Teolog a potomek Čerokézů Randy Woodley se zamýšlí nad tím, jak Bible nabízí pohled na vztah ke stvoření:

V popisech stvoření v knize Genesis nacházím svět, kde každá část stvoření souvisí s druhou. Když Bůh stvoří prvního člověka a já předvídám, co se bude dít dál, vidím požadavek, aby Adam pojmenoval všechna zvířata. Ale abyste mohli pojmenovat věci domorodým způsobem, musíte je poznat a znát jejich zvláštní vlastnosti. Ve vyprávění Bůh říká Adamovi, aby vyšel ven a poznal své příbuzné. Vyprávění o stvoření v knize Genesis, stejně jako mnoho domorodých vyprávění o stvoření, povzbuzuje člověka, aby vnímal širší stvořený řád jako součást téhož "rodokmenu nebes a země" (Genesis 2,4). [1]

Důležitost tohoto vyprávění spočívá v tom, že se netýká pouze lidí. Týká se také říše zvířat, rostlin, vody, nebe a všeho ostatního.... Moje teologie začíná u země....

Moje chápání je takové, že naší odpovědností jako domorodého lidu je být strážci země. To znamená celek všech ekosystémů a všech lidských systémů.... To je můj úkol na zemi. To je práce, kterou beru vážně, dokud jsem tady. Když se se zemí špatně zachází a když se špatně zachází se společenstvím stvoření, vše se dostává z rovnováhy a do disharmonie. Kdekoli na Zemi může být místo harmonie, když pochopíte svou roli....

Když se ztratí půda, skončí historie. K vytváření dějin je zapotřebí půdy. Lidstvo je v přímém vztahu se zemí a celým stvořením, což je princip, který najdeme v celém Písmu a na některých z nejpoetičtějších míst, jako je Job 12,7-10, kde Job říká,

Poptej se zvířat, a ta tě poučí,
zeptej se nebeských ptáků, a ti ti to řeknou.
Promluv k zemi, a ta tě poučí.
Nechť k tobě promluví ryby v moři.
Všechny totiž vědí,
že moje neštěstí pochází z ruky Hospodinovy.
Vždyť život všeho živého je v jeho ruce,
a dech každého člověka.

Woodley uvádí další biblické příklady Boží lásky ke stvoření:

Bůh miluje všechno ve stvoření (Jan 3,16). V příbězích nacházíme Boha, který počítá mraky (Job 38,37), vypouští déšť (Job 5,10), řídí sníh (Job 37,6; 38,22), ví, kdy spadne vrabec (Mt 10,29), ví, kde je uvázán osel (Mt 21,2), ví, kam budou plavat ryby (Jan 21,6), zdobí polní lilie (Mt 6,29-30) a porovnává pštrosa a čápa (Job 39,13). V Ježíšově době existovala spousta moderních mechanismů, spousta vynálezů [včetně] vozů a kol a vodních kol a malých pochodní a všelijakých mechanistických věcí. Ale Ježíše nacházíme hlavně mluvit o věcech, které vyrůstají ze země, a o věcech, které létají nad zemí.

Theologian and Cherokee descendant Randy Woodley considers how the Bible offers insight into relationship with creation:

In the Genesis accounts of creation, I find a world where each part of creation is related to the other. When God makes the first human and I anticipate what will happen next, I see the requirement for Adam to name all the animals. But to name things in an Indigenous way, you have to get to know them, and to know their special characteristics. In the narrative, God is telling Adam to go out and get to know his relatives. The creation narratives in Genesis, like many Indigenous creation narratives, encourage humans to see the wider created order as part of the same “family tree of the heavens and the earth” (Genesis 2:4). [1]

The importance of the narrative is that it is not just about humans. It is also about the animal kingdom and the plants and the water and the sky and everything else.… My theology begins with the land.…

My understanding is that our responsibility as Indigenous people is to be keepers of the land. That means the whole of all the ecosystems and all the human systems…. That is my job on earth. That is the job I take seriously while I’m here. When the land is used badly, and the community of creation is mistreated, everything becomes out of balance and in disharmony. Anywhere on earth can be a place of harmony when you understand your role.…

When land is lost, a history is ended. It takes land to make history. Humanity is in direct relationship with the land and all creation, a principle found throughout the scriptures and in some of the most poetic places, like Job 12:7–10, where Job says,

Just ask the animals, and they will teach you.
Ask the birds of the sky, and they will tell you.
Speak to the earth, and it will instruct you.
Let the fish in the sea speak to you.
For they all know
that my disaster has come from the hand of the Lord.
For the life of every living thing is in his hand,
and the breath of every human being.

Woodley shares other scriptural examples of God’s love for creation:

God loves everything in creation (John 3:16). In the stories we find God counting the clouds (Job 38:37), releasing the rain (Job 5:10), directing the snow (Job 37:6; 38:22), knowing when a sparrow falls (Matthew 10:29), knowing where a donkey is tied (Matthew 21:2), knowing where the fish will swim (John 21:6), adorning the lilies of the field (Matthew 6:29–30), and comparing the ostrich and the stork (Job 39:13). At the time of Jesus, there were lots of modern mechanisms, lots of inventions [including] chariots and wheels and waterwheels and little torches and all kinds of mechanistic things. But we find Jesus mostly talking about the things that grow out of the earth and the things that fly above the earth.