Je to milost, že jste spaseni skrze víru, ne díky něčemu vlastnímu, ale díky čistému daru od Boha, a ne díky něčemu, čeho jste dosáhli. Nikdo si nemůže nárokovat zásluhy. Jste Božím uměleckým dílem. -Ef 2,8-10  

Díky milosti, které si všímáš, nemá nic společného s dobrými skutky, jinak by milost vůbec nebyla milostí.
-Řím 11,6  

Šťastní jsou ti služebníci, které pán shledá bdělými. Říkám vám, že jim oblékne zástěru, posadí je ke stolu a bude je obsluhovat.
-Lukáš 12,37

Otec Richard shrnuje dobrou zprávu o Boží milosti, která je darována zdarma:

Myslím si, že milost, pramenící z neomezené Boží lásky, je ústředním tématem celé Bible. Je to Boží nezasloužená štědrost, která je všude k dispozici, zcela daná, obvykle jako taková nepozorovaná a často i nechtěná. Tato milost byla definována i ve starém Baltimorském katechismu jako "to, co uděluje naší duši nový život, tj. účast na Božím životě". Vždy jsme ji znali na papíře, ale mnohem méně na základě zkušenosti, a tedy vnitřního přesvědčení.

V podobenství o bdělých služebnících (Lk 12,35-40) je Bůh představen jako čekatel na nás - uprostřed noci! Ve skutečnosti vidíme Boha jako našeho osobního služebníka uvnitř našeho domu i jako božského lupiče , který má "prolomit zdi našeho domu". To je opravdu zcela mimořádné a není to náš obvyklý obraz Boha. Ukazuje to, jak moc se k nám Bůh - "nebeský pes", jak říká Francis Thompson - chce dostat a jak neúprosné je působení milosti. [1]

Pokud nepochopíme biblické pojetí nezasloužené Boží milosti, nezodpovědné Boží lásky, nelze většinu biblického textu vykládat ani spojovat pozitivním způsobem. Je to bezpochyby klíč a kód ke všemu, co v Bibli proměňuje. Lidé, kteří nezažili radikální charakter milosti, si budou význam a hlavní směřování Bible vždy vykládat špatně. Bible se pro ně stane spíše břemenem, povinností a zbraní než darem.

Milost nelze chápat podle žádné knihy zásluh a záporů. Nelze se jí držet podle vzorců kupování, prohrávání, vydělávání, dosahování nebo manipulace, podle kterých bohužel žije většina z nás. Milost je doslova "k mání". Je to Bůh, který věčně rozdává Boha - za nic, kromě samotného dávání. Věřím, že milost je životní energie, díky níž kvetou květiny, zvířata s láskou vychovávají svá mláďata, děti se usmívají a planety zůstávají na svých oběžných drahách - bez jakéhokoli dobrého důvodu kromě samotné lásky.

Hojnost, velkorysost, přebytek jsou názvem duchovní hry: "plná míra, stlačená, protřepaná, přetékající a sypající se do klína" (Lk 6,38). Milost bude vždy zakoušena jako více než dost namísto pouhého způsobu přežití.

It is by grace that you are saved through faith, not by anything of your own, but by a pure gift from God, and not by anything you have achieved. Nobody can claim the credit. You are God’s work of art. —Ephesians 2:8–10  

By grace you notice, nothing to do with good deeds, or grace would not be grace at all.
—Romans 11:6  

Happy are those servants whom the master finds awake. I tell you he will put on an apron, sit them down at table, and wait on them.
—Luke 12:37  

Father Richard summarizes the good news of God’s freely-given grace:

I think grace, arising from God’s limitless love, is the central theme of the entire Bible. It is the divine Unmerited Generosity that is everywhere available, totally given, usually undetected as such, and often even undesired. This grace was defined even in the old Baltimore Catechism as “that which confers on our souls a new life, that is, a sharing in the life of God.” We always knew it on paper, but much less by way of experience and therefore inner conviction.

In the parable of the watchful servants (Luke 12:35–40), God is presented as waiting on us—in the middle of the night! In fact, we see God as both our personal servant inside our house and the divine burglar who has to “break through the walls of our house.” That’s really quite extraordinary and not our usual image of God. It shows how much God—the “Hound of Heaven,” as Francis Thompson says—wants to get to us and how unrelenting is the work of grace. [1]

Unless and until we understand the biblical concept of God’s unmerited favor, God’s unaccountable love, most of the biblical text cannot be interpreted or tied together in any positive way. It is, without a doubt, the key and the code to everything transformative in the Bible. People who have not experienced the radical character of grace will always misinterpret the meaning and major direction of the Bible. The Bible will become a burden, obligation, and weapon more than a gift.

Grace cannot be understood by any ledger of merits and demerits. It cannot be held to patterns of buying, losing, earning, achieving, or manipulating, which is unfortunately where most of us live our lives. Grace is quite literally “for the taking.” It is God eternally giving away God—for nothing, except the giving itself. I believe grace is the life energy that makes flowers bloom, animals lovingly raise their young, babies smile, and planets remain in their orbits—for no good reason whatsoever except love alone.

Abundance, largesse, excess are the name of the spiritual game, “full measure, pressed down, shaken together, running over and pouring into your lap” (Luke 6:38). Grace will always be experienced as more than enough instead of a mere survival mode.