V této homilii otec Richard popisuje, jak se Boží metody proměny a nápravy liší od našich:  

Izajáš 35,4-7 je poměrně důležitým čtením pro to, co nazýváme "nápravnou spravedlností". Začíná tím, že říká: "Řekni těm, kdo se bojí: Řekněte: "Buďte silní, nebojte se. Zde je váš Bůh. Přichází s ospravedlněním. Přichází s božskou odplatou" (35:4). Většina lidí zde přestane číst po údajných hrozbách - ale hrozby nikoho nezachrání. Pro "dobrou zprávu" musíme pokračovat na dalších řádcích, kde Izajáš definuje, jak JHVH zachrání lid Izraele: "Bůh přichází, aby vás zachránil, Bůh otevře oči slepým, uši hluchých se pročistí, chromý bude skákat jako jelen a jazyk němých bude zpívat" (35,5-6). Bůh nepřichází s trestem - Bůh ve skutečnosti přichází, aby nás miloval, uzdravil a proměnil.  

Téměř všichni v západní civilizaci jsme byli vychováváni s pojmem retributivní spravedlnost. Je na ní založen celý náš trestní a soudní systém. Dokonce i staromódní představy o nebi a pekle jsou na něm založeny: když zhřešíme tolik, dostaneme tolik trestu; když vykonáme tolik dobra, dostaneme tolik nebe. Je to pěkně zvrácený systém, založený na myšlení něco za něco. Není na něm nic velkolepého, proměňujícího ani zbožného.  

Tady je velké překvapení Hebrejských písem, které se odhaluje v této ústřední pasáži z Izajáše: Lidé nedostanou to, co si zaslouží, ale mnohem lepší, než si zaslouží. Bůh říká: "Způsob, jakým vás potrestám - toto ospravedlnění, tato odplata - bude ve skutečnosti spočívat v tom, že vás budu více a hlouběji milovat." Bůh se tedy chystá, že vás potrestá. Ukažte mi někoho, jehož srdce se změnilo tím, že ho potrestali! Láska je to jediné, co proměňuje lidské srdce. Nic jiného to není. Čtrnáct let jsem byl vězeňským kaplanem a viděl jsem důkazy. Můžeme lidi trestat, jak chceme, a čím více je trestáme a vězníme, tím horšími se stávají.  

Mnoho katolíků vyrostlo s hrozbou očistce a svévolně udělovanými tresty za různé hříchy - od tří dnů v očistci přes tři měsíce až po tři roky. Řekněte mi prosím, jak nás to přiměje více milovat Boha? Ve skutečnosti to způsobilo, že se vysoké procento katolíků Boha bojí, nikoliv ho miluje. Rozhodně nás to nepřimělo milovat bližního.  

Myslím si, že otázka, kterou bychom si měli skutečně položit, zní: "Máme rádi restorativní spravedlnost?". Budeme-li upřímní, přiznáme, že rádi vidíme lidi potrestané. Rádi vidíme lidi ve vězení a to, aby "dostali, co si zaslouží". Jak moc se Bůh liší od lidí! Boha neznáme, nesouhlasíme s ním ani mu nerozumíme. Přemýšlíme tak malým, drobným způsobem. Myslíme si, že strachem, hněvem, soudem a trestem dosáhneme lásky - ale ukažte mi kde?

In this homily, Father Richard describes how different God’s methods of transformation and correction are from ours:  

Isaiah 35:4–7 is quite an important reading for what we call “restorative justice.” It begins by saying: “Say to those who are frightened: Be strong, fear not. Here is your God. He comes with vindication. He comes with divine recompense” (35:4). Most people stop reading here, after the supposed threats—but threats don’t save anybody. We have to continue to the next lines for the “good news” where Isaiah defines how YHWH is going to save the people Israel: “God comes to save you, God will open the eyes of the blind, the ears of the deaf will be cleared, the lame will leap like a stag, and the tongue of the mute will sing” (35:5–6). God doesn’t come with punishment—in fact, God comes to love us, heal us, and transform us.  

Almost all of us in Western civilization were educated with the notion of retributive justice. Our entire penal system and judicial systems are based on it. Even the old-fashioned ideas of heaven and hell are based on it: if we sin this much, we get this much punishment; if we do this much good, we get this much heaven. It’s a pretty sick system, based on quid pro quo thinking. There’s nothing grand, transformative, or godly about it.  

Here’s the great surprise of the Hebrew Scriptures, revealed in this central passage from Isaiah: People are not going to get what they deserve, they’re going to get much better than they deserve. God says, “The way I punish you—this vindication, this retribution—is actually going to be by loving you more and loving you more deeply.” Show me anyone whose heart was changed by punishing them! Love is the only thing that transforms the human heart. Nothing else. I was a jail chaplain for fourteen years and I have seen the evidence. We can punish people all we want, and the more we punish people and imprison people, the worse they become.  

Many Catholics grew up with the threat of purgatory and arbitrary sentences doled out for various sins—from three days in purgatory to three months to three years. Please tell me how that makes us love God more? In fact, what it’s done is make a high percentage of Catholics fear God, not love God. It certainly did not make us love our neighbor.  

I think the question we really have to ask is, “Do we like restorative justice?” If we’re honest, we’ll admit that we like to see people punished. We like to see people in jail and for them to “get what they deserve.” How different God is from humanity! We don’t know God, agree with God, or understand God. We think in such a small, small way. We think fear and anger and judgment and punishment are going to achieve love—but show me where?