Otec Richard se s vámi podělí o to, jak svatý Pavel šířil Ježíšovo poselství o rovnosti a lidské důstojnosti prostřednictvím moci Ducha svatého:  

Svatý Pavel nám dává základ pro to, abychom milovali všechny ostatní tak, jako Kristus miloval nás. Pavel nabízí teologický a pevný základ lidské důstojnosti a lidského rozkvětu, který je přirozený, univerzální a nezničitelný jakýmkoli hodnocením, ať už jde o rasu, náboženství, pohlaví, národnost, třídu, vzdělání nebo společenské postavení. Nyní se domníváme, že důvodem, proč tento jediný člověk dosáhl v tak krátké době tak obrovského úspěchu, je to, že vrátil lidskou důstojnost světu, který ji z velké části ztratil. Jeden další bůh v Řecku a Malé Asii by znamenal jen málo, ale když Pavel řekl zahanbenému obyvatelstvu, že jsou chrámy božství, zapálilo to srdce touhou a nadějí.  

Ve vyprávění o Letnicích ve Skutcích 2,1-11 je zdůrazněno, že lidé z celého světa slyšeli Galilejce po sestoupení nebeského ohně a větru mluvit v jednotlivých jazycích poutníků. Teologické poselství je jasné: Bůh miluje všechny! Boží láska a přízeň jsou zcela demokratické a nezasloužené. To měl být konec všech výlučných a elitářských náboženství. Bohužel to netrvalo dlouho.  

Jedním z důvodů, proč mělo Pavlovo učení v Malé Asii tak velký vliv, bylo to, že obnovil lidskou důstojnost v době, kdy byl tento region klíčovým zdrojem zotročených lidí, ženy byly považovány za majetek mužů, chrámová prostituce byla formou bohoslužby a útlak a nespravedlnost vůči chudým a lidem na okraji společnosti byly všeobecnou normou. Většina světa si ještě nebyla vědoma, že lidská práva vůbec existují. Pavel do této zkažené a zkorumpované říše křičí: "Jeden a tentýž Duch nám všem byl dán k pití!". (1 Kor 12,13). Naprosto vyrovnává podmínky hry: "Vy všichni jste synové a dcery Boží v Kristu Ježíši ... kde není rozdílu mezi mužem nebo ženou, Řekem nebo Židem, otrokem nebo svobodným, ale všichni jste jedno v Kristu Ježíši" (Galatským 3,26-28).

To je vzhledem k tehdejšímu rozdělenému světu docela úžasné! Podle Pavlova odhadu starý svět navždy zmizel a zrodil se svět nový. Pro některé lidi to bylo jistě nemožné a děsivé, ale pro většinu, které nebyla dána žádná důstojnost, naprosto přitažlivé a nadějné. Kdo by nechtěl, aby mu někdo řekl, že je hodný a dobrý? Kdo nechce, aby ho zbavili společenské hanby? Lidské tělo už nebylo lacinou věcí, poníženou otroctvím nebo sexuálním, slovním a fyzickým zneužíváním. Pavel říká: "Jste samotným Božím chrámem". Vědci se dnes domnívají, že toto je Pavlova nejvyšší a organizující myšlenka. Takové nečekané potvrzení lidské důstojnosti začalo obracet celou Římskou říši naruby.  

Father Richard shares how St. Paul spread Jesus’ message of equality and human dignity through the power of the Holy Spirit:  

Saint Paul gives us a basis for loving all others as Christ has loved us. Paul offers a theological and solid foundation for human dignity and human flourishing that is inherent, universal, and indestructible by any evaluation, whether it be race, religion, gender, nationality, class, education, or social position. We now believe the reason this one man enjoyed such immense success in such a short time is that he gave human dignity back to a world that had largely lost it. One more god in Greece and Asia Minor would have meant little, but when Paul told shamed populations they were temples of the divine, this made hearts burn with desire and hope.  

The account of Pentecost in Acts 2:1–11 emphasizes that people from all over the world heard the Galileans speaking in the pilgrims’ individual languages after the descent of heavenly fire and wind. The theological message is clear: God loves everyone! God’s love and favor are both totally democratic and unmerited. This was meant to be the end of all exclusive and elitist religion. Sadly, it did not last long.  

One of the reasons Paul’s teachings had so much influence in Asia Minor was that he restored human dignity at a time when the region was a key source of enslaved people, women were considered the property of men, temple prostitution was a form of worship, and oppression and injustice toward poor and marginalized people were universal norms. Most of the world was not yet aware that human rights even existed. Paul shouts into this corrupt and corrupting empire, “One and the same Spirit was given to us all to drink!” (1 Corinthians 12:13). He utterly levels the playing field: “You, all of you, are sons and daughters of God in Christ Jesus … where there is no distinction between male or female, Greek or Jew, slave or free, but all of you are one in Christ Jesus” (Galatians 3:26–28).  

This is quite amazing, considering the divided world at the time! In Paul’s estimation, the old world was forever gone, and a new world was born. This was surely impossible and frightening to some people, but utterly attractive and hopeful to the majority who had been given no dignity whatsoever. Who does not want to be told they are worthy and good? Who does not want their social shame taken away? No longer was the human body a cheap thing, degraded by slavery, or sexual, verbal, and physical abuse. Paul is saying, “You are the very temple of God.” Scholars now believe this is Paul’s supreme and organizing idea. Such an unexpected affirmation of human dignity began to turn the whole Roman Empire around.