Otec Richard Rohr popisuje tři různé pohledy na svět, kterých se lidé drží:

Pod náboženskými systémy nebo systémy víry, které zastáváme, se často skrývají tři možné pohledy na svět:

Vesmír je proti nám, vesmír je pro nás nebo je neutrální.

Poslední z nich říká, že realita je lhostejná. Žádný Bůh není proti nám ani pro nás; ve vesmíru jsme v podstatě odkázáni sami na sebe. K tomuto světonázoru se hlásí mnoho dobrých a dokonce i věřících lidí. Život je bohužel přesvědčil, že Bůh pravděpodobně existuje, a možná je dokonce spravedlivý a dobrý, ale tento Bůh se aktivně neúčastní našich životů ani dějin. Můžeme projít všemi obřady a bohoslužbami, dodržovat všechna pravidla, ale pokud se nás Boží milost hluboce nedotkla - což je plný smysl obrácení - nebudeme mít žádné smysluplné vědomí božství.

To je neduh velké části dnešního západního křesťanství. Mnozí lidé udržují vnější dodržování spoléhání na Boha, ale pod ním jsou závislí pouze sami na sobě. "Nic se nestane, pokud to nezpůsobím já," říkají si takoví lidé. Chybí aktivní důvěra v Boží přítomnost nebo skutečnost, nebo že Bůh něco skutečně mění. Tato forma sekularismu je zákeřná, protože se k ní nemůžeme dostat. Jsou v ní všechna správná slova a myšlenky, ale je v ní základní pocit lhostejného vesmíru a lhostejného, vzdáleného Boha.

Pokud někdo dlouho setrvá v lhostejném vesmíru, obvykle přejde k druhému světonázoru, kde je realita vnímána jako nepřátelská, destruktivní nebo odsuzující. Nejenže se Boha netýká, ale Boha je třeba uklidnit. Pro takové lidi je Bůh jaksi aktivně proti lidstvu: pozoruje nás, soudí nás, kritizuje nás a rozhodně není na naší straně. Mnozí křesťané tvrdí, že tomu nevěří, ale z jejich ustrašeného způsobu života je zřejmé, že tomu tak je.

Třetí pohled na svět může být dán pouze milostí, i když má velký náskok v milujícím a milosrdném rodinném systému. V této skupině není vesmír proti nám, ani tam nesedí lhostejně. Nějakým způsobem je na naší straně! Realitě se dá věřit. Nemusíme tahat za ty správné nitky ani mačkat ta správná tlačítka. Milost je všude. Je dobré být tady. Život je možná těžký, ale v jádru je stále dobrý a důvěryhodný.

Pokud se nesetkáme s laskavým Bohem a laskavým vesmírem, dokud si neuvědomíme, že základem všeho je láska, nebudeme na tomto světě doma. Toto setkání s Bohem, tento zážitek pochopení, nelze sdělit slovy. Je to dar daný setkáním s Duchem. Jeho vnitřní charakter nejlépe vystihují tři vzájemně se překrývající charakteristiky: víra, naděje a láska. Když tyto ctnosti zakoušíme, dovolíme jim, aby nás proměnily, a jsme schopni je předávat dál, účastníme se samotného Božího života.

Father Richard Rohr describes three different worldviews people adhere to:

Underneath the religious or belief systems we hold, there are often three possible worldviews: The universe is against us, the universe is for us, or the universe is neutral.

The latter says that reality is indifferent. There is no God against us or for us; we’re basically on our own in the universe. Many good and even religious people subscribe to this worldview. Life has sadly convinced them that there probably is a God, and God might even be just and good, but this God is not actively involved in our lives or history. We can go through all the rites and services, follow all the rules, but if the grace of God hasn’t deeply touched us—which is the full meaning of conversion—we will have no meaningful awareness of the divine.

That’s the malaise of much of Western Christianity today. Many people keep up the external observance of reliance upon God, but underneath depend only on themselves. “Nothing’s going to happen unless I make it happen,” such people say to themselves. There is no active trust in the presence or the reality of God, or that God makes any real difference. This form of secularism is insidious because we can’t get at it. All the right words and ideas are there, but there is a foundational sense of an indifferent universe and an indifferent, distant God.

If someone stays in an indifferent universe for long, they usually move to the second worldview where reality is perceived as hostile, destructive, or judgmental. Not only is God not involved but God has to be appeased. For such people God is somehow actively against humanity: watching us, judging us, critiquing us, and certainly not on our side. Many Christians claim they don’t believe that, but it’s clear that they do from the fearful way they live.

The third worldview can only be given by grace, though it has a great head start with a loving and merciful family system. In this group the universe is not against us, nor is it sitting out there indifferent. Somehow, it’s on our side! Reality can be trusted. We don’t need to pull all the right strings or push all the right buttons. Grace is everywhere. It’s good to be here. Life is perhaps difficult, but it is still good and trustworthy at the core.

Until we meet a benevolent God and a benevolent universe, until we realize that the foundation of all is love, we will not be at home in this world. That meeting of God, that understanding experience, cannot be communicated by words. It is a gift given through encounter with Spirit. Its inherent character is best described by three overlapping characteristics: faith, hope, and love. When we experience those virtues, allow them to transform us, and are able pass them on, we are participating in the very life of God.