Učitel a psychoterapeut James Finley popisuje základní příznaky jedné z rozšířených forem deprese. Pokud vy nebo někdo z vašich blízkých trpí depresí, doporučujeme vám vyhledat pomoc. [1] 

Jako psychoterapeut jsem měl za úkol diagnostikovat, posuzovat a léčit psychické příznaky, které ztělesňují utrpení. Jednou z nejčastějších kategorií duševních poruch jsou poruchy nálady. Jedná se o stavy, jako je úzkost a deprese, které narušují náš pocit, že se ve svém životě cítíme celiství, svobodní a uzdravení. 

Mírnější forma deprese, která je dnes běžná, se nazývá dystymie. Existuje mnoho dalších forem. Příznaky pro dystymii jsou přetrvávající smutek nebo pocit prázdnoty a beznaděje. Je to dlouhý, pomalý, základní chronický pocit, jako by nad vaší hlavou visel velký mrak. Kromě pocitu smutku a vnitřní prázdnoty lidé často pociťují nízkou energii a únavu. Také dochází ke změnám chuti k jídlu, které se obvykle projevují jako ztráta chuti k jídlu, ale mohou se projevit i jako přejídání. Může docházet k poruchám spánku, buď když se někomu chce stále spát, nebo když někdo není schopen spát. Tyto depresivní nálady trvají po většinu dne. Jsou to tyto chronické, nízké, trvalé a dlouhodobé pocity deprese, smutku, prázdnoty, osamělosti a tak dále. 

S dystymií souvisí také pocity nízkého sebevědomí, pocit, že na mně nezáleží, že se mnou nikdo nepočítá, že jsem "méně než". Objevují se potíže se soustředěním a řešením problémů. Příznaky mohou vždy na několik měsíců odeznít, ale mají tendenci se znovu vracet. Dystymická porucha, přetrvávající depresivní porucha, má tendenci velmi dobře reagovat na léčbu. Optimální léčbou je kombinace terapie rozhovorem a léky. [2]  

Autorka Diana Gruverová popisuje své prožité zkušenosti s depresí a návratem do pohody: 

Ti z nás, kteří trpí depresí, ji nazývají různě. Mlha. Černý pes. Temnota. Nesvatý duch. Tančíme kolem ní s metaforami a malujeme svými slovy obrazy bolesti. Slovo deprese je příliš klinické, seznam příznaků příliš sterilní.  

Diagnostické pokyny nedokážou popsat pocit, že vám přestalo bít srdce, že vám bylo vyrváno z hrudi, zatímco vaše tělo se dál pohybuje mechanicky, otupěle, bez své životní síly. Jsem loutka. Jsem duch. Vznáším se neviditelný, bezcitný, sleduji živé, jak se smějí a milují. Žádná pouhá definice nedokáže vysvětlit ten pocit prázdnoty, izolace, prázdné bolesti.... 

Přežil jsem. S pomocí terapie, léků, dobrého podpůrného systému a Boží milosti se pomalu rozednívalo. Život se postupně stával snazším, dny méně skličujícími. Moje mysl se opět dokázala soustředit a zpracovávat. Mohl jsem obrátit láskyplnou pozornost k druhým lidem. Spánek už nebyl nepolapitelný. V mém srdci se opět usídlil pocit radosti.  

Cítila jsem se jako jedna z těch šťastných - jako bych sotva přežila svůj střet s temnotou deprese. Byl jsem vděčný za to, že jsem naživu, že jsem se opět vrátil na výsluní. [3] 

CAC teacher and psychotherapist James Finley describes basic signs of one widespread form of depression. If you or someone you love suffers from depression, we encourage you to seek help. [1] 

As a psychotherapist, my task has been to diagnose, assess, and treat psychological symptoms that embody suffering. One of the most common categories of mental disorders are mood disorders. These are things such as anxiety and depression that impair our sense of feeling whole, free, and healed in our own lives. 

The milder form of depression common today is known as dysthymia. There are many other forms. Symptoms for dysthymia are a persistent pattern of sadness or feeling empty and hopeless. It’s a long, slow, underlying chronic feeling, like there’s a great cloud over your head. In addition to feeling sad and empty inside, people often feel a sense of low energy and tiredness. Also, there are changes of appetite that usually show up as a loss of appetite but can also show up as overeating. There can be disturbance in sleep, either when someone wants to sleep all the time, or when someone is not able to sleep. These depressed moods last for most of the day. It’s these chronic, low grade, ongoing, long-standing feelings of depression, sadness, emptiness, loneliness, and so on. 

Feelings of low self-esteem are also associated with dysthymia, feeling like I don’t matter, I don’t count, I’m “less than.” There is difficulty concentrating and problem solving. Symptoms can go away for a couple months at a time, but they tend to come back again. Dysthymic disorder, persistent depressive disorder, tends to respond very well to medical treatment. The optimal treatment is the combination between talk therapy and medication. [2]  

Author Diana Gruver describes her felt experience of depression and return to well-being: 

Those of us who suffer from depression call it many things. The fog. The black dog. The darkness. The unholy ghost. We dance around it with metaphors and paint pictures of the pain with our words. The word depression is too clinical, the list of symptoms too sterile.  

Diagnostic guidelines cannot describe the sensation that your heart has stopped beating, has been torn from your chest, while your body continues to move mechanically, numb, without its lifeblood. I am a puppet. I am a ghost. I float invisible, unfeeling, watching the alive ones laugh and love. No mere definition can explain that feeling of emptiness, of isolation, of vacant pain…. 

I survived. With the help of therapy, medication, a good support system, and God’s grace, the light slowly dawned. Life gradually became easier, the days less daunting. My mind could focus and process once again. I could turn loving attention on other people. Sleep was no longer elusive. The sensation of joy once again took up residence in my heart.  

I felt like one of the lucky ones—like I had barely survived my brush with depression’s darkness. I was thankful to be alive, returned once again to the sun. [3]