Den všech duší

Učitel CAC Brian McLaren má hlubokou lásku ke světu přírody a všemu, co odhaluje o Bohu a našem místě na Zemi:

Chceme-li své představy o Bohu lépe sladit se Stvořitelem, který dává smysl právě v tomto vesmíru, měli bychom si přiznat tuto střízlivou skutečnost: Bůh miluje želvy.

A ve skutečnosti má Bůh rád plazy obecně. (Nemluvě o hmyzu, pokud budeme soudit podle toho, kolik druhů existuje: například tři sta tisíc brouků, sedmnáct tisíc motýlů a pět tisíc vážek z celkového počtu více než dvou milionů druhů hmyzu."

Představte si to: Po dobu 245 milionů let se kolem nás nevyskytoval žádný člověk, ale spousta a spousta plazů....

Bůh si zřejmě neřekl: "Páni, tyhle věci jsou nudné.... Chválabohu, ať už pro mě za mě tihle plazi vypadnou, aby se mohli rychle vyvinout nějací náboženští primáti!"

Ne. 245 milionů let a 99,999 procenta z dalších 66 milionů let byl Bůh šťastný, že má dobrý vesmír, který nezahrnuje ani jednoho člověka, ani jedno náboženství, ale spoustu a spoustu a spoustu plazů....

Aby lidé mohli sami sobě dávat smysl, myslím, že budeme muset znovu objevit svou spřízněnost s plazy - a rybami, hmyzem, ptáky, savci a stromy palo santo -, s nimiž sdílíme svět....

V překrásném kantiku [svatý František] popisuje, jak jsme my lidé spřízněni se všemi svými příbuznými v rodokmenu stvoření. Jeho modlitbu jsem upravil jako píseň:

Buď pochválen, můj Pane, skrze bratra Slunce,
který přináší světlo dne;
je krásný a zářivý jako ty!
Buď pochválen, můj Pane, skrze sestru Měsíc,
skrze všechny její sesterské hvězdy.
Jsou zářivé a nádherné jako ty!

Buď pochválen, můj Pane, skrze bratra Vítr
a sestru Oblak a Bouři.
Přinášejí květiny z Matky Země pro tebe.
Buď pochválen, můj Pane, skrze bratra Ptáka;
Ty jsi mu dal křídla k létání.
Zpívá s radostí a vznáší se vysoko pro tebe.

Budiž pochválen, můj Pane, skrze sestru Vodu;
i ona je skromná, užitečná.
Je vzácná, průzračná a čistá, Pane, jako ty.
Budiž pochválen, můj Pane, skrze bratra Oheň,
jehož krása září v noci.
Je veselý, mocný a silný, jako ty.

Buď pochválen skrze všechny, kdo odpouštějí,
Trpělivé, laskavé a statečné,
Snášející utrpení, zkoušky a bolest, jako ty.
Buď pochválen, můj Pane, skrze sestru Smrt,
Která obejme všechen život,
a vynese nás až do tvé náruče.

McLaren komentuje:

V této velkolepé vizi nevládneme z výšin velké pyramidy nebo řetězce bytí shora dolů, generálové pod králem Bohem v božském velitelském řetězci. V této velké vizi nám naše hodnost nedává carte blanche k ovládání, utlačování, vykořisťování a vyhlazování všeho, co je pod námi. Ne, nejsme na vrcholu ničeho; jsme prostě na špičce, na špičce jedné malé větve velmi obrovského, zeleného stromu, a všechny stvořené věci jsou našimi prarodiči, bratranci a sourozenci.

All Souls’ Day

CAC teacher Brian McLaren has a deep love for the natural world and all that it reveals about God and our place on the Earth:

If we’d like to bring our God-concepts into better sync with a Creator who makes sense in this particular universe, we’d better face up to this sobering fact: God loves tortoises.

And really, God loves reptiles in general. (Not to mention insects, if we judge based on how many species exist: three hundred thousand beetles, seventeen thousand butterflies, and five thousand dragonflies, for example, out of over two million insects in total.)

Fathom it: For 245 million years, there were zero people around, but lots and lots of reptiles….

Apparently, God did not say, “Wow. These things are boring.… Praise be to me, for my sake let’s get these reptiles out of here so we can get some religious primates evolving, fast!”

No. For 245 million years, and for 99.999 percent of the 66 million years since, God was happy to have a good universe that included neither a single human nor a single religion, but lots and lots and lots of reptiles….

For humans to make sense to ourselves, I think we’re going to have to rediscover our kinship with the reptiles—and the fish, insects, birds, mammals, and palo santo trees—with which we share the world.…

In his beautiful Canticle, [Saint Francis] describes how we humans are related to all our kin in the family tree of creation. I’ve adapted his prayer as a song:

Be praised, my Lord, through Brother Sun,
who brings the light of day;
He’s beautiful and radiant, like you!
Be praised, my Lord, through Sister Moon,
Through all her sister stars.
They’re luminous and wonderful, like you!

Be praised, my Lord, through Brother Wind
And Sister Cloud and Storm.
They bring flowers from Mother Earth for you.
Be praised, my Lord, through Brother Bird;
You gave him wings to fly.
He sings with joy and soars up high for you.

Through Sister Water, Lord, be praised;
She’s humble, useful, too.
She’s precious, clear and pure, O Lord, like you.
Be praised, my Lord, through Brother Fire,
Whose beauty glows at night.
He’s cheerful, powerful, and strong, like you.

Be praised through all those who forgive,
The patient, kind, and brave,
Enduring suffering, trial, and pain, like you.
Be praised, my Lord, through Sister Death,
Who will embrace all life,
And carry us up to the arms of you.

McLaren comments:

In this grand vision, we aren’t ruling from the heights of a great top-down pyramid or chain of being, generals under King God in the divine chain of command. In this grand vision, we aren’t given by our rank a carte blanche to dominate, oppress, exploit, and exterminate everything below us. No, we aren’t at the top of anything; we’re simply at the tip, the tip of one small branch of a very huge, verdant tree, and all created things are our grandparents, cousins, and siblings.