Neděle
Prorokům jde především o proměnu a svobodu srdce, a z tohoto svobodného srdce pak prorok říká: "Poslouchejte." A tak se stává, že prorok říká: "Poslouchejte!". -Richard Rohr

Pondělí
Můžeme se podívat na Ježíšův život, abychom zjistili, co od nás Bůh žádá.... Svět viděl skutečný zázrak, který se odehrával před jeho očima, když všechny druhy a stavy žen a mužů, bohatých i chudých, otroků i svobodných, Židů i pohanů - ti všichni začali patřit do jednoho společenství, do jedné komunity.
-Desmond Tutu

Úterý
Když si dokážeme představit jen jeden způsob, jak být šťastní, nepoznáme plnost a možnosti okamžiku. Zhroutíme se, pokud je nám náš jediný způsob odňat. V tom je síla proroků - rozpoznat, že vždy existuje jiný způsob, jak se může naplnit zaslíbení, jiný způsob, jak nás může oslovit božská láska.
-Richard Rohr

Středa
Toto je to, co Ježíš udělal - postavil se světu plně a upřímně, nevyhýbal se utrpení ani znepokojivým požadavkům, které na něj kladl. Nyní potřebujeme víru, která nám pomůže čelit tomuto světu, který jsme si vytvořili ... a pomůže nám najít cestu skrze něj a za něj.
-Margaret Švédská

čtvrtek
Bůh nás zřejmě vyzývá, abychom trpěli celou realitou, abychom si spolu se špatným pamatovali i to dobré. Možná je to směr cesty k novému pohledu a nové naději.
-Richard Rohr

Pátek
Když se naděje, skrytý pramen milosrdenství hluboko v nás, uvolní v tomto doteku a vytryskne z jeho středu a naplní nás plností vlastního Božího záměru, který žije sám sebe, pak v sobě objevíme tajemnou hojnost, abychom mohli žít v akci to, co by naše obyčejné srdce a mysl nemohly unést.
-Cynthia Bourgeault

Čtyřicátý první týden praxe

Jsme stále tady

Generace přicházejí a odcházejí, ale země se nikdy nemění. Slunce vychází a zapadá, pak spěchá kolem, aby znovu vyšlo. Vítr vane na jih a pak se otočí na sever. Obchází a obchází, vane v kruzích. Řeky se vlévají do moře, ale moře není nikdy plné. Pak se voda opět vrací do řek a znovu odtéká do moře.
- Kazatel 1,4-7, Nový živý překlad

Teolog Randy Woodley se zamýšlí nad tím, jak se můžeme poučit z trvalé naděje domorodých společenství:

V celé indiánské zemi zní jedna věta. Ať už se vydáte kamkoli, "Jsme stále tady!"

Jsme stále tady. Možná se to nezdá jako tak hlubokomyslné tvrzení. Alespoň zpočátku. Ale vzhledem k četným pokusům o kulturní asimilaci a genocidu, které od roku 1492 zdecimovaly mnoho indiánských populací o 95 procent - a vzhledem k tomu, že původní obyvatelé mají stále jedny z nejhorších životních podmínek na Želvím ostrově - znamená toto prohlášení hodně. "Jsme stále tady" přímo vypovídá o naději, která v prvních amerických národech zůstává.

V indiánské zemi je každá naděje dobrá naděje. Tato naděje - udržovaná chudobou, rasismem, špatným bydlením, chronickými nemocemi a řadou dalších neduhů - není založena na utopismu. Zasloužená naděje, o níž mluvím, je postavena na spiritualitě vztahu k zemi a všemu živému stvoření a na úctě ke starším, kteří se obětovali, aby generacím, které přijdou po nich, poskytli budoucnost....

Tato velmi reálná naděje si uvědomuje, že Země přetrvá a že stále můžeme udělat dost pro to, abychom zvrátili způsobené škody. Země je přece mnohem silnější a odolnější než kterýkoli člověk. Ačkoli jsou lidé součástí Země, můžeme být těmi nejzbytečnějšími. To mi dává pozastavení - stejně jako mnohem delší pohled na naši historii a budoucnost.

Myslím si, že Matka Země bude nakonec v pořádku. Jen doufám, že tu budeme dost dlouho na to, abychom to viděli. Ačkoli si kvůli tomu můžeme připadat dost bezvýznamní, další způsob, jak tuto větu obrátit, je tento: "Jsme tu ještě... zatím. Ale Země zůstává navždy."

Sunday
Prophets are concerned above all with transformation and freedom of the heart, and then out of that free heart, the prophet says, “Listen.” —Richard Rohr

Monday
We can look at the life of Jesus to see what God asks of us…. The world saw a veritable miracle unfolding before its very eyes as all sorts and conditions of women and men, rich and poor, slave and free, Jew and Gentile—all these came to belong in one fellowship, one communion.
—Desmond Tutu

Tuesday
When we can imagine only one way to be happy, we don’t recognize the fullness and possibilities of the moment. We collapse if our one way is taken away from us. That’s the power of the prophets—to recognize that there is always another way for the promise to be fulfilled, another way for Divine Love to reach us.
—Richard Rohr

Wednesday
This is what Jesus did—face his world fully and honestly, not shying away from the suffering or the disquieting demands that it would make on him. We need a faith now that can help us face this world that we have made … and help us find a way through and beyond it.
—Margaret Swedish

Thursday
God seems to be calling us to suffer the whole of reality, to remember the good along with the bad. Perhaps that is the course of the journey toward new sight and new hope.
—Richard Rohr

Friday
As hope, the hidden spring of mercy deep within us, is released in that touch and flows out from the center, filling us with the fullness of God’s own purpose living itself into action, then we discover within ourselves the mysterious plentitude to live into action what our ordinary hearts and minds could not possibly sustain.
—Cynthia Bourgeault

Week Forty-One Practice

We Are Still Here

Generations come and generations go, but the earth never changes. The sun rises and the sun sets, then hurries around to rise again. The wind blows south, and then turns north. Around and around it goes, blowing in circles. Rivers run into the sea, but the sea is never full. Then the water returns again to the rivers and flows out again to the sea.
—Ecclesiastes 1:4–7, New Living Translation

Theologian Randy Woodley reflects on how we can learn from the sustained hope of Indigenous communities:

Throughout Indian country, one phrase rings true. No matter where you go, “We are still here!”

We are still here. It may not seem like such a profound statement. At first, anyway. But given the numerous attempts at cultural assimilation and genocide that have decimated many Native American populations by 95 percent since 1492—and given that Indigenous people still have some of the worst living conditions on Turtle Island—the statement means a lot. “We are still here” speaks directly to the hope that remains in America’s First Nations.

In Indian country, any hope is good hope. This hope—sustained through poverty, racism, poor housing, chronic disease, and a host of other maladies—is not based on utopianism. The earned hope of which I speak is built on a spirituality of relationship with the land and with all living creation and on respect for elders who sacrificed to give the generations to follow them a future….

This very real hope recognizes that Earth endures and that we can still do enough to reverse the damage done. After all, the Earth is much stronger and more resilient than any human being. Although human beings are a part of the Earth, we may be the most expendable. This gives me pause—as well as a much longer view of our history and our future.

I think Mother Earth is going to be OK in the end. I just hope we will be here long enough to see it. Although it might make us feel pretty insignificant, another way to turn the phrase is this: “We are still here … for now. But the Earth remains forever.”