Neděle
Když mluvíme o adventu nebo o přípravě na Vánoce, nemluvíme jen o čekání na narození Ježíška. To se stalo už před dvěma tisíci lety. Ve skutečnosti vítáme Univerzálního Krista, Kosmického Krista, Krista, který se věčně rodí (vtěluje) do lidské duše a do dějin. -Richard Rohr

Pondělí
Marie je vzorem víry, ke které nás všechny Bůh volá: úplné a bezvýhradné ano Boží žádosti, aby byl přítomen ve světě a skrze nás. -Richard Rohr

Úterý
Na Marii rodící Boha a její roli aktivního činitele v chaotickém, materiálním a bezprostředním je cosi podvratně tělesného a tělesného. Zajímalo by mě, jaké to bylo pro Marii rodit Boha?" -Kat Armas

Středa
Inkarnační světonázor je takový, v němž se hmota a Duch chápou tak, že nikdy nebyly odděleny. Hmota a Duch se navzájem zjevují a projevují. Tento pohled spoléhá více na probuzení než na spojení, více na vidění než na poslušnost, více na růst ve vědomí a lásce než na duchovenstvo, odborníky, morálku, písma nebo předepsané rituály.
-Richard Rohr

Čtvrtek
Tvrzení - Bůh se stal tělem - je tak radikální, že je prakticky nemyslitelné a nelogické. Křesťanství je ze všech světových náboženství nejradikálnější, protože bere hmotu vážně jako domov božství. -Ilia Delio

Pátek
Nemá smysl říkat, že jsme se narodili o dva tisíce let později, abychom dali prostor Kristu. Kristus je stále s námi a stále žádá o místo v našem srdci..... A dát přístřeší nebo jídlo každému, kdo o ně žádá nebo je potřebuje, znamená dát je Kristu.
-Dorothy Day

Padesátý první týden cvičení

Dýchání vtělení

Otec Richard nás povzbuzuje, abychom se posadili se svým dechem jako způsobem účasti na tajemství vtělení:

Každým nádechem opakujete vzorec přijímání ducha do hmoty, a tím opakujete Boží stvoření lidstva (hebrejsky 'adam).

A při každém výdechu opakujete vzorec vracení ducha do hmotného vesmíru. V jistém smyslu je každý výdech "malým umíráním", protože platíme cenu za inspiraci světa.

Samotné dýchání modeluje celé vaše poslání člověka. Jste ztělesněním, podobně jako Kristus, hmoty a ducha působících jako jeden celek. Tímto, více než čímkoli, v co věříme nebo čehokoli dosáhneme, všichni - ať už vědomě a radostně, nebo ne - pokračujeme v tajemství vtělení v prostoru a čase.

Sunday
When we speak of Advent or preparing for Christmas, we’re not just talking about waiting for the little baby Jesus to be born. That already happened two thousand years ago. In fact, we’re welcoming the Universal Christ, the Cosmic Christ, the Christ that is forever being born (incarnating) in the human soul and into history. —Richard Rohr

Monday
Mary is the model of the faith to which God calls all of us: a total and unreserved yes to God’s request to be present in and to the world through us. —Richard Rohr

Tuesday
There’s something subversively fleshly and carnal about Mary birthing God and her role as an active agent in the messy, material, and imminent. I wonder, What was it like for Mary to birth God? —Kat Armas

Wednesday
An incarnational worldview is one in which matter and Spirit are understood to have never been separate. Matter and Spirit reveal and manifest each other. This view relies more on awakening than joining, more on seeing than obeying, more on growth in consciousness and love than on clergy, experts, morality, scriptures, or prescribed rituals.
—Richard Rohr

Thursday
The claim—God has become flesh—is so radical that it is virtually unthinkable and illogical. Christianity is the most radical of all world religions because it takes matter seriously as the home of divinity. —Ilia Delio

Friday
It is no use saying that we are born two thousand years too late to give room to Christ. Christ is always with us, always asking for room in our hearts…. And giving shelter or food to anyone who asks for it, or needs it, is giving it to Christ.
—Dorothy Day

Week Fifty-One Practice

The Breath of Incarnation

Father Richard encourages us to sit with our breathing as a way to participate in the mystery of incarnation:

Every time you take in a breath, you are repeating the pattern of taking spirit into matter, and thus repeating God’s creation of humankind (in Hebrew, ‘adam).

And every time you breathe out, you are repeating the pattern of returning spirit to the material universe. In a way, every exhalation is a “little dying” as we pay the price of inspiriting the world.

Your very breathing models your entire vocation as a human being. You are an incarnation, like Christ, of matter and spirit operating as one. This, more than anything we believe or accomplish, is how all of us—either knowingly and joyfully, or not—continue the mystery of incarnation in space and time.