, and violence have been destroyed. We know we’re all part of God’s beloved community. [1] 

Palestinian Anglican priest Naim Ateek emphasizes Jesus’ call to community and peacemaking: 

Jesus called into community a small group of people. They were his disciples and friends. He taught them the essence of faith—the love of God and the love of neighbor—and he became a role model to them. When they asked him to teach them to pray, he taught them to pray for the coming of God’s kingdom: “Your kingdom come, your will be done.” If you want to be children of God, he said, you need to be engaged in peacemaking; if you want to imitate God and be God’s children, you have to love your enemies and to pray for those that persecute you. If you want to resist evil, do not use evil methods. You have to practice forgiveness and reconciliation. You must be the salt of the earth and the light of the world. [2] 

Father Richard continues: 

Every description Jesus offers of God’s reign—of love, relationship, non-judgment, and forgiveness, where the last shall be first and the first shall be last—shows that any imposition on God’s side is an impossibility! Wherever we’ve tried to force Christianity on people, the long-term results have been disastrous. The gospel flourishes in the realm of true freedom.  

But it’s a freedom we must choose for ourselves. It is almost impossible to turn away from what seems like the only game in town (political, economic, or religious), unless we have glimpsed a more attractive alternative. It’s hard to imagine it, much less imitate it, unless we see someone else do it first. Jesus is that icon of the more attractive alternative, a living parable. Jesus has forever changed our human imagination, and we are now both burdened and gladdened by new possibility. There is good news to counter the deadening bad news, but we first have to be turned away from a conventional way of understanding. [3]