Autorka a filmařka Cassidy Hallová popisuje, že přijetí své queer orientace je cestou k intimitě se svým pravým já.  

Kvivalita tvořila jakýsi středobod pro mé stále se vyvíjející pravé já. Queerness je místem mého vlastního neomezeného stávání se a jeho vrozeného spojení s božstvím, přírodou a mými bližními.... 

Každý si nese své vlastní pravé já svým vlastním způsobem, svými vlastními slovy a ve svém vlastním čase. A to je také krásně queer. Mé pravé já je queer způsob, jakým přikládám ucho k hrudi stromu a naslouchám tlukotu jeho srdce. Mé pravé já je ta část mě, která se objevuje ve státní budově v Indianě, když se projednávají protitransové zákony, s vědomím privilegia, které mi dává mé vlastní postavení cis queer bílé ženy a role, ke které jsem povolána v rámci komunitní péče. Moje pravé já je ta část mě, která se stále ptá, je zvědavá na svůj vlastní rozkvět a drží sebe - a svět - s otevřenou náručí..... Když rozpojíme pěsti a zbavíme se internalizovaných norem a očekávání, vykročíme vstříc všemu živému, všemu divokému, vstříc pravdě o tom, kým jsme. 

Hallová popisuje uzdravení, k němuž došlo, když se naučila přijmout své tělo a identitu: 

Jak roky plynuly, začala jsem se zbavovat přesvědčení o sobě samé z těchto porušených očekávání a byla jsem svědkem významné změny. Moje tělo, moje existence, moje identita se začaly cítit kouzelnější, živější a queer. Pokračovala jsem v uvolňování představ o sobě samé spojených s očekáváním společnosti a začala jsem se mnohem více starat o to, co cítím jako já - co rezonuje a odráží se od země mého bytí, jaké rytmy jsou v souladu s mým tělem..... Často jsem chodila na túry v tichu, což mi pomohlo zamilovat si schopnost svého těla vydržet a ocenit svůj mystický a často smyslný vztah k přírodě. Když jsem chodila do nedalekého kaňonu Temescal, tiše jsem stoupala na vyhlídku na oceán, abych vnímala živly kolem sebe i v sobě. Znovu jsem se naplnila svými přirozenými rytmy, poznala dar svého těla a přijala erotickou energii, kterou v sobě nosím.  

Na téže stezce jsem zažila důvěrné splynutí se svým pravým já a propojení se vším živým. Když jsem se jednoho rána vydala na túru směrem k vrcholu, nevědomky jsem chytila svou vlastní ruku a stále ji něžně držela. Když jsem si uvědomil náklonnost a lásku tohoto okamžiku, zastavil jsem se, zavřel oči a začal plakat. Zatímco jsem přijímala tento okamžik lásky mezi mnou, mým tělem a krásou, která mě obklopovala, sebrala jsem se a pokračovala v chůzi. Dál jsem se držela za ruku a přijímala okamžik hlubokého spojení mezi mým pravým já a světem kolem mě. Pravé já existuje v nádobě našeho těla. A být v kontaktu s naším pravým já znamená být v kontaktu s erotikou, být v kontaktu se vším živým. 

Author and filmmaker Cassidy Hall describes coming to embrace her queerness as a path to intimacy with her true self.  

Queerness formed a kind of centerpoint for my ever-evolving true self. Queerness is a place of my own unlimited becoming, and its innate connection to the Divine, nature, and my fellow humans.… 

Everyone carries their own true self in their own way, in their own words, and in their own time. And that is also beautifully queer. My true self is the queer way I rest my ear to the chest of a tree, listening for its heartbeat. My true self is the part of me that shows up at the Indiana statehouse when anti-trans bills are brought to the table, knowing the privilege of my own position as a cis queer white woman and the roles I am called to in communal care. My true self is the part of me that keeps asking questions, stays curious about my own blossoming, and holds myself—and the world—with open hands…. As we unclench our fists, shedding internalized norms and expectations, we step toward everything alive, toward everything wild, toward the truth of who we are. 

Hall describes the healing that took place as she learned to accept her body and identity: 

As the years passed, I began stripping away my beliefs about myself from these broken expectations and witnessed a significant change. My body, my existence, my identity began to feel more magical, alive, and queer. I continued to release ideas of myself related to society’s expectations, and I began caring far more about what feels like me—what resonates and reverberates with the ground of my being, what rhythms are in sync with my body…. I frequently hiked in silence, which helped me love my body’s capacity for endurance and appreciate my mystical and often sensual relationship with nature. Going to the nearby Temescal Canyon, I’d quietly climb to the ocean overlook to feel the elements around and within me. I was refilled with my natural rhythms, recognizing the gift of my body and embracing the erotic energy I carry.  

It was on that same trail where I experienced an intimate entanglement with my true self and an interconnectivity to everything alive. As I hiked toward the peak one morning, I unknowingly grabbed my own hand, holding it ever so tenderly. As I realized the affection and love of the moment, I stopped, closed my eyes, and began to weep. While embracing this moment of love between myself, my body, and the beauty surrounding me, I gathered myself and kept walking. I continued holding my own hand, embracing the moment of deep connection between my true self and the world around me. The true self exists in the vessel of our body. And to be in touch with our true self is to be in touch with the erotic, to be in touch with everything alive.