Neděle 
V Bohu a s Bohem můžeme milovat všechno a všechny - dokonce i své nepřátele. Sám a sám se svou vůlí a intelektem budu časem jen zřídkakdy schopen milovat v obtížných situacích.  
-Richard Rohr  

Pondělí 
Křesťanská morálka ve své nejlepší podobě usiluje o "harmonii dobra". Harmonizujeme a vyvažujeme nezbytnou péči o sebe s neustálým rozšiřováním za hranice sebe sama k lásce k druhým. 
-Richard Rohr  

Úterý 
Co by znamenalo vybudovat společnost, v níž by se s každým člověkem zacházelo jako s obrazem Božství? Jak by to ovlivnilo naše vztahy se sousedy, spolupracovníky, cizinci ležícími pod potřísněnými dekami a odpadky před Starbucksem? 
-Rabbi Sharon Brous 

Středa 
Po většinu svého života jsem se díval na zlomeného Krista, Krista pronásledovaných, Krista, který je k nám připoután v naší opuštěnosti. Nyní je mou nejhlubší touhou vidět uzdravení jejich ran, svázání toho, co bylo zlomeno, setření každé slzy, "napravení všeho".  
-Carl Siciliano 

Čtvrtek 
Podle mého názoru není soucit ani analogický soucitu.Lítost je jen paternalistický bratranec pohrdání. Lítost udržuje druhého člověka v odstupu a mě v přehnaném stavu uspokojení. Soucit nás naopak přitahuje blíž. 
-Nadia Bolz-Weber 

Pátek 
Ježíš učil, že vše je o lásce, a za tu budeme nakonec všichni souzeni. Milovali jsme? Milovali jsme život? Milovali jsme sami sebe? Milovali jsme Boha a milovali jsme své bližní? 
-Richard Rohr  

Dvaadvacátý týden cvičení 
Láska vzhůru 

Otec Richard nabízí tuto kontemplativní praxi přijímání Boží lásky, aby skrze nás mohla proudit k druhým.  

Ježíš řekl: "Miluj svého bližního jako miluješ sám sebe" (Mt 22,39). Svého bližního máme milovat stejným způsobem, jakým milujeme sami sebe. "Milujeme, protože Bůh nás první miloval" (1 Jan 4,19). Když přijmeme bezpodmínečnou lásku a nezaslouženou milost, kterou nám Bůh nabízí - s vědomím, že jí nejsme hodni -, můžeme Bohu dovolit, aby prostřednictvím nás stejným způsobem miloval druhé. Je to Bůh v tobě, který miluje tebe, s bradavicemi a se vším všudy, a Bůh v tobě, který miluje druhé takové, jací jsou. Proto je láska, kterou máme k dispozici k rozdávání, neomezená.  

Následující cvičení vychází z učení mnicha Francisca de Osuna OFM (zemřel asi v roce 1540), jehož duchovní spisy hluboce inspirovaly Terezii z Avily. Zde je mými slovy to, co učil své studenty:  

1. Zaplňte pramen své duše, kde stále vyvěrá láska.  
.
2. Bude donucena povstat.  
Přinutí vás to k tomu, abyste se vzchopili.
3. Však zůstane v tobě tichá a klidná; počkej na to ticho.  
.
4. Uvidíš Boží obraz odrážející se ve tvých vlastních průzračných vodách, zářivější než v čemkoli jiném - za předpokladu, že utichne znepokojující vřava myšlenek.[1] 

Snažte se zůstat pod povrchem svých myšlenek, nebojujte s nimi ani na ně nemyslete. Udržujte se na hlubší úrovni, než je vaše mysl, třeba v hrudníku, solárním plexu nebo v dechu; zůstaňte ve svém tělesném já. Odolejte jakékoli touze potlačovat nebo vyjadřovat se, dovolte si jen živočišnou spokojenost. Bude vám připadat jako nicota nebo temnota. Zůstaňte tam "přikrčeni" na buněčné úrovni bez studu dostatečně dlouho, aby Jiný zdroj začal proudit a vyvěral jako světlo nebo radost.Z tohoto místa skrze vás proudí láska ze Zdroje spíše jako energie než jako myšlenka. Bůh ve vás a skrze vás poznává a miluje Boha - v sobě i v ostatních.  

Bůh ve vás a skrze vás poznává a miluje Boha - v sobě i v ostatních.

Sunday 
In and with God, we can love everything and everyone—even my enemies. Alone and by myself, my willpower and intellect will seldom be able to love in difficult situations over time.  
—Richard Rohr  

Monday 
Christian morality at its best seeks “a harmony of goodness.” We harmonize and balance necessary self-care with a constant expansion beyond ourselves to loving others. 
—Richard Rohr  

Tuesday 
What would it mean to build a society in which every person is treated as an image of the Divine? How would this affect our relationships with our neighbors, our coworkers, the stranger lying beneath the stained blankets and trash outside Starbucks? 
—Rabbi Sharon Brous 

Wednesday 
For the better part of my life, I have looked upon the broken Christ, the Christ of the persecuted, the Christ bound to us in our desolation. Now my deepest yearning is to see the healing of their wounds, the binding up of what was broken, the wiping away of every tear, the “making all things well.”  
—Carl Siciliano 

Thursday 
In my mind, pity isn’t even analogous to compassion. Pity is just the paternalistic cousin of contempt. Pity keeps the other person at a distance and me in a rarified state of satisfaction. Compassion, on the other hand, draws us close. 
—Nadia Bolz-Weber 

Friday 
Jesus taught that it’s all about love, and in the end, that’s all we’re all going to be judged for. Did we love? Did we love life? Did we love ourselves? Did we love God, and did we love our neighbor? 
—Richard Rohr  

Week Twenty-Two Practice 
Love Upwelling 

Father Richard offers this contemplative practice of receiving God’s love so it can flow through us to others.  

Jesus said, “Love your neighbor as you love yourself” (Matthew 22:39). We are to love our neighbor in the same way we love ourselves. “We love because God has first loved us” (1 John 4:19). When we accept the unconditional love and undeserved mercy that God offers us—knowing we are not worthy of it—then we can allow God to love others through us in the same way. It’s God in you loving you, warts and all, and God in you loving others as they are. This is why the love we have available to give away is limitless.  

The following exercise is based on a teaching from Friar Francisco de Osuna, OFM (died c. 1540), whose spiritual writings deeply inspired Teresa of Ávila. Here, in my words, is what he taught his students:  

1. Dam up the fountain of your soul, where love is always springing forth.  
2. It will be forced to rise.  
3. Yet it will remain quiet and at rest within you; wait for that quiet.  
4. You will see the image of God reflected in your own clear waters, more resplendent than in any other thing—provided the disturbing turmoil of thoughts dies down. [1] 

Try to stay beneath your thoughts, neither fighting them nor thinking them. Hold yourself at a deeper level than your mind, perhaps in your chest, solar plexus, or breath; stay in your body self. Resist any desire to repress or express, just allow animal contentment. It will feel like nothing or darkness. Stay “crouched” there at the cellular level without shame, long enough for Another Source to begin to flow and well up as light or joy. From this place the love flows through you from the Source as an energy more than as an idea. God in you and through you recognizes and loves God—in yourself and in others, too.