Brian McLaren sleduje, jak se s otcem Richardem vydali na podobnou cestu a vytyčili cestu křesťanské víry, která se zabývá potřebami světa:

Tituly mých knih prozrazují, že jsem se ve své tradici víry setkával s něčím, co mi nesedělo.... Připadal jsem si, jako bych loupal cibuli. Všiml jsem si například, že lidé, kteří tráví hodně času v kostele, se často zdají být těmi nejzlejšími, arogantnějšími a nejodsuzujícími lidmi, které jsem potkal. Všiml jsem si, že to samé občas platí i o mně…. Zdálo se, že křesťanství se pro mnoho lidí stalo spíše evakuačním plánem (hjak dostat svou duši ze země do nebe) než plánem proměny (jak napomoci tomu, aby se Boží vůle stala na zemi takovou, jaká je v nebi).

Když jsem se koncem 90. let seznámil s Richardem Rohrem, uvědomil jsem si, že Richard jde velmi podobnou cestou. Byl o mnoho kroků přede mnou a pomohl mi pochopit, že v naší zděděné západní tradici je něco, s čím se oba potýkáme a co se snažíme opravit, napravit, vyléčit, napravit..... Nakonec jsem narazil na důležité dílo Thich Nhat Hanha a uvědomil jsem si, že Thich Nhat Hanh prošel podobnou cestou jako já a Richard, ale ve své buddhistické tradici....

Myslím si, že tento paralelní boj, v katolicismu i protestantismu, v buddhismu i křesťanství, je bojem o víru, která není evakuačním plánem nebo únikem do soukromé blaženosti, ale způsobem, jak usilovat o duchovní proměnu vlastního života, která se projeví ve změně a transformaci našeho světa. Jsme na cestě hledání způsobu, jak mít angažované vyjádření hlubokého duchovního života, které změní svět v plamenech. [1]

Inspirován spisy Thich Nhat Hanha a Čtrnácti přikázáními angažovaného buddhismu, McLaren napsal Čtrnáct přikázání spravedlivého a velkorysého křesťanství. Zde jsou některé z pokynů, které McLaren nabízí:

Celoživotní učení: Nemyslete si, že znalosti, které v současnosti máte, jsou neměnnou, úplnou a absolutní pravdou..... Buďte otevření Duchu svatému a praktikujte dětskou pokoru....

Laskavost: Nenuťte druhé, včetně dětí, jakýmikoliv prostředky, aby přijali vaše názory, ať už autoritou, hrozbou, penězi, propagandou, nebo dokonce výchovou....

Láska: Neudržujte hněv ani nenávist.... Učiňte lásku svým nejvyšším cílem.

Klid: Neztrácejte se v rozptýlení a ve svém okolí. Pobývejte v Boží přítomnosti a pokoji, abyste se vrátili k tomu, co se děje v přítomném okamžiku. Buďte v kontaktu s tím, co je podivuhodné, osvěžující a uzdravující uvnitř vás i kolem vás....

Nenásilí: Nezabíjejte a neubližujte a nestaňte se, když se o to snaží druzí. Hledejte kreativní, spravedlivé a nenásilné způsoby, jak předcházet konfliktům nebo je ukončovat a jak podporovat a posilovat mír. [2]

Brian McLaren traces how he and Father Richard have been on similar journeys, charting a path for a Christian faith that is engaged with the world’s needs:

The titles of my books reveal that I was encountering something in my faith tradition that didn’t sit right with me…. I felt like I was peeling an onion. I noticed, for example, that people who spend a lot of time in church often seemed to be some of the meanest, more arrogant, and most judgmental people that I met. I noticed the same being true of me at times as well…. It seemed that Christianity had become for many people an evacuation plan (how to get your soul out of earth into heaven) rather than a transformation plan (how to help God’s will be done on earth as it is in heaven).

When I was introduced to Richard Rohr in the late 90s, I realized that Richard was on a very similar path. He was many steps ahead of me and helped me to understand that there was something we were both struggling with and seeking to repair, fix, heal, correct in our inherited Western tradition…. Eventually, I came upon the important work of Thich Nhat Hanh, and I realized that Thich Nhat Hanh had been on a similar journey as Richard and me, but in his Buddhist tradition….

I think this parallel struggle, in Catholicism and in Protestantism, in Buddhism and Christianity, is the struggle to have a faith that isn’t an evacuation plan or an escape into private bliss, but a way of seeking to have a spiritual transformation in our own lives that will express itself in change and transformation in our world. We’re on a quest to find out how to have an engaged expression of deep spiritual life that makes a difference in a world on fire. [1]

Inspired by the writings of Thich Nhat Hanh and The Fourteen Precepts of Engaged Buddhism, McLaren wrote The Fourteen Precepts of Just and Generous Christianity. Here are some of the guidelines McLaren offers:

Lifelong Learning: Do not think the knowledge you presently possess is changeless, complete, and absolute truth…. Be open to the Holy Spirit and practice childlike humility….

Gentleness: Do not force others, including children, by any means whatsoever, to adopt your views, whether by authority, threat, money, propaganda, or even education….

Love: Do not maintain anger or hatred…. Make love your highest goal.

Serenity: Do not lose yourself in dispersion and in your surroundings. Dwell in the presence and peace of God to come back to what is happening in the present moment. Be in touch with what is wondrous, refreshing, and healing both inside and around you….

Nonviolence: Do not kill and do no harm, and do not stand by when others seek to do so. Find creative, just, and nonviolent ways to prevent or end conflicts and to promote and strengthen peace. [2]