Neděle
Ježíš byl zcela svobodný. V jeho životě šlo jen o to, aby plnil vůli toho, kdo ho poslal, toho, koho nade vše miloval. Pro Ježíše to bylo tak jednoduché.
-Richard Rohr

Pondělí
Jedině skrze jednoduchost můžeme najít hlubokou spokojenost namísto věčného usilování a života bez uspokojení.  
-Richard Rohr  

Úterý 
Pokud si jednoduchost osvojíme celým srdcem a na celý život, vede k často až zarážejícímu klidu.  
-Paula Huston 

Středa 
Když souhlasíme s tím, že budeme žít jednoduše, stavíme se mimo možnost druhých podplatit nás, falešně nás odměnit nebo nás ovládat penězi, postavením, platem, trestem a ztrátou či ziskem.  
-Richard Rohr 

Čtvrtek 
Přijetím jednoduchosti rosteme ve velkorysosti. Jsme schopni držet všechny věci zlehka a v případě potřeby je nechat jít - náš majetek, naše peníze, naše nároky, dokonce i náš hněv, naše předsudky a naše obavy.  
-Margaret Guentherová  

Pátek 
Přejít na nejhlubší úroveň komunikace, / Kde tam a zpět se nikdy nezastavil. / Kde nejsem iniciátorem, ale samotným přenosovým drátem.  
-Richard Rohr 

Osmnáctý týden cvičení 

Vědět, co stačí 

Pod vlivem života a spisů Thomase Mertona se Sophfronia Scottová ptá:  

"Co bychom ještě mohli vidět jasněji, kdybychom dokázali držet své věci volněji?"  

Jak se k tomu přimět? Můžeme se modlit. Mezi Mertonovy vlastní psané modlitby patřila i tato: "Zastavte ve mně těžkou ránu chtivosti a hladů, které vyčerpávají mou přirozenost svým krvácením." [1] Musíme však pochopit, k čemu modlitba skutečně slouží. Nejde o to, abychom se bili za to, že chceme hezké věci. Nejde o to, abyste si nekoupili to nové auto, když ho vaše rodina potřebuje. Jde o přetvoření našeho vědomí - přejít od jednoho způsobu myšlení a bytí k úplně jinému.... 

Zkuste se přistihnout, že něco chcete. Zeptejte se, zda v tom není nějaký jiný hlad nebo chudoba ducha - něco hlubšího, co tato touha nemůže naplnit. Pokud reagujete na reklamu a myslíte si, že věc, kterou vlastníte, nějak chybí, zastavte se a přemýšlejte o tom, co máte a v kolika ohledech to stačí....  

Jak píše Merton, tento pocit "dostatku" musíme uplatňovat. Musíme si však také uvědomit jisté napětí, které je s touto citlivostí neodmyslitelně spjato - nejde o to, abychom byli lakomí nebo vždy vycházeli z místa chápavosti a nedostatku. Poznamenává, že,  

Vědět, kdy už nic nepotřebujete. Jednat tak akorát. Říkat dost. Přestat, když je toho dost. Něco se může promarnit, příroda je marnotratná. Harmonie není vykoupena šetrností. Přesto zastavení znamená "pokračovat"... [2] 

Pro mě "pokračování" vypadá tak, že si něco zamilovaně držím, ale jsem ochotná to pustit - ne proto, že se toho musím zbavit v návalu dekoltu, ale proto, že to musí opustit můj život, když si to vyžádá nějaký zvrat událostí. A vědět, že je to v pořádku. 

Sunday 
Jesus was entirely single-hearted. His life was all about doing the will of the One who sent him, the One he loved above all. To Jesus, it was that simple.  
—Richard Rohr  

Monday
Only through simplicity can we find deep contentment instead of perpetually striving and living unsatisfied.  
—Richard Rohr  

Tuesday 
When adopted with a whole heart and for a lifetime, simplicity leads to an often striking tranquility.  
—Paula Huston 

Wednesday 
When we agree to live simply, we put ourselves outside of others’ ability to buy us off, reward us falsely, or control us by money, status, salary, punishment, and loss or gain.  
—Richard Rohr 

Thursday 
We grow in generosity as we embrace simplicity. We are able to hold all things lightly and, if need be, let them go—our possessions, our money, our pretensions, even our anger, our prejudices, and our fears.  
—Margaret Guenther  

Friday 
Going to the deepest level of communication, / Where back and forth has never stopped. / Where I am not the initiator but the transmission wire itself.  
—Richard Rohr 

Week Eighteen Practice 

Knowing What is Enough 

Prompted by the life and writings of Thomas Merton, Sophfronia Scott asks:  

“What else might we see more clearly if we could hold our stuff more loosely?”  

How do we bring ourselves to do that? We can pray. Merton’s own written prayers included this one: “Stanch in me the rank wound of covetousness and the hungers that exhaust my nature with their bleeding.” [1] But we have to understand what the prayer is truly for. It’s not about beating yourself up for wanting nice things. It’s not about not buying that new car if your family needs it. This is about a remaking of our consciousness—to move from one way of thinking and being to an entirely different way…. 

Try to catch yourself wanting something. Ask if there’s some other hunger or some poverty of the spirit involved—something deeper that the want cannot fulfill. If you’re responding to a commercial and thinking the thing you own is somehow lacking, stop yourself and think about what you do have and in how many ways it is enough….  

As Merton writes, we have to exercise this feeling of “enough.” But we also have to recognize a certain tension inherent in this sensibility—this isn’t about being stingy or coming always from a place of grasping and lack. He observes, 

Knowing when you do not need any more. Acting just enough. Saying enough. Stopping when there is enough. Some may be wasted, nature is prodigal. Harmony is not bought with parsimoniousness. Yet stopping is “going on.”… [2] 

For me, “going on” looks like holding something in love but being willing to let it go—not because I have to get rid of it in a flurry of decluttering but because it has to leave my life when a turn of events warrants it. And knowing that’s OK.